S napětím sledujeme nejnovější trendy a proud informací posíláme k vám…

Nejdražší vesmírný teleskop dohlédne nejdále

Datum: 12.05.2019

webb-telescope-artist-view2_2x

Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) je teleskop příští generace, který je součástí programu NASA. Je vyvíjen v koordinaci mezi americkou NASA, Evropskou kosmickou agenturou a Kanadskou kosmickou agenturou. Jeho finální cena, díky technickým problémům, pravděpodobně překročí rozpočet 8 miliard dolarů, který byl v roce 2011 schválen americkým Kongresem.

Po odkladu měl být vypuštěn letos mezi březnem a červnem. Jeho dodavatel firma Northrop Grumman, i přes najetí na třísměnný provoz, tento již po několikáté posunutý termín však splnit nedokázala. Do vesmíru se tak dostane až za 2 roky – v období březen až květen 2021. To se už ale přestává líbit americkému Kongresu ovládanému demokraty. Není divu, původní rozpočet na tento projekt byl půl miliardy dolarů, nyní se blíží až k 10 miliardám. Tento teleskop ale podle NASA bude stát za to. Zaměřen bude na výzkum vesmíru zejména v oblasti infračerveného záření. Rozšíří tak výzkumnou činnost svého předchůdce – Hubbleova vesmírného dalekohledu, který prováděl pozorování ve viditelném světle.

Vesmírná simulační komora je připravena k testu Webbova teleskopu.

Počátek historie JWST sahá do roku 1996, kdy NASA začala plánovat kosmický dalekohled příští generace (NGST). V roce 2002 byl přejmenován na po­čest v pořadí po druhém řediteli NASA (1961-1968) Jamesi Webbovi (U1992). Sou­čas­ný Hubbleův teleskop obíhá kolem Země v nadmořské výšce přibližně 570 km, což je nízký orbit naší planety. Teleskop Jamese Webba ale nebude na orbitu naší planety. Místo toho bude v prostoru mezi naší planetou a Sluncem – ve vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od nás! Země je 150 milionů km od Slunce a Měsíc obíhá kolem Země ve vzdálenosti přibližně 384 500 kilometrů.

Připravovaný dalekohled Jamese Webba bude zaměřen na výzkum vesmíru v oboru tepelného záření, které dokáže proniknout například skrz oblaka kosmického prachu, neprůhledná pro viditelné světlo. To umožní lépe studovat vzdálené mlhoviny, molekulární oblaka v místě rodících se hvězd, prachoplynné disky mladých hvězd se vzni­kajícími planetami, jádra aktivních galaxií apod.

JWST bude schopen soustředit přibližně sedmkrát více světla než Hubble, což umožní astronomům nahlédnout zpět do minulosti vesmíru do doby, kdy se po Velkém třesku začaly formovat první galaxie. Tento obří dalekohled bude přínosem pro všechny obory astronomie a způsobí doslova revoluci například při studiu vzniku a vývoje hvězd a planetárních systémů. Podstatně větší průměr dale­kohledu než u Hubblea umožní také zachytit mnohem více světla od vzdálených objektů – v porovnání s HST bude schopen detekovat 400× slabší tělesa. Zrcadlo teleskopu je pokryto mikroskopicky tenkou vrstvou zlata a jeho průměr je 6,5 m. Aby bylo zajištěno, že zrcadlo bude dostatečně pevné a zároveň i lehké, použili konstruktéři berylium.

Segment zrcadla se zlatým povrchem.

Každý zrcadlový segment je vybroušen s nebývalou přesností – jejich odchylka od ideál­- ní plochy nesmí překročit 1/10 000 tloušťky lidského vlasu. Jsou velikosti konferenčního stolku a váží přibližně 20 kilogra­mů. Velmi jemný film ze zlata pokrývá každý segment, aby zlepšil odraz infračerveného světla. Plně sestavené zrcadlo je větší než jakákoli raketa, takže do vesmíru se dopraví složené. K dosažení a udržování požadovaného tvaru optické plochy objektivu se budou používat tzv. aktuátory – malé motorky, které podle potřeby doladí zaostření. Vynesení dalekohledu má na starosti ESA a raketa Ariane 5.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

dva × 1 =