Elektřina z vody a tepla z malých vodních elektráren

Datum 06.05.2017

4,4 GWh elektrické energie vyrobily v roce 2016 malé vodní elektrárny v úpravnách vody a vodojemech SmVaK Ostrava. To představuje 108 % celkové spotřeby těchto provozů. Sedm malých vodních elektráren provozují SmVaK Ostrava. Tři se nacházejí v areálech úpraven pitné vody (Podhradí, Nová Ves a Vyšní Lhoty), čtyři jsou instalovány u významných vodojemů (Bílov, Zelinkovice, Frýdek-Místek a Krásné Pole). 

K výrobě elektrické energie je využíván hydroenergetický potenciál přiváděné surové vody i pitné vody. Malé vodní elektrárny s nejvyšším výkonem jsou budovány v provozech úpraven vody na přivaděčích surové vody z údolních nádrží. Efektivní provoz je zajištěn díky stálému průtoku a dostatečnému spádu přiváděné vody. Zařízení s menším výkonem jsou instalována na přivaděčích pitné vody s vhodnými parametry. Vyrobená elektrická energie je primárně spotřebovávána přímo v místě výroby, přebytky jsou dodávány do sítě. Společnost provozujeme malé vodní elektrárny s výkonem od 37 kW (Vodojem Frýdek-Místek) do 348 kW (Úpravna vody Podhradí). Vyrobená elektrická energie se přednostně spotřebovává na místě a pouze přebytky se dodávají do distribuční sítě. Zatímco v roce 2012 vyrobily malé vodní elektrárny 2,68 GWh, v roce 2015 a 2016 již šlo zhruba o 4,5 GWh.

„První malou vodní elektrárnu jsme instalovali u přítoku surové vody z Šancí do úprav­ny vody v Nové Vsi u Frýdlantu nad Ostravicí již v roce 1993, poslední pak u přítoku vody z Kružberka do úpravny v Podhradí u Vítkova v roce 2014. V současnosti jsou vytipována tři místa – naše významné vodojemy, kde by tato investice dávala vzhledem k průtoku a spádu vody ekonomický smysl s finanční návratností do pěti let,“ říká technic­ký ředitel SmVaK Ostrava Martin Veselý.

V současnosti probíhají detailnější ekonomicko-technické studie, podle jejichž výsledků bude naplánovaná případná výstav­- ba další malé vodní elektrárny.

Cesta k energetické soběstačnosti

Například malá vodní elektrárna na přítoku surové vody do největší úpravny společnosti v Podhradí u Vítkova dokázala v roce 2016 vyrobit 95 % elektrické energie, kterou úpravna za dané období potřebovala pro svůj provoz. V případě Úpravny vody Vyšní Lhoty šlo dokonce o 98 %. Úpravna vody Nová Ves vyrobila v malé vodní elektrárně z roku 1993 s výkonem 2x 200 kW v uplynulém roce 60 % objemu elektřiny, kterou celkově při svém provozu spotřebovala. Objem vyrobené elektřiny u významných vodojemů několikanásobně převyšuje jejich energetické nároky. Například elektrárna u vodojemu ve Frýdku nebo přečerpávací komoře v Bílově vyrobila 13x, respektive 14x více elektrické energie, než provoz spotřeboval. V případě vodojemu v Zelinkovicích šlo o sedminásobek celkové spotřeby.

Jak využít energii z čistírenského kalu

Elektrickou energii z bioplynu vyrábí také jedenáct kogeneračních jednotek v osmi areálech největších čistíren odpadních vod. Ty v roce 2016 vyprodukovaly 3,6 GWh. Provoz prvních kogeneračních jednotek byl zahájen v areálech čistíren odpadních vod Opava a Frýdek-Místek v roce 1995. Postupně následovaly čistírny v Havířově (2004), Karviné (2001), Orlové (2004), Třinci (2005), Novém Jičíně (2006) a Českém Těšíně (2008). Jednotky mají výkon od 23 do 320 KW.

„Kogenerační jednotky byly vybudovány v areálech čistíren, kde probíhá anaerobní stabilizace kalů, při němž dochází k vývinu bioplynu. Jeho množství je logicky závislé na množství biologického znečištění v odpadních vodách. Vyrobený bioplyn je spalován dle provozních potřeb v kotlích (výroba tepla) a kogeneračních jednotkách (výroba elektřiny a tepla). Přednostně je využíváno jeho spalování v kogeneračních jednotkách. Vyrobená elektrická energie se přednostně spotřebovává na místě, přebytky se dodávají do distribuční sítě,“ říká ředitel kanalizací SmVaK Ostrava Jan Tlolka.

Čistírna odpadních vod v Opavě dokázala v roce 2016 pokrýt vlastní spotřebu elektrické energie v téměř dvou třetinách, provoz v Karviné téměř ze 40 %, ve Frýdku-Místku šlo o čtvrtinu vyrobeného množství.

Čistá energie má smysl

„Provoz malých vodních elektráren má ve vybraných provozech ekologický i ekonomický smysl. Energie vyrobená z vody v případě úpraven vody a vodojemů nebo bioplynu u čistíren odpadních vod nemá oproti tepelným elektrárnám negativní dopady na životní prostředí. Šetříme také finanční prostředky, protože nemusí elektřinu nakupovat, ale v některých případech ji naopak do sítě dodáváme,“ říká generální ředitel SmVaK Ostrava Anatol Pšenička.

Že to SmVaK Ostrava myslí s ohledem na životní prostředí vážně, dokládá i fakt, že v roce 2016 přijala společnost normu, jejímž prostřednictvím se rozhodla monitorovat vlastní uhlíkovou stopu s cílem ji postupně snižovat (carbon footprint, ČSN ISO 14064-1). Společnost také jako teprve druhý vodohospodářský subjekt v České republice implementovala normu ČSN ISO 50001, jejímž prostřednictvím monitoruje nakládání s energiemi s cílem zvýšit efektivitu provozů. Do distribuční soustavy bylo v roce 2016 dodáno 1,5 GWh elektrické energie vyrobené z obnovitelných zdrojů.

Zdroj: SmVaK

Eaton 700 x 200 px

Napsat komentář