Ambiciózní, ale kontroverzní: nový japonský vodíkový projekt

Datum 07.05.2021

Rok 2050 se stal novým japonským termínem pro uhlíkovou neutralitu. Do té doby Japonci výrazně zvýší své úsilí při hledání nových, ekologičtějších možností paliv, včetně ambiciózního, ale kontroverzního projektu na výrobu vodíku. Hydrogen Energy Supply Chain (HESC) je společný japonsko-australský projekt, jehož cílem je ve velkém vyrábět cenově dostupné palivo pro Japonsko. Zde je několik otázek a odpovědí týkajících se tohoto záměru:

Proč zrovna vodík?

Japonsko má málo zdrojů fosilních paliv a do značné míry spoléhá na dovážený zkapalněný zemní plyn (LNG) a uhlí. Jaderná energie je od katastrofy ve Fukušimě spíše na ústupu. Hornatá země náchylná k přírodním katastrofám se snaží urychlit výrobu obnovitelné energie, a proto zkoumá různé alternativy paliv. Proto se Japonsko rozhodlo investovat do vodíku, který při spalování produkuje pouze páru a žádný oxid uhličitý. V současné době vyrábějí vodík pro domácí spotřebu ve formě kapalného a stlačeného plynu, většinou ze zemního plynu a ropy. Používají ho v mikropalivových článcích pro obytné budovy, experimentální elektrárny a vozidla s palivovými články, ale výroba na domácím trhu je omezená a nákladná.

Co je HESC?

Vodíkový energetický dodavatelský řetězec je experiment, jehož cílem je zjistit, zda Japonsko dokáže zajistit trvalou dodávku kapalného vodíku z Austrálie, který pak bude spalován za účelem výroby elektřiny. Vodík bude vyráběn a zkapalňován v australském státě Victoria, kde bude získáván z typu uhlí známého jako lignit. Po tomto tzv. hnědém uhlí v současné době fakticky není poptávka, což z něj dělá potenciálně atraktivní a levnější alternativu k domácí výrobě vodíku pro Japonsko, a to navzdory nemalým nákladům na jeho dopravu 9 000 kilometrů po moři. Pilotní fáze projektu, částečně financovaná japonskými a australskými úřady, získala investice ve výši přibližně 500 milionů australských dolarů.

Jak to má fungovat?

Již letos se umělý ostrov poblíž Kobe v západním Japonsku stane pilotním terminálem pro Suiso Frontier – první loď na světě určenou k přepravě kapalného vodíku. Již nyní mu dominuje impozantní kulová nádrž o průměru 19 metrů, která se bude používat k ukládání kapalného vodíku. Pokud budou testy úspěšné do roku 2022 nebo 2023, bude projekt prodloužen a do komerční fáze vstoupí po roce 2030. Poté bude v Japonsku vybudován nový terminál pro větší lodě.

Proces je však komplikovaný, protože pro přepravu po moři je třeba kapalný vodík ochladit na -253 stupňů Celsia, což je drahý proces vyžadující spoustu energie.

Je vodík opravdu zelený?

Ekologičnost vodíku závisí do značné míry na tom, jak se vyrábí. Zelený vodík lze vyrábět elektrolýzou vody pomocí elektřiny získané z obnovitelné energie. Ale každá tuna vodíku vyrobená z uhlí emituje 20 tun oxidu uhličitého, což je více než dvojnásobek emisí CO2 vznikajících při výrobě vodíku ze zemního plynu.

Srovnávání emisí z výroby vodíku s emisemi ze spalování uhlí je podle odborníků komplikované, ale shodují se, že pokud nebudou vyráběny obnovitelně, nebudou považovány za ekologické.

Podporovatelé projektu HESC trvají na tom, že může být environmentálně životaschopný – ne-li obnovitelný – prostřednictvím programů na zachycování uhlíku. Pro největší přispěvovatele projektu HESC, jako je Motohiko Nishimura ze společnosti Kawasaki Heavy Industries, bude mít termín pro uhlíkově neutrální Japonsko do roku 2050 „velký pozitivní dopad“.

Ale ne každý v japonském průmyslu je přesvědčen o přínosu tohoto projektu, včetně Shigeru Murakiho, výkonného ředitele společnosti Tokyo Gas, který místo toho upřednostňuje investice do paliva vyrobeného ze čpavku.

„I při metodách zachycování a skladování uhlíku nelze vodík považovat za zdroj zelené energie,“ uvedl v souvislosti s projektem HESC.

Tvrdí, že opravdu zelený vodík vyrobený z obnovitelných zdrojů se časem stane cenově konkurenceschopným.

Článek je převzatý z nejnovějšího čísla tištěné edice Volty.cz, kterou je možno zakoupit ve vybraných novinových stáncích nebo zdarma odebrat v těchto obchodech. 

René Pajurek, zdroj: HESC, foto: archív HESC

Stego 700 x 200 px

Napsat komentář