Energie získaná z chleba může konkurovat elektrárně

Datum 01.02.2021

Podle kalorických tabulek má 100 g chleba kalorickou hodnotu zhruba 1.000 kJ, tj. 1 MJ. Když pak postupně sníme kilový bochník, tak do sebe dostaneme energii ve výši zhruba 10 MJ. V přepočtu na základní jednotky, kterými měříme spotřebu energie je to zhruba 2.8 kWh. Toto číslo není nijak zajímavé, dokud ho nepřevedeme do širšího kontextu.

V roce 2020 se z českých polí sklidilo 5 112 tisíc tun pšenice a 181 tisíc tun žita, což je považováno za velmi dobrou sklizeň i přes deštivé počasí, jak uvádí časopis Pekař-cukrář. Větší část sklizně pšenice seté jde na export a naopak některé obiloviny zase dovážíme.

Když vynásobíme naši denní spotřebu jednoho milionu bochníků deseti megajouly, které se skrývají v každém chlebu, dojdeme k číslu 10.000.000 MJ, což je 10.000 GJ. To odpovídá denní spotřebě zhruba 2.800 MWh (2.8 GWh). Za rok to dělá přes 1.000 GWh. To už vydá na elektrárnu.

Kolik je to zrnek u nás sklizené pšenice? Asi 100 biliónů… A každé zrnko obsahuje živiny z půdy, vodu z deště a energii ze sluníčka transformované procesem fotosyntézy především do škrobu a bílkovin. Tyto látky si do obilky rostlina uložila jako zásobní, aby vyživovaly novou rostlinu při klíčení a vzcházení a daly ji tak energii pro počáteční růst a vývoj. Tyto energeticky bohaté látky se jako mouka stávají základní surovinou pro chleba a další pečivo. Denně se tak jen v České republice upeče asi jeden milion bochníků a k tomu nespočet ostatního pečiva.

My se nyní zaměříme jen na chleba. Když vynásobíme těch milion bochníků deseti megajouly, které se skrývají v každém pecnu, dojdeme k číslu 10.000.000 MJ, což je 10.000 GJ. To odpovídá denní spotřebě zhruba 2.800 MWh. Za rok to dělá přes 1.000 GWh nebo-li 1TWh.

To je zhruba polovina toho, co u nás za rok vyrobí všechny fotovoltaické nebo vodní elektrárny, ale dvakrát tolik, co vyrobí všechny větrné elektrárny. Naše jaderné elektrárny vyrobí 30x více energie. Všechny elektrárny u nás ročně vyrobí zhruba 60 TWh. Třeba taková Elektrárna Dětmarovice těch terrawat-hodin vyrobí ročně tři. Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, která slouží jako baterie v případě vykrývání ztrát, ročně dodá do sítě něco přes 600 MWh energie.

Stejně jako v případě přečerpávací elektrárny, kde musíte energii nejprve dodat, abyste si ji později mohli v případě potřeby odebrat, tak i do chleba je energie vložena. Kromě přírody ji přidali zemědělci, když obilí pěstovali, pak dopravci, pracovníci ve skladech a mlýnech a nakonec pekaři, kteří pečou chleba, když ostatní ještě spí. Dlouhý řetězec pěstitelů, zpracovatelů, pekařů a obchodníků má za cíl „vyživovat“ lidi, aby měli dost energie pro růst a vykonávanou práci. A jak vypovídají čísla je to obrovské množství energie a záleží na každém, jak ji využije v pracovním procesu i v běžném životě.

Chléb je dar, obsahuje ten dotek země, sluneční paprsek i velké lidské úsilí od nepaměti. Člověk se naučil pšenici sbírat a později pěstovat už od doby kamenné. Lidé umleli mouku a upekli placky, to byl první chléb (nekvašený, tzv. arabský), který jedl a lámal i Ježíš při poslední večeři.

Dnes podle statistických údajů sní každý Čech asi 40 kg chleba za rok. Upéct dobrý chleba se dá i doma a může to být potrava nejen pro tělo, ale i pro ducha, je to krásná tvořivá práce, co učí trpělivosti a pokoře. A v době nouzového stavu je to i zábava a relax. A pak, když už jsme do něj vložili tolik vlastní energie (nebo si ho jen koupili), tak ho musíme umět správně uchovávat, aby vydržel co nejdéle, vždyť je to přece zdroj naší energie.

Text a foto: René Pajurek

Volty 700 x 200 px

Komentáře