S napětím sledujeme nejnovější trendy a proud informací posíláme k vám…

Zde byla prolomena Enigma

Datum: 21.09.2018

03-Bletchley_Park

Ve vrcholícím válečném období v tom­­to tajném zařízení pracovalo zhruba 10 tisíc lidí. Jejich práce byla různorodá od pozorování, dešifrování, analýzy dat až po výzvědnou činnost, kterou pro­váděli skrze rádiové signály nepřítele… a to vše bylo zahaleno tím nejvyšším stupněm utajení.

Bletchley Park spolupracoval s ostatními zpravodajskými službami ve Francii, Polsku a Spojených Státech. Technika a postupy, které se zde vyvinuly, hrály zásadní roli také v době studené války.

Zhruba 80 kilometrů severně od Londýna se nachází Bletchley Park, který hrál zcela zásadní roli v druhé světové válce. Zde se prolamovaly ty nejsložitější kódované zprávy a zde se také zrodil nápad Alana Turinga sestrojit první počítač, pomocí kterého dokázal s jeho týmem prolomit známý německý šifrovací stroj – Enigma. Je to místo dobře ukryté v korunách stromů tak, aby nebylo zpozorováno nepřátelskými letadly.

Založení Bletchley Parku

Před 80 lety, v roce 1938, koupila britská vláda poklidnou venkovskou usedlost Bletch­ley Park, aby tam o rok později umístila školu pro dešifrování (GC&CS – Government Code and Cypher School), z níž se později stala nejtajnější dešifrovací základna. Vláda očekávala, že v případě války bude Londýn bombardován. Za několik měsíců, když byla válka na obzoru, nechala zde vystavět první haly a budovat komunikační kanály.

Velitelská kancelář byla umístěna přímo v původní usedlosti Bletchley Parku.

Prolomení Enigmy

Šifrovací stroj Enigma, vynalezený v roce 1919 holandským vynálezcem Hugem Kochem (1870-1928), vypadal jako psací stroj a původně byl vyvinut pro obchodní účely zejména v bankovnictví. Enigma používala rotory k zakódování zpráv do nesrozumi- telného šifrového textu. Německá armáda přizpůsobila tuto dřívější komerční verzi a věřila, že kódování je díky několika miliardám mož­ných kombinací zcela neprolomitelné. Ještě před druhou světovou válkou se snažilo několik zemí Enigmu prolomit. V červenci 1939, kdy už Poláci věděli, že budou brzy napadeni, rozhodli se podělit se s Brity o práci polských matematiků, kteří spolu s vědci z Francie na prolomení Enigmy už pracovali. V tomto období už měnili Němci nastavení Enigmy každý den.

Standardní trojrotorová Enigma byla schopna nastavit přibližně 159.000.000.000.000.000.000 možných kombinací. Další verze byly vyvinuty během války, mnoho z nich se 4 rotory, včetně německého Naval M4.Každý rotor mohl být nastaven ve 26 různých pozicích. Nastavení se měnila každý den a byla jiná pro námořnictvo, armádu, vzdušné síly a tajnou službu.

Ukořistit Enigmu z německé ponorky se podařilo kapitánu Baker-Cresswellovi z lodi HMS Bulldog dne 9. květ­na 1941. Alan Turing již od samého počátku tvrdil, že takto složitý šifrovací stroj může prolomit jen jiný stroj a tak spolu s Gordonem Welchmanem postavili protivníka Enigmy „Bombe Machine”. Inspirovali se polskou „Bombou” – dřívějším strojem polského šifrovacího úřadu.

Alan Mathison Turing (1912 – 1954) byl anglický počítačový vědec, matematik, logik, kryptoanalytik, filozof a teoretický biolog. Turing měl velký vliv na vývoj teoretické informatiky a poskytoval formalizaci konceptů algoritmu a výpočtu s Turingovým strojem, který lze považovat za model univerzálního počítače. Turing je široce považován za otce teoretické informatiky a umělé inteligence. Během druhé světové války Turing pracoval pro britskou armádu v Bletchley Parku. Turing hrál klíčovou roli při prolomení zachycených kódovaných zpráv, které umožnily spojencům porazit nacisty v mnoha významných situacích, včetně bitvy o Atlantik, a tím pomohly vyhrát válku.

Lorenz byl ještě složitější

Ještě komplexnější šifrovací stroj než zná­má Enigma, byl Lorenz. Byl používán přímo Adolfem Hitlerem při komunikaci s nejvyšším velením a polními maršály. Lorenz byl daleko větší a těžší než Enigma a měl dvanáct rotorů. Britští matematici jej nazývali tuňákem a kódovaným zprávám říkali ryby. Prolomení Lorenze bylo, stejně jako v případě Enigmy, na základě určení počáteční polohy koleček.

Šifrovací stroj Lorenz

Lorenz používal mezinárodní dálnopisný kód, ve kterém každé písmeno abecedy bylo reprezentováno sérií pěti elektrických impulsů. Další písmena byla generována koly a přidána do původního textu. Pět z dvanácti koleček mělo pravidelný vzor pohybu a dvě kola diktovala pohyb ostatních pěti. Šifra byla založena na Vernamově principu, tedy sčítání otevřeného textu s pseudonáhodným klíčem. Šifrovaná zpráva byla vysílána rádiovým vysílačem, který ji přenášel do vzdálené přijímací stanice vybavené šifrovacím strojem Lorenz. Oba stroje – jak vysílající šif-rovanou zprávu, tak přijímající tuto zprávu – musely být nastaveny přesně stejně.

Němci začali používat Lorenze, vyráběného společností C. Lorenz AG, ve druhé polovině roku 1940. Britští kryptoanalytici tento systém rozluštili již během jeho zkušebního provozu. Díky chybě německého radisty získali necelých 4000 znaků pseudo­- náhodného klíče, z něhož pak odvodili konstrukci šifrovacího stroje.

Šifrovací stroj Lorenz SZ je ve všech verzích přídavným modulem bezdrátového dálnopisu (písmena SZ jsou zkratkou německého slova Schlüsselzusatzgerät, šifrovací přídavné zařízení). Dálnopis je telekomunikační zařízení, velmi rozšířené po většinu 20. století, které vzhledem i konstrukcí připomíná elektromechanický psací stroj. Umožňuje elektronicky přenášet psaný text bezdrátově nebo po lince a tisknout zprávy vysílané jinými dálnopisy.

Každodenní doprava deseti tisíc pracovníků do Bletchley Parku byla po logistické stránce náročná. Někteří byli ubytováni až ve 40 km vzdáleném Bedfordu. Plakáty nabádaly ženy v domácnosti, aby necestovaly hromadnou dopravou po 4 hodině odpolední a nechaly autobusy, tramvaje a vlaky volné pro armádní pracovníky.

Mapa pro návštěvníky dnešního Blatchley parku.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *