Optimální přenos dat: chytré a strukturované kabelové propojení budov
14.07.2020Kabelové propojení State of the Art od firmy Digitus zohledňuje nové průmyslové standardy IEEE803.3b...
Datum 19.11.2019
V roce 1989 byly české elektrizační sítě propojeny pouze na východ, dnes jsme součástí západoevropské propojené soustavy. Výrazně se díky značnému úsilí snížily ztráty v sítích.
„Snížila se závislost na uhlí, a to zejména díky největší porevoluční investiční akci: výstavbě Jaderné elektrárny Temelín. Za dalších 30 let se vše dále změní, česká energetika bude stát na obnovitelných zdrojích a jaderné energetice,“ říká generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Elektrizační síť byla napojena na východ a v rámci soustavy MIR, byla součástí území až po Ural. V roce 1997 došlo k zásadnímu zlomu a česká síť se stala součástí západoevropské propojené sítě UCTE. Elektrizační soustava vstoupila jako první odvětví do Evropy a plně se propojila se západem. Předcházela tomu dlouhá příprava, především bylo třeba pevně dodržovat frekvenci 50 Hz, což v předrevoluční době nebyla tak častá situace. Pociťovaly to domácnosti u populárních digitálních hodin z tehdejšího východního Německa, které se řídily právě frekvencí, a tak bylo časté, že se během jediného dne zpozdily či předešly o desítky minut. Současné moderní přístroje by se bez stabilní frekvence již neobešly.
Investice do sítí změnily i jejich podobu. Přirozené ztráty v sítích, dané technickými zákony, se za 30 let podařilo snížit na polovinu, kdy se nyní pohybují na úrovni 5-6 %.
Z hlediska elektráren byl po revoluci přepracován projekt jaderné elektrárny Temelín a doplněn nejmodernější technologií americké firmy Westinghouse. Zároveň bylo rozhodnuto o dostavbě pouze dvou bloků z původně plánovaných čtyř.
Zkušební provoz prvního bloku byl zahájen 10. června 2002, na druhém bloku začal 18. dubna 2003. Spouštění Temelína provázely rozsáhlé protestní akce ekologů a aktivistů ze sousedního Rakouska. Dnes si už každopádně nedokážeme při současné úrovni spotřeby existenci české energetické soustavy bez takto velkého bezemisního zdroje ani představit.
Uhelné elektrárny byly kompletně odsířeny. Toto vyčištění proběhlo v České republice nejrychleji ze všech evropských zemí, ve vyspělém západním Německu tento proces trval jednou tak dlouho, Polsko dokončilo odsíření až 15 let po nás. Většina energetických společností byla plně privatizována, ČEZ a distribuční společnosti v rámci kuponové privatizace byly privatizovány z části. Spotřeba elektřiny v souvislosti s transformací ekonomiky na tržní prostředí poklesla, ale na konci devadesátých let již kopírovala vývoj HDP. Aktuálně je tak spotřeba o 17 procent vyšší než před 30 lety. Cena elektřiny začala postupně odrážet skutečné náklady.
Postupně byl také za aktivní podpory ČEZ liberalizován trh s energiemi, a to v míře, která není ani nyní v některých státech Evropské unie obvyklá. Výsledkem je, že si zákazníci mohou nyní svého dodavatele vybírat ze zhruba osmdesáti dodavatelů elektřiny a stejného počtu dodavatelů plynu.
Energetická firma ČEZ, která vznikla na základě bývalých Českých energetických závodů, existuje dosud. Stala se jednou z největších firem nejen u nás, ale zařadila se mezi desítku největších evropských energetických firem a například v Polsku je dávána za vzor. Tržní hodnota majetku státu v ČEZ se nyní blíží 200 miliardám korun. Na daních a dividendách ČEZ již státu odvedl více jak 600 miliard korun. Jen při připomenutí, privatizace Slovenských elektráren (poloviční ČEZ) vynesla slovenskému státu před lety necelých 30 miliard korun. ČEZ se stal také významným propagátorem moderní energetiky, je nejvýznamnějším provozovatelem dobíjecích stanic v Česku a největším uskupením v moderních energetických službách (ESCO) v regionu střední Evropy. ČEZ ESCO a společnosti spadající pod ESCO International zaměstnávají v Česku, Slovensku, Německu, Polsku a Rumunsku na 5000 lidí.