Největší pokles oxidu uhličitého: Data v reálném čase ukazují obrovský dopad COVID-19 na globální emise

Datum 01.11.2020

Zatímco pokračující pandemie Covid-19 nadále ohrožuje miliony životů po celém světě, v první polovině roku 2020 došlo k nebývalému poklesu emisí CO2 – většímu než během finanční krize v roce 2008, ropné krize v roce 1979 nebo dokonce i druhé světové války. Mezinárodní tým vědců zjistil, že za prvních šest měsíců letošního roku bylo vyemitováno o 8,8 procenta méně oxidu uhličitého než ve stejném období roku 2019 – celkový pokles o 1551 milionů tun.

Studie nabízí nejen mnohem přesnější pohled současné korona krize na dopad globální spotřeby energie, než předchozí analýzy. Rovněž navrhuje, jaké zásadní kroky by mohly být podniknuty ke stabilizaci globálního klimatu po pandemii.

„To, co dělá naši studii jedinečnou, je analýza pečlivě shromážděných dat téměř v reálném čase,“ vysvětluje hlavní autor Zhu Liu z univerzity Tsinghua v Pekingu. „Při pohledu na denní údaje shromážděné výzkumnou iniciativou Carbon Monitor jsme mohli získat mnohem rychlejší a přesnější přehled, včetně časových harmonogramů, které ukazují, jak pokles emisí odpovídal zaváděným restrikcím nebo lockdownům v jednotlivých zemích. V dubnu, na vrcholu první vlny koronových infekcí, kdy většina zemí uzavřela svůj veřejný život a části své ekonomiky, emise dokonce poklesly o 16,9%. Celkově různá ohniska vyústila v poklesy emisí, které běžně vidíme jen krátkodobě na svátky, jako jsou Vánoce nebo čínské jarní slavnosti.“

Studie publikovaná v posledním čísle časopisu Nature Communications ukazuje, které části globální ekonomiky byly nejvíce zasaženy.

„Největší snížení emisí bylo pozorováno v odvětví pozemní dopravy,“ vysvětluje Daniel Kammen, profesor a předseda skupiny pro energii a zdroje a také profesor na Goldman School of Public Policy, University of California, Berkeley. „Z velké části kvůli omezením z domova se celosvětové emise CO2 z dopravy snížily o 40%. Naproti tomu energetický a průmyslový sektor přispěly k tomuto poklesu méně, s -22%, respektive -17%, stejně jako odvětví letecké a námořní dopravy. Překvapivě dokonce i rezidenční sektor zaznamenal malý pokles emisí o 3%: z velké části kvůli neobvykle teplé zimě na severní polokouli se snížila spotřeba energie na vytápění, přičemž většina lidí zůstávala po celou dobu uzamčení doma celý den.“

Pro vytvoření tohoto komplexního a vícerozměrného obrazu založili vědci své odhady na široké škále údajů: přesné, hodinové soubory dat týkající se výroby elektrické energie ve 31 zemích, denní provoz vozidel ve více než 400 městech po celém světě, denní globální lety cestujících, měsíční údaje o výrobě pro průmysl v 62 zemích a údaje o spotřebě paliva pro emise z budov ve více než 200 zemích.

S výjimkou pokračujícího snižování emisí pocházejících z odvětví dopravy, do července 2020, jakmile byla zrušené přísné restrikce, obnovila většina ekonomik své obvyklé úrovně emisí CO2. Ale i kdyby zůstali na svých historicky nízkých úrovních, mělo by to na dlouhodobou koncentraci CO2 v atmosféře spíše nepatrný účinek. Autoři tedy zdůrazňují, že jedinou platnou strategií ke stabilizaci klimatu je úplné přepracování průmyslového a obchodního sektoru.

„I když pokles CO2 nemá obdoby, pokles lidské činnosti nemůže být odpovědí,“ říká spoluautor Hans Joachim Schellnhuber, zakládající ředitel Postupimského institutu pro výzkum dopadů na klima. „Místo toho potřebujeme strukturální a transformační změny v našich systémech výroby a spotřeby energie. Chování jednotlivce je jistě důležité, ale na co se opravdu musíme zaměřit, je snížení uhlíkové náročnosti naší globální ekonomiky.“

Foto: Anna Shvets z fotobanky Pexels
Výstava Volty 700 x 200 px

Napsat komentář