S napětím sledujeme nejnovější trendy a proud informací posíláme k vám…

Jak Fukušima změnila japonskou robotiku a probudila průmysl

Datum: 29.12.2018

FukushimaMeltdown101113

V březnu 2011 bylo Japonsko zasaženo katastrofálním zemětřesením, které způsobilo hrozné tsunami. Tisíce lidí bylo zabito a v jedné z nejhorších katastrof v moderní době došlo ke škodám v miliardách dolarů. Na dalších několik týdnů se však oči světa zaměřily na jadernou elektrárnu Fukushima Daiichi.

Její bezpečnostní systémy se nemohly vyrovnat s tak rozsáhlým poškozením způsobeným tsunami a nastaly obavy z podobného vývoje událostí, jako v případě černobylské katastrofy v 80. letech minulého století. Velké množství mořské vody bylo nepřetržitě obrovskými proudy přiváděno do jádra reaktoru, tím se zabránilo ještě větší katastrofě. I přesto je stále sto tisíc lidí evakuováno z této oblasti a pravděpodobně bude trvat mnoho let a stát stovky miliard dolarů než bude region opět bezpečný.

V březnu 2011 bylo Japonsko zasaženo katastrofálním zemětřesením, které způsobilo hrozné tsunami. Tisíce lidí bylo zabito a v jedné z nejhorších katastrof v moderní době došlo ke škodám v miliardách dolarů. Na dalších několik týdnů se však oči světa zaměřily na jadernou elektrárnu Fukushima Daiichi. Její bezpečnostní systémy se nemohly vyrovnat s tak rozsáhlým poškozením způsobeným tsunami a nastaly obavy z podobného vývoje událostí, jako v případě černobylské katastrofy v 80. letech minulého století. Velké množství mořské vody bylo nepřetržitě obrovskými proudy přiváděno do jádra reaktoru, tím se zabránilo ještě větší katastrofě. I přesto je stále sto tisíc lidí evakuováno z této oblasti a pravděpodobně bude trvat mnoho let a stát stovky miliard dolarů než bude region opět bezpečný.

Vzhledem k tomu, že radioaktivní záření je pro člověka tak nebezpečné, bylo přirozeným řešením katastrofy ve Fukušimě poslání robotů k monitorování úrovně záření a k pokusům zahájit proces čištění. Techno-optimisté v Japonsku viděli výzvu k vyslání robotů hluboko do srdce jádra reaktoru. Bohužel ani jejich optimismus nebyl v té době nic platný. Intenzivní radioaktivní záření vypálilo obvody robotů, kteří tam byli nasazeni, dokonce i těm, kteří byli speciálně navrženi a postaveni pro řešení katastrofy ve Fukušimě. Elektrárna se pomalu stala obrovským hřbitovem robotů. Zatímco někteří roboti zpočátku zaznamenali úspěch při měření úrovně záření kolem elektrárny – a nedávno byl robot dokonce schopen identifikovat roztavené uranové palivo v centru katastrofy – naděje, že roboti sehrají podstatnou roli při vyčištění kritického území, se pomalu vytrácela.

Japonsko má po dlouhou dobu pověst země  futuristů. Investiční společnost Softbank, vedená vizionářským zakladatelem Masayoshi Sonem, investuje miliardy do technologické budoucnosti, včetně plánů pro největší solární farmu na světě. Když společnost Google prodala v roce 2017 průkopnickou robotickou firmu Boston Dynamics, Softbank si ji přidala do svého portfolia vedle známých robotů Nao a Pepper.Selhání japonských robotů, týkající se vypořádání se s obrovskou výzvou Fukušimy, vyvolalo v rámci celého odvětví krizi svědomí a vnímání budoucnosti robotů. Reakce na katastrofy je pro robotické odvětví vždy velkou výzvou.

Zpočátku bude výroba humanoidního robota velmi nákladná a robot bude méně schopný než člověk; budování takového robota nemusí být z krátkodobého hlediska příliš ekonomické. Vytvoření robota, který by vykonával pro člověka příliš nebezpečné práce, jako v případě odstraňování následků havárií v jaderných elektrárnách, má mnohem větší ekonomický potenciál. Přesto ve Fukušimě, v elektrárně jednoho z nejvyspělejších národů na světě, mnoho robotů bohužel své úkoly nesplnilo.Nikde nebyla tato krize citelnější než ve společnosti Honda; ta vyvinula humanoidního robota ASIMO, který ohromil svět v roce 2000. I přes tento technologický pokrok  společnost Honda věděla, že robot ASIMO byl ještě příliš nespolehlivý pro reálný svět.

Byla to havárie ve Fukušimě, která vyvolala změnu v přístupu Hondy k robotice. Dva roky po katastrofě se objevily zprávy, že Honda vyvíjí robota k řešení katastrof a v říjnu 2017 byl první prototyp poprvé odhalen veřejnosti. Zatím není připraven k plnému nasazení v nebezpečných zónách.Také americká DARPA se nechala inspirovat katastrofou ve Fukušimě a nedostatkem robotů připravených pro mimořádné události a v roce 2015 testovala humanoidní roboty s celou řadou úkolů, které by mohly vyvstat jako reakce na mimořádné situace, jako je řízení automobilů, otevírání dveří a lezení po schodech. Výsledek však ukázal, že jsme pořád příliš daleko od efektivního nasazení při odstraňování následků katastrof.

Fukušima možná přinesla změnu ve futuristickém uvažování v Japonsku, ale dříve než roboti vstoupí do našeho každodenního života, musí prokázat svou hodnotu. Zkonstruování humanoidního robota je drahá záležitost; pokud tyto stroje za několik milionů dolarů nemohou pomoci v krizi, lidé mohou mít pochybnosti o tom, zda do nich investovat. To by mohlo vést k další krizi důvěry v roboty mezi Japonci, kteří se začínají spoléhat na humanoidní robotiku jako řešení obslužnosti stárnoucí populace. Japonská vláda v rámci své strategie vývoje robotů již investovala 44 milionů dolarů do tohoto procesu.

Jestliže roboti budou v testech i nadále selhávat, vyvolá to vážné obavy mezi investory i běžnými lidmi. V Tokiu, ve čtvrti Akihabara, můžete vidět všechny druhy robotických hraček v obchodech s neonovým osvětlením. Tančící roboti mohou pobavit lidi na celém světě. Ale pokud chceme, aby tyto stroje byly něco víc než hračky, je třeba udělat ještě velký kus práce.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *