Člověk, který vystřelil svůj sporťák do vesmíru

Datum 22.07.2018

Ze stejné startovací rampy, kde NASA vypouští své rakety, odstartovala letos v únoru raketa Falcon Heavy postavená firmou SpaceX, kterou založil a provozuje vizionářský podnikatel Elon Musk.

Raketové motory ‘tlačily’ Falcon Heavy vzhůru do vesmíru po dobu 154 vteřin, než se poté ve výšce 60 kilometrů odpojily pomocné rakety. Pak se otočily o 180 stupňů a zamířily zpátky směrem k Zemi. Zažehly své motory, když sestupovaly k přistání k mysu Canaveral. Tam pak s vteřinovým odstupem od sebe tyto pomocné rakety opět hladce a vzpřímeně přistály. Mezitím hlavní raketa tlačila kosmickou loď dál do vesmíru, aby o čtyři minuty později, kdy se i ta oddělila, ukázala světu nevídaný obraz – červené elektrické sportovní auto s jasně viditelnou planetou Země na pozadí. Byla to ta nejzdařilejší reklama jak na SpaceX, tak i na samotnou Teslu.

Paypal, elektrická auta, cestování hyperloopem, efektivní stavby tunelů, využití solární energie, vesmírné rakety a mnoho dalšího. To vše světu přináší Elon Musk, miliardář původem z Jihoafrické republiky, mimo jiné také majitel společnosti SpaceX vyrábějící kosmické rakety Falcon Heavy. Ty jsou v současnosti nejsilnějšími raketami na Zemi s ambicí využití při letech na Mars. Sportovní vůz v kosmickém modulu rakety Falcon Heavy byl jedním z vlastních Muskových roadsterů značky Tesla. Jeho stereo bylo na staveno tak, aby při dlouhém letu vesmírem neustále hrálo písničku Space Oddity od Davida Bowieho… a to až do úplného vybití baterií.

Za dvanáct let od doby, kdy Elon Musk prodal svůj podíl v online platební společnosti Paypal za 1,5 miliardy dolarů, se v povědomí veřejnosti postupně vyvinul do jakési postavy šíleného a zároveň geniálního člověka – z velké části velice netradičního podnikatele, částečně také vědce a celebrity, která kromě newyorského Wall Street miluje také kalifornský Hollywood. Tam si před několika lety střihnul krátkou roličku ve filmu Mačeta zabíjí, kde uváděl hlavního představitele filmu Dannyho Treju do své kosmické lodi SpaceX.

Po rozvodu před deseti lety se oženil s britskou herečkou Talulah Riley, se kterou se scházel již od roku 2008, kdy se realizaci jeho plánů díky velké hospodářské krizi, která zasáhla především Spojené státy, nedařilo tak, jak si tehdy přál. Nyní už je zase rozvedený.

Jeho podnikání má hodně široký záběr a nikdy ho nezajímalo jen tak něco “zaběhaného” s malou mírou rizika. Prostřednictvím společnosti SpaceX se pouští do vesmírných letů. Automobilovému průmyslu dává úplně nový směr – nikomu předtím se nepodařilo ve velkém vyrábět elektrická auta, která by byla tak sexy a úžasně rychlá jako právě Tesla model S, i když přece jen rozjet naplno výrobu jeho “lidového” elektrického auta se mu zase tak dobře nedaří. Odvážil se pustit do sluneční energie – firmu SolarCity, kterou založil se svými bratranci Peterem a Lyndonem Rivem loni začlenil do své Tesly a vytvořil její oddělení Tesla Energy. Kromě instalace solárních panelů také loni v Hollywoodu odhalil nový typ bateriového úložiště Powerwall II a jeho solární tašky v podobě krytiny na střechy. Hodně se zajímá o umělou inteligenci – na počátku spolufinancoval start-up Vicarious vyvíjející umělou inteligenci pro roboty. Slíbil také postavit vysokorychlostní magnetický vlak zvaný Hyperloop – nejprve spojující dvě kalifornská města Los Angeles a San Francisco. Zájem projevili i Slováci, ti chtějí propojit Bratislavu s Vídní. A to není zdaleka všechno. Elon plánuje kolonizovat Mars!

Všechno začalo v Pretorii v Jižní Africe. Jako malý chlapec byl posedlý sci-fi romány. Jeho rodiče, matka Maye, modelka a otec Errol, inženýr, se rozešli, když mu bylo osm. Jeho mladší bratr a sestra zůstali u své matky, a on se dobrovolně rozhodl jít se svým otcem. Nešlo to dobře. Později si vzpomněl na jeden návrat domů poté, co byl ve škole šikanován, “a tam to bylo totéž.”

V 17 letech se přestěhoval do Kanady, aby studoval fyziku a ekonomiku na Queen’s University v Ontariu. Z Kanady se v roce 1992 přestěhoval do USA, tam přešel na univerzitu v Pensylvánii. Z Pensylvánie pak šel udělat doktorát z fyziky na Stanford v Kalifornii. Po dvou dnech s tím ale seknul. Místo toho se svým mladším bratrem Kimbalem založil Zip2, internetovou novinovou platformu. V roce 1999 ji prodali společnosti Compaq za 300 milionů dolarů a Elon Musk svůj podíl investoval do online banky X.com. Banka X.com se později přejmenovala na Paypal a v roce 2002 byla Paypal prodána eBay za 1,5 miliardy dolarů. Elonův čistý výnos z prodeje byl 165 milionů dolarů. Říká se, že je neúnavný pracovník. Když založil Zip2, podle všeho pracoval celé dny, spal v kanceláři a sprchoval se v ubytovně YMCA naproti jeho kanceláře. V roce 2010 na otázku jakou radu by dal podnikatelům odpověděl, “aby každý týden odevzdali své firmě 80 až 100 hodin svého času”.

„Pokud jiní lidé pracují 40 hodin týdně a vy máte 100 hodinový pracovní týden, dosáhnete za čtyři měsíce toho, co jim bude trvat rok,” řekl Elon Musk.

Po prodeji Paypalu v roce 2002 investoval Musk svých 165 milionů dolarů do tří nově založených firem: Tesla, SpaceX a SolarCity. Tesla se z počátku zdála jako donkichotský podnik. Auto na elektrický pohon v takové zemi, která je přímo závislá na ropě, vypadalo spíše na niche market – velmi malý, i když ziskový segment trhu. Rozhodně nic velkého v řádech miliard dolarů.

S Elonem Muskem jako CEO si společnost Tesla stanovila svůj business plán – nejprve musí uvést na trh vysoce výkonné sportovní auto. Něco, co by Teslu oddělilo od fádního a poněkud avantgardního stereotypu malých elektrických vozidel s malým dojezdem. Volba padla na luxusní velmi hbitý sportovní sedan, což velice rychle nastartovalo trh s elektrickými vozy.

Začátky Tesly byly ale velice obtížné. Úvěr ve výši 456 milionů dolarů od americké vlády zachránil Teslu téměř od bankrotu v roce 2008. O dva roky později, v červnu 2010 se stala první americkou automobilkou, která od roku 1956 zahájila obchodování svých akcií na newyorské burze. Tehdy začínala na ceně kolem 20 dolarů za akcii. Dnes se obchoduje nad hranicí 300 dolarů a její celková tržní kapitalizace, tj. cena všech vyemitovaných akcií přesahuje současnou tržní cenu automobilek Ford i General Motors. Velké výrobní zpoždění modelu 3 však prohlubují ztráty v Tesle. V den, kdy Musk vystřelil svou sportovní Teslu do vesmíru, přistála Tesla, nikoliv auto, ale celá společnost na zem s velkým nárazem. V posledním čtvrtletí loňského roku zaznamenala ztrátu ve výši 675,4 milionu dolarů, což je více než pětkrát horší výsledek než v předchozím roce, i když výnosy vzrostly o 44 % na celkových 3,3 miliardy dolarů.

„Byli jsme hlouběji v pekle než jsme očekávali a pořád jsme o několik úrovní hlouběji než bychom chtěli být,” řekl Musk v konferenčním hovoru s analytiky.

O několik hodin dříve ale oznámil na Twitteru, že kosmický Roadster společnosti Tesla je na cestě k pásu asteroidů, když překročil trajektorii původně pro plánovanou oběžnou dráhu Marsu. Během uplynulých pěti let Elon Musk načrtl různé plány a termíny pro svůj konečný cíl poslat lidi, aby kolonizovali rudou planetu. Později v loňském roce oznámil, že pošle nákladní misi SpaceX v roce 2022, položí na Marsu základy, na které bude v roce 2024 navazovat let s posádkou.

Praktické obtíže a nebezpečí spočívající ve vyslání člověka na Mars vzdálený v nejkratším přiblížení 55 milionů kilometrů jsou obrovské. Americká agentura pro letectví a vesmír byla ve svých plánech skromnější a odhadovala poslat na Mars lidskou posádku někde v polovině třicátých let tohoto století.

Praktické obtíže a nebezpečí spočívající ve vyslání člověka na Mars vzdálený v nejkratším přiblížení 55 milionů kilometrů jsou obrovské. Americká agentura pro letectví a vesmír byla ve svých plánech skromnější a odhadovala poslat na Mars lidskou posádku někde v polovině třicátých let tohoto století.

Ale současné úspěchy společnosti SpaceX jsou daleko prozaičtější – dodávky na vesmírnou stanici, komerční vynášení satelitů, smlouvy s NASA a armádou USA – ji protlačily na seznam nejvýznamnějších světových soukromých společností s hodnotou přesahující 20 miliard amerických dolarů. Mise na Mars si určitě vyžádá velké investice a zakázkami pro americkou vládu je chce získat.Společnost zavedla ve svých letech do vesmíru nový systém opakovaně použitelných raketových technologií, který při startu Falcon Heavy opět ohromil svět, když pomocné rakety naprosto přesně a bezchybně přistály na plovoucí plošině na moři. Dala tím políček jak NASA, tak významným společnostem jako je Boeing, když ukázala, že je schopná (relativně) levného letu do vesmíru.

Musk se však nedívá jen k nebi, další z jeho firem Boring Company jde pod zem. V říjnu loňského roku získala zakázku pro americkou vládu – vykope zkušební tunel o délce 17 kilometrů pod Marylandem sahající k hlavnímu městu Washington D.C. Kongresmani budou chtít spojit hlavní město USA ještě více se sousedními státy.

Další z jeho nápadů je Hyperloop, elektromagnetický vysokorychlostní vlak má přepravovat cestující rychlostí až 1223 km/h. Ten má ale také hodně kritiků stejně jako některé velmi nadčasové projekty Elona Muska.Elon Musk je jistě vizionářem, silnou osobností ve stylu Howarda Hughese, vnášející převrat do každého odvětví.

René Pajurek

Výstava Volty 700 x 200 px

Napsat komentář