Cíl Mars: 15 milníků, kterých SpaceX právě dosáhla
16.09.2021Společnost SpaceX, kterou Elon Musk (50) založil v roce 2002, se stala klíčovým hráčem ve vesmírných...
Datum 31.05.2020
Poté, co byla společnost založena s cílem jednoho dne poslat člověka do vesmíru, SpaceX pro NASA poslala k Mezinárodní kosmické stanici hned dva astronauty – Boba Behnkena a Douga Hurleyho. Hurley (53) byl pilotem americké námořní pěchoty a Behnken (49) zase veterán americké Air Force, kde pracoval jako zkušební pilot. Oba astronauti jsou ve službách NASA již od roku 2000.
Nicméně první astronautka, která si ve vesmíru vyzkoušela pobyt v Crew Dragonu, byla Anne McClainová. Dostala se tam poklopem z ISS loni v březnu. Tehdy se jednalo o první demonstrační misi Crew Dragonu a zároveň jeho první let k ISS, který na figuríně se senzory demonstroval možnost létání také s lidskou posádkou, jak jsme vás zde informovali.
“Je to šance, aby se SpaceX skutečně osvědčila,” říká Laura Forczyk, zakladatelka poradenské firmy Astralytical. “SpaceX byla založena na myšlence posílat lidi na Mars. A o 18 let později, podala důkaz, že SpaceX dokáže dělat to, co říká, že dělat chce.“
Dostat se až do této fáze byla dlouhá a někdy bouřlivá cesta. SpaceX je patrně nejúspěšnější soukromou kosmickou společností na světě, s téměř 100 starty, a v dnešní době je rovněž vnímána jako jediná společnost, která má šanci zajistit přistání lidí na Marsu. Ale vždy tomu tak nebylo.
Na počátku roku 2000, pod vedením prezidenta George Bushe, stála americká vesmírná agentura NASA na křižovatce. Program Space Shuttle byl po dvou nehodách považován za již zastaralý, nákladný a nebezpečný. S programem, který byl technologicky již za svým zenitem, měla kosmická agentura na výběr – jít cestou vývoje nových raket a kosmických lodí, nebo vyzkoušet něco nového.
Ředitel NASA Mike Griffin se v roce 2006 rozhodl jít tou druhou cestou. Razil myšlenku, že místo najímání společností, aby pro ně stavěly kosmické lodě, může NASA raději platit společnostem za službu, v tomto případě za přepravu nákladu do vesmíru.
Poté, co NASA dostala návrhy od několika společností, rozhodla se vyplatit dvěma z nich – SpaceX a Orbital Sciences (Boeing) – 8 miliard dorarů (3,1 mld. pro SpaceX a 4,9 mld. dolarů pro Boeing) za vývoj raket na dopravu nákladu na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Financování bylo záchranným lanem pro SpaceX, která se zprvu marně třikrát pokusila vypustit svou první raketu Falcon 1, před konečně úspěšným startem v září 2008.
V roce 2010 byla, díky financování od NASA, představena nová raketa od SpaceX – Falcon 9. V prosinci 2010 s novými raketovými motory odstartoval Cargo Dragon na svůj první zkušební let. V roce 2012 se SpaceX stala první komerční společností, která s Dragonem doletěla až k ISS. Ale Musk měl větší ambice. „Falcon 9 byla od samého počátku navržena tak, aby mohla vynést do vesmíru člověka,“ říká kosmický konzultant Charlie Garcia z Massachusetts Institute of Technology (MIT).
Za prezidenta Baracka Obamy se NASA začala zabývat tím, zda by mohla outsourcingovat nejen dopravu nákladu přes soukromé společnosti, ale také dopravu astronautů. V roce 2010 tato myšlenka vyústila v program Commercial Crew Development (CCDev), jehož cílem bylo zajistit dopravu lidí do vesmíru po ukončení programu Space Shuttle v roce 2011. Do té doby NASA platila Rusku 90 milionů dolarů za přepravu jednoho kosmonauta v raketách Sojuz. Nicméně NASA letos 12. května již oznámila, že dokončila jednání s ruskou státní vesmírnou společností Roscosmos o poskytnutí místa v raketě Sojuz pro jednoho amerického kosmonauta pro start k ISS v polovině října letošního roku za dohodnutou cenu 90,25 mil. dolarů.
Včerejší start Crew Dragon tedy není jen mezníkem pro SpaceX, ale také potvrzením pro NASA, že rozhodnutí spolupracovat s americkými soukromými firmami na vývoji nových vesmírných lodí bylo správné. Ať už bude budoucnost jakákoliv, není pochyb o tom, že komerční společnosti budou v budoucnu hrát v kosmickém prostoru takový prim, jako nikdy předtím.