Perseverance: Přistání potvrzeno!

Datum 19.02.2021

Grafika: NASA/JPL-Caltech

Vystartovala z floridského Mysu Canaveral 30. července 2020. V řídícím středisku JPL/NASA v Kalifornii netrpělivě včera 18. února 2021 čekali do 15:55, kdy konečně vykřikli Touchdown confirmed! – Přistání potvrzeno! Sonda s roverem Perseverance (česky Vytrvalost) dosedla na povrch Marsu – po 203 dnech letu – včera večer ve 21:55 našeho času. Pro NASA tuto sondu vyrobila JPL (Jet Propulsion Laboratory), ta ji i nadále ovládá ze svého řídícího střediska v Kalifornii. Cesta na Mars byla dlouhá 470 milionů kilometrů.

Tunu vážící robotické vozítko má téměř totožný vzhled jako předchůdce – rover Curiosity, který jezdí po povrchu Marsu od srpna 2012. Je však podstatně lépe vybavený. Má sedm vědeckých přístrojů, které budou zkoumat povrch Marsu, a to zejména v kráteru Jezero, kde rover přistane. Vozítko je dále vybaveno 23 kamerami a dvěma mikrofony. První snímky dokonce poslala několik minut po dosednutí na povrch rudé planety.

Toto je první snímek zaslaný roverem Perseverance ihned po jeho úspěšném přistání na Marsu ve čtvrtek 18. února 2021. FOTO: NASA/JPL

Rover bude také doprovázet minivrtulník s názvem Ingenuity (česky Důmyslnost nebo Vynalézavost), který pomůže roveru hledat zajímavá místa k prozkoumání. Jeho vrtule mají délku a tvar, které by měly zvládat řídkou atmosféru Marsu, která je stokrát řidší než ta na naší planetě.

Video: ​NASA/JPL-Caltech

Přistání na Marsu bylo v minulosti obtížné: zhruba polovina předchozích misí selhala. Perseverance měla podobnou přistávací sekvenci jako vozítko Curiosity, které úspěšně dorazilo v roce 2012. S tepelným štítem a padákem, který jej zpomalil z přibližně 20 000 kilometrů za hodinu na méně než 4 kilometry za hodinu. Pak „nebeský jeřáb“ jemně spustil tento rover k povrchu.

Přistávací sekvence Perseverance: Foto: JPL/NASA

Vytrvalost přistála v kráteru Jezero, který je astronomy považován za suché dno jezera. Vědci zjistili, že před 3,5 miliardami let měl kráter vlastní říční deltu a byl naplněn vodou. Své jméno tento kráter dostal po městě Jezero v Bosně a Hercegovině. Na Marsu má toto Jezero průměr necelých 50 kilometrů. Místo bylo sice považováno za poměrně nebezpečné k přistání – ale Perseverance je vybaven novým navigačním systémem, který je schopný vybrat to nejbezpečněji vypadající místo k přistání. A to se také stalo. Přistání bylo úspěšné.

Primárním cílem mise Perseverance na Marsu je astrobiologický výzkum, včetně hledání známek starodávného mikrobiálního života. Rover bude zkoumat geologii a atmosféru před miliardami let této planety. Bude také sbírat a shromažďovat marťanskou horninu a regolit, a pomůže tak získat důležitá data pro cestu s lidskou posádkou. Tato data budou v budoucnu volně dostupná.

Startovací okno, které se k Marsu otevřelo loni v létě, využily hned tři státy k vyslání svých vědeckých misí – Spojené Arabské Emiráty, Čína a Spojené státy Americké. Díky tomu se mohla v úterý 9. února odpoledne SEČ na oběžnou dráhu okolo Marsu dostat první ze sond, Amal (Naděje) právě ze Spojených arabských emirátů (SAE) – ta však přistávat nebude.

Ještě pár čísel na závěr:

Mars má ve srovnání s naší planetou zhruba poloviční průměr. Jeho hmotnost ale představuje pouze 1/10 hmotností Země, díky tomu je tam gravitace o 62,5% menší než na Zemi. Naše vzdálenost od Slunce je 150 miliónů kilometrů. Mars je vzdálený 229 miliónů kilometrů. Den je na Marsu delší o 40 minut a říká se mu sol. Slunce obkrouží za 687 dní, proto je starovací okno na rudou planetu otevřenou pouze několik týdnů každých 26 měsíců.

Naše atmosféra je velmi hustá, u hladiny moře dosahuje při průměrné teplotě 15 st. Celsia hodnoty 1013,25 hPa nebo také milibarů. S nadmořskou výškou pak klesá. Například na vrcholku hory Mauna Kea (4.000 m) posetém observatořemi, o kterém jsme již psali, tlak dosahuje pouze 40% toho, co u hladiny moře. V každé nadmořské výšce však máme stejné složení kyslíku, to je 21%. To že na vrcholku takto vysoké hory musíme rychleji dýchat, abychom naše tělo dostatečně okysličili, je způsobeno tím, že toho kyslíku tam máme i přes úplně stejné složení jako u moře pouze 40%

Atmosféra Marsu však dosahuje pouze maximálně jednoho procenta té naší, někdy ani to ne. Takový tlak je na Zemi ve výšce 45 kilometrů. Složení atmosféry Marsu není také pro nás příznivé. Volný kyslík tam téměř chybí. Dominantní je tam oxid uhličitý, který zastupuje tuto řídkou atmosféru z 96 procent. Vědci však pracují na technologii, která umožní z oxidu uhličitého získávat čistý kyslík. To bude to nejzásadnější pro start lidské mise na Mars.

René Pajurek

Volty 700 x 200 px

Komentáře