Chytré sítě bez chytrých distribučních společností jsou nám k ničemu

Datum 15.05.2019

Již od roku 2005 se snažím o zavedení jednoduché úpravy povelů hromadného dálkového ovládání (HDO) tak, aby toto využití elektrické energie mimo špičky bylo výhodnější jak pro distributory, tak pro spotřebitele elektrické energie, tak i pro přenosovou soustavu. Bohužel zatím marně.

Konkrétně když se navrhuje akumulační vytápění, musí se vždy vycházet z doby, po kterou musí krýt tepelné ztráty vytápěného objektu neboli z nejdelší doby, kdy je elektřina vypnutá, a podle toho je třeba dimenzovat množství akumulační hmoty, ať už to jsou šamotové cihly v lokálních akumulačních topidlech nebo topná voda v akumulačních zásobnících.

Pokud si graficky naneseme na časovou osu intervaly všech několika desítek stávajících povelů sepnutí nízkého tarifu k sazbám D26d či D25d pro občany, o které tu běží, pak uvidíme, že nejkratší prodleva ve vytápění je u nich 8.15 hodin a podle ní je nutné dimenzovat akumulaci. Přitom i v rámci rozdělení osmihodinového pásma platnosti nízkého tarifu do úseků mimo absolutní špičky, které jsou dle grafů od 7.15 do 12.45 a od 19 do 22.15 hodin, lze i při stávajících dvou časových úsecích bez problémů docílit prodlevu 8 hodin, při rozdělení do třech časových úseků jen 7 hodin a do čtyřech časových úseků dokonce pouze 5.30 hodin! Úspory akumulační hmoty (šamotu či objemu vody) tak činí v prvním případě přes 3 %, ve druhém přes 15 % a při čtyřech časových úsecích dokonce přes 33 %! Vyjádřeno peněžně může jít (nejen) pro občany o investiční úspory při pořízení menších akumulačních nádrží či akumulačních topidel o desítky tisíc Kč, aniž distribuční společnosti či Energetický regulační úřad (ERÚ) zavedením této nové sazby o něco přijdou!

Zdůrazňuji, že zde nejde o prodloužení celkové doby topného intervalu, která je vždy v tomto případě dohromady 8 hodin, ani o její posun dopředu či dozadu mimo výše uvedený interval nízkého zatížení rozvodné sítě, jde jen a jen o úpravy délky prodlevy, kdy je elektřina vypnutá.

Jistě se tedy logicky ptáte, tak kde je problém? Já také, ale PRE nejdříve hrála tvrdohlavě “mrtvého brouka“, a když jsem jim nedal pokoj a odpověď urgoval, tak mi po roce napsala, že mé náměty konzultovala s firmou KOMEXTHERM, zapomněla však samozřejmě dodat, že jde o výrobce a dodavatele elektroakunádrží. Ta jim prý potvrdila, že „správně se systém akumulačního vytápění navrhuje tak, aby i při nepřerušovaném nabíjení 8 hodin a 16ti hodinové přestávce byl schopen plnohodnotně pokrýt aktuální tepelné ztráty objektu“. Což je samozřejmě nesmysl, ale díky tomu vyrobí a prodají dvojnásobek svých nádrží a namastí si kapsu na úkor zákazníků. A distributor se pak diví, že na začátku platnosti nízkého tarifu mu naskočí obrovské odběry, které pak postupně, jak se vypínají výkonově předimenzované nádrže, klesají – a proto to musí řešit tou zbytečnou spoustou povelů HDO, ve kterých se zákazník nevyzná. A zákazník nejen že zaplatí naprosto zbytečně desítky tisíc Kč navíc za dvojnásobný počet akunádrží (je jich třeba vždy více), ale ještě musí ke spotřebované elektřině připlatit distribuční společnosti kolem 1000 Kč ročně za zbytečně předimenzovaný hlavní jistič v důsledku dvojnásobně předimenzovaného příkonu těchto nádrží. Tak to už logiku samozřejmě má, bohužel ale jen pro výrobce akunádrží a pro distributory elektřiny. A já si drze dovolím po nich chtít naopak zmenšit velikost akunádrží!

Po dalším roce, když jsem jí nedal pokoj, tak jsem se dozvěděl, že prý po ERÚ požadovala zvýšení počtu časových úseků v rámci nízkého tarifu (ERÚ dovoluje zatím max. 3, byť není žádný racionální důvod jejich počet v rámci nízkého tarifu nějak omezovat), ale „na ERÚ se argumentovalo stížnostmi zákazníků, kterým se při jedno nebo dvouhodinové době nízkého tarifu nestačí dostatečně nahřát voda nebo akumulační kamna“. No, jestli byly dle výše uvedeného dimenzovány na 8 hodinové nabíjení, tak se není čemu divit, že se nenabily za jednu hodinu, to by nedokázal ani velký mág David Coperfield! Snad se lze divit jen tomu, že jestliže PRE žádný tak krátký povel HDO ve své nabídce nemá, nejkratší má totiž 2.30 hodiny, tak o čem to vůbec mluví? A tak nepochybuji o tom, že PRE poradila těmto spotřebitelům, že by to šlo, kdyby si 8násobně zvýšily hodnotu hlavního jističe (a platili tak PRE kromě spotřebované elektřiny ještě přes 10 000 Kč měsíčně zbytečně navíc).

Stejně se tak lze podivovat, proč distribuční společnosti před časem, když to v Severním moři pořádně foukalo a Němci nevěděli, co s vyrobenou elektřinou z větrných elektráren dělat a doslova nás prosili o její spotřebování a nejen, že za ní nechtěli nic zaplatit, ale dokonce naopak platili distribučním společnostem za její odběr, tak proč naše distribuční společnosti této situace nevyužily a neprodloužily dobu platnosti nízkého tarifu (jako to dělají někdy o Vánocích a vylepšují si tím svou image, pravým důvodem ale je, že nevědí co s přebytečnou elektřinou, když továrny nepracují), aby si spotřebitelé, tedy občané, plně nabili své předimenzované akumulační spotřebiče na dobu, kdy za pár dní přestane foukat a bude méně elektřiny. Distribuční společnosti by tak na tom vydělaly dvakrát – od občanů by inkasovaly běžnou cenu a od Němců navíc pak bonus za odebranou elektřinu. A na Energetický regulační úřad se už vymlouvat nemohou, neboť se podařilo ho přesvědčit a jeho nové Rozhodnutí pro rok 2019 počet intervalů v rámci jednoho povelu HDO již nijak neomezuje, takže je plně na distribučních společnostech, jak to využijí ku prospěchu svému i spotřebitelů.

Zkrátka pokud chceme mít nyní tolik omílané smart cities a smart grids, pak je třeba mít i smart distribuční společnosti a smart Energetický regulační úřad. A plně otevřít náš energetický trh i dalším smart obchodníkům s elektřinou, kteří budou pohotověji reagovat na potřeby trhu a budou umět lépe sladit potřeby výrobců se spotřebou občanů.

JUDr. Ing. et Ing. Mgr. Petr Měchura