Mikrodoktoři v našich tělech

Datum 10.10.2016

Výzkumní pracovníci ve švýcarském Zurichu vyvíjejí malé, sofistikované technologické a biologické stroje umožňující neinvazivní selektivní terapii. Jejich výtvory obsahují geneticky modifikované buňky, které lze aktivovat pomocí mozkových vln a roje mikrorobotů, umožňující velmi precizní aplikaci léčiv.

Richard Fleischner, který v roce 1966 režíroval kultovní film Fantastická cesta, by měl určitě radost z výzkumu profesora robotiky a inteligentních systémů na univerzitě ETH v Zurichu – Bradlyho Nelsona: podobně jako v jeho filmu, chce Nelson poslat malé roboty s lékem do přesného místa v lidském těle, kde je léčba nutná, například do místa nádoru rakoviny. Alternativně můžou být tito mikroskopičtí roboti vybaveni nástroji, které umožňují operace bez chirurgického zákroku. Výhody ve srovnání s konvenčními způsoby léčby jsou jasné: daleko cílenější léčba a v důsledku toho méně vedlejších účinků.

Nelson tvrdí, že v pokusném experimentu byli schopni přesně řídit roj až 80 000 mikrorobotů uvnitř těla myši, kde dodali lék do cílené oblasti. Nicméně výzkumníci ještě musí vyřešit řadu otázek než budou moci toto aplikovat u lidí. Otázky se především zaměřují na materiály a konstrukci.

„Při navrhování takovýchto robotů se nemůžeme spolehnout na naši intuici, protože v tak malém měřítku se materiály často chovají jinak než jsme zvyklí“, vysvětluje Nelson.

Speciální 3D tiskárny rozšířily sortiment materiálů použitých v konstrukci mikrorobotů, které rovněž zahrnují polymery. Výsledkem bylo vytvoření robota z biokompatibilního biopolymeru, který se po dokončení svého úkolu úplně rozpustí v těle.