Měření kvality elektřiny (PQ) v lokálních distribučních sítích (LDS)
16.03.2020Stacionární měření kvality elektřiny dle mezinárodních norem bylo postupně nejdříve nasazováno na ne...
Datum 17.03.2019
Ve středu 19. února v roce 1919 v 10 hodin vznikl na radnici v Plzni Západočeský elektrářský svaz. Navzdory poválečným složitým poměrům tak byla zahájena soustavná elektrizace českého západu. Svaz sdružoval 12 okresů a 18 měst a jeho základní kapitál činil 172 tisíc korun. Jeho provozní oddělení mělo 8 zaměstnanců.
Počátky elektrizace v českých zemích můžeme zařadit do přelomu 70. a 80. let 19. století. Tehdy odpovědní činitelé začali zjišťovat, že elektrizace bude významnou složkou rozvoje živností a řemesel, a to nejen ve městech, ale i na venkově. Rozvoj elektrizace byl podmíněn růstem samostatného elektrotechnického průmyslu.
Druhá polovina 19. století se vyznačuje soupeřením mezi stejnosměrným a střídavým proudem, který nakonec zvítězil s jeho lepšími vlastnostmi. Počátky našeho elektrárenství ovlivňovaly zejména dvě osobnosti – František Křižík a Emil Kolben.
V Plzni se objevuje elektřina v roce 1880, kdy se na nádvoří Piettovy papírny rozsvítily obloukové lampy s automatickou regulací plánického rodáka Františka Křižíka. Ten si o rok později zřizuje dílnu v ulici U zvonu, kde vyrábí obloukové lampy.
V roce 1895 staví Škodovy závody svoji první parní elektrárnu. Město Plzeň buduje ve spolupráci s F. Křížíkem v roce 1902 parní elektrárnu v Cukrovarské ulici, která zásobovala provoz elektrických tramvají. Dále např. v roce 1902, kdy Plzeň otevírala divadlo, byl položen stejnosměrný kabel 2 x110 V, který zásoboval stejnosměrným proudem nejen divadlo, ale i domy v okolí náměstí.
Na plzeňském venkově byla stejnosměrná elektřina vyráběna koncem 19. století díky vodě a mlynářům – v Dobřívi, Koterově, Bukovci, Železné Rudě, po roce 1900 i ve Starém Plzenci, Radobyčicích, Přešticích. Kašperské Hory byly od roku 1912 napájeny elektrárnou Čeňkova Pila, která je v současnosti Národní technickou památkou a lze si jí prohlédnout v rámci prohlídky Informačního centra malých vodních elektráren na vodní elektrárně Vydra (více na www.cez.cz/cs/o-spolecnosti/kontakty-skupina-cez/informacni-centra/ic-vydra-a-cenkova-pila.html). První přečerpávací elektrárna Černé jezero v samostatném Československu byla vybudována na Šumavě v roce 1930 a již zmíněná elektrárna Vydra v roce 1942.
Velkým předělem pro rozvoj energetiky u nás je právě rok 1919, kdy 22. 7. 1919 byl vydán elektrizační zákon č. 438/19 Sb. O státní podpoře při zahájení soustavné elektrizace. V tomto roce bylo určeno nízké napětí 3 x 380/220 V, vysoké napětí 22 kV, velmi vysoké napětí 110 kV, výrobní napětí generátorů 6 kV a frekvence 50 Hz. A pro zajímavost – v tomto období ještě 30 % obyvatelstva v českých zemích nevědělo, že existuje elektřina!
Jako poděkování za práci několika generací zaměstnanců v energetice uspořádal Jiří Běl ve spolupráci s Janem Doležalem výstavu mapující historii elektřiny v kraji. K vidění je v Domě historie Přešticka ještě do 24. února.
Zpět do současnosti
V době vzniku Československa měli obyvatelé k dispozici jen 1 500 kilometrů elektrického vedení. O dvacet let později to bylo již 37 000 km vedení, dnes na území České republiky napočítáme 247 604 km. V průměru se tak každý rok během století existence republiky postavilo 2461 kilometrů vedení. ČEZ Distribuce ze Skupiny ČEZ, která je pokračovatelem původních regionálních distribučních společností, nyní provozuje 164 265 km vedení v 11 krajích. O potřebě elektřiny pro rozvoj měst i průmyslu svědčí také srovnání maximálního zatížení elektrizační soustavy. Zatímco v roce 1923 činilo 1 940 kW, v roce 1935 již ale 21 500 kW. V únoru 2018 dosáhlo 12 tisíc megawattů.
V rámci liberalizace trhu s elektřinou probíhající v Evropské unii dochází i v Česku k oddělení výroby od distribuce. V březnu 2005 tak vzniká akciová společnost ČEZ Distribuce. Symbolicky sídlí v Děčíně, v budově, která již v roce 1923 sloužila jako sídlo nejprve společnosti NEW (Nordböhmischen Elektrizitätswerke), následně pak společnosti Severočeské elektrárny, předchůdci Severočeské energetiky. Budova je postavena ve slohu art-deco s prvky klasicizujícího expresionismu a duch počátku elektrizace v ČSR zde přetrvává dodnes.
ČEZ Distribuce nyní provozuje 164 265 km vedení v 11 krajích. Od svého vzniku investovala do sítí přes 112 miliard korun. V loňském roce byly do sítí investovány prostředky dosahující téměř 11 miliard. Cílem investic je zajistit kvalitní a spolehlivé dodávky elektřiny a plnit rostoucí požadavky klientů na připojení k distribuční soustavě, s čímž souvisí i rozvoj obcí spojený s výstavbou domů a bytů. Díky investicím do distribučního zařízení je také umožňován další rozvoj české ekonomiky a vytvářen prostor investorům a tím i novým pracovním místům v regionech, kde společnost ČEZ Distribuce působí. V současné době je v České republice provozováno celkem 247 604 km vedení. Páteřní přenosovou soustavu (celkem 5 728 km) provozuje ČEPS. Distribuční území je následně rozděleno mezi tři distributory – ČEZ Distribuce, E.ON Distribuce a PREdistribuce.
Více k celkové historii elektrizace najdete v tiskové zprávě vydané k loňskému stoletému výročí vzniku Československa na https://www.cezdistribuce.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/6546.html