Zatímco vrcholový sportovec se zbavuje každé zátěže, vývojář ji při dosahování maximálního výkonu musí dokonce vyhledávat. Zvláště tehdy, je-li elektronická a programovatelná zároveň. Podobně jako některý z modelů řady DL3000 od Rigol Technologies.
S napětím sledujeme nejnovější trendy a proud informací posíláme k vám…
Zatímco vrcholový sportovec se zbavuje každé zátěže, vývojář ji při dosahování maximálního výkonu musí dokonce vyhledávat. Zvláště tehdy, je-li elektronická a programovatelná zároveň. Podobně jako některý z modelů řady DL3000 od Rigol Technologies.
Pokud jde o DC zátěže, výrobce v době psaní textu nabízí čtyři verze. DL3021 si poradí s celkovými výkony až do 200 W, zatímco DL3031 ještě přidává k dobru dalších 150 wattů. Tomu také odpovídají maximální průtoky o velikosti 40 A, resp. 60 A. Pokud jde navíc o nejvyšší dosahovanou strmost proudu, frekvenci přepínání v dynamickém režimu a třeba i rozlišení při čtení údajů, lepšími parametry se pokaždé již z výroby pyšní „áčkové“ modely (DL3021A).
Rozhodně to ale neznamená, že by základní varianty zůstávaly nějak pozadu. Až tedy jednou vznikne potřeba, stačí si jen k výchozímu provedení dokoupit příslušnou softwarovou licenci, která kromě toho umí „oživit“ i číslicový vstup a výstup, nebo rozhraní LAN. Co ale rozhodně nelze změnit, je uživatelské rozhraní, které u příplatkových zátěží vypadá o něco lépe. Celý čelní panel, včetně displeje, zde totiž používá více barev. Při procházení společné dokumentace je na to potřeba myslet, protože v Rigolu na fotografiích pochopitelně upřednostňují vyšší verze.
Programovatelná zátěž se v elektrotechnické praxi určitě neztratí. Podobně jako výchozí DC model DL3021, který je sice nejnižším z celé jednokanálové řady, ale již v základu nabízí spoustu užitečných funkcí. A s výhledem do budoucna má navíc dále kam růst.
Ve společnosti Rigol se shodli na tom, že laboratornímu přístroji s bezmála osmi kilogramy budou místo dotykového rozhraní slušet spíše klasická tlačítka. Na čelním panelu jich napočítáte přes čtyřicet a chybět zde nesmí ani otočný volič, který však z nepochopitelného důvodu neumožňuje potvrzovat stiskem. Mezi jednotlivými ovládacími prvky s gumovým hmatníkem se ale rychle zorientujete a ti, kdo s takovým přístrojem ještě nikdy nepracovali, mají v případě pochybností k dispozici i jednoduchou nápovědu. Práce může začít.
S aktuální nabídkou, zobrazovanou vždy ve spodní části displeje, se pojí prvních šest tlačítek, která umožňují opakovaně procházet i dílčí volby. Vpravo od LCD pak definujete jeden ze čtyř statických režimů zátěže s konstantním proudem, napětím, odporem či výkonem, příp. též některý ze tří dynamických módů. Ty nyní umožňují nepřetržitě přepínat mezi dvěma zvolenými proudovými úrovněmi (Con) a v případě potřeby, hned vedle řady dalších parametrů, řídit i načasování náběžné hrany (Pul) či obou přechodů signálu (Tog). Pro účely synchronizace lze přitom spouštět příkazem (BUS), pomocí vnějšího signálu (DIGIO) a také na základě stisku tlačítka (TRAN). Pokud vám ale bude zařízení v prostředí s grafickou nápovědou a režimu CC Continuous akceptovat kmitočty převyšující povolenou mez, a tvářit se u toho, že se vlastně nic neděje, nesmíte se nechat zmást.
Elektronická zátěž DL3021 umožňuje vytvářet vlastní, mnohdy i složité posloupnosti (List), zatímco pomocí tlačítka APP zase volíte mezi testy baterie, OCP či OPP. Zvláštní ovládací prvek je rovněž vyhrazen okamžitému zobrazování průběhů. Veškerá aktivita se přitom odvíjí od robustních vstupních svorek doplněných dvěma zdířkami pro vzdálené snímání. Při vyšších proudových odběrech lze proto u přívodů kompenzovat úbytek napětí. Banánky na silových svorkách sice nezapojíte, nicméně s napájecími zdroji od stejného výrobce se bude zátěž skvěle doplňovat, a to nejen z hlediska shodných rozměrů (viz také náš test Lineární programovatelný zdroj DP832 staví na dobrém základu).