Stručná historie fotovoltaiky
04.08.2021Příběh fotovoltaiky začal zhruba před dvěma stoletími. Tehdy tento fenomén objevil průkopník ve stud...
Datum 03.11.2018
S již proběhnutou oslavou výročí 100 let od vzniku Československa v minulém týdnu se zamýšlím nad tím, proč investuji na obrácené straně zeměkoule, a ne doma.
Za něco může intenzívní sluníčko a čistý horský vzduch, který přeje účinnosti našich fotovoltaických elektráren v Chile. Za něco může i politické klima, kdy chilský prezident, který je stejně jako ten český vystudovaný ekonom, dává v energetice jasnou budoucnost obnovitelným zdrojům – do roku 2040 má s nimi Chile dosahovat minimálně 70% podílu.
Ještě podstatnějším faktorem je ovšem ekonomické prostředí. Chile mnohem moudřeji než v minulosti Česko či jiné evropské země zakomponovalo regulaci obnovitelných zdrojů do energetického trhu. Ta se tak odvíjí od tržní ceny elektřiny, a nespočívá v tzv. feed-in tarifech, které se z moci úřední u nás jen pokoušely trh simulovat.
A na závěr možná ten nejdůležiteší argument, proč významnou část roku pracovně trávím raději dvanáct a půl tisíce kilometrů od domova. Tím je míra korupce. Zatímco Česko podle Transparency International zaujímá 42. místo ve vnímání korupce, jeho jižní protějšek, někdy také označovaný jako „Německo“ Latinské Ameriky si vede mnohem lépe a zaujímá 26. pozici, tedy v tomto ohledu se už dostalo do elitního klubu nejvyspělejších států světa.
Nechci našemu prezidentovi vyčítat, že nepřeje obnovitelným zdrojům a hází investory do jednoho pytle „solárních baronů“ (na slovo, které Miloš Zeman používá v rozhlase nemám koule, promiňte:-). Tuzemská zkušenost se zpackanou podporou fotovoltaiky tomu totiž nahrává. Spíše by mne zajímalo, co jako premiér a později prezident dělal proti tomu, aby Česko na indexu korupce nezaostávalo za našimi kolegy z východního bloku. I v roce 2017, tedy pátém roce prezidentování Miloše Zemana, jsme se totiž nejen Slovinsku, ale i Lotyšsku, Litvě či Polsku dívali ve vnímání korupce jen na záda.