První miliardář, který překročil Kármánovu hranici

Datum 21.07.2021

Jeff Bezos si 21 let po založení své společnosti Blue Origin konečně splnil svůj sen a dostal se 20. července 2021 těsně za hranici vesmíru. Foto: Blue Origin

Jeff Bezos (57), zakladatel největšího internetového obchodu, kterému šéfoval dlouhých 27 let, se před třemi týdny rozhodl z pozice CEO Amazonu odstoupit a věnovat se naplno svému klukovskému snu dostat se do vesmíru. Včera se mu to podařilo. Do svého životopisu si tak může přidat další profesi – astronaut. Jako obecně uznávaná hranice vesmíru je totiž považována tzv. Kármánova linie nebo také Karmánova hranice, což je všeobecně přijímaná hranice mezi zemskou atmosférou a kosmickým prostorem. Je určena výškou 100 km nad povrchem Země. Jejím autorem je Theodore von Kármán, inženýr a fyzik maďarsko-amerického původu, a v současné době je hodnota uznávána Mezinárodní leteckou federací (FAI).

Právě těsně pod tuto výšku se předminulou neděli 11. července dostal už Richard Branson se svou Virgin Galactic a Jeffa tak o devět dní předběhnul, byť přímo nešlo o pokoření Kármánovy linie. Dosáhl výšky jen 86 kilometrů. Pro Bransona to byl však veliký úspěch. Jeho fandové jej na sociálních sítích přejmenovali na Richard the First (Richard První), narážející na jeho současný úspěch v kombinaci s rytířským titulem, který mu v roce 2000 udělila britská královna.

Branson se krátce po přistání pro CNN vyjádřil: “Nevadí, když tomu budete říkat ‘vesmír’, protože obyčejní lidé se tam komerčně ještě nedostali. Proto trvá osm minut dostat se na oběžnou dráhu a tři dny dosáhnout Měsíce.”

Včerejší den, 20. července 2021, byl však den Jeffa Bezose a jeho společnosti Blue Origin, kterou založil v roce 2000 s cílem dostat turisty na suborbitální výšku nad Zemi. Ten včera v 15.12 hodin středoevropského času (8.12 hod místního času) odstartoval se svou raketou nesoucí kapsuli New Shepard ze základny Launch Site One v západním Texasu a během 3 minut dosáhl výšky 321.210 stop, což je 107 kilometrů a dostal se tak nad oficiální hranici vesmíru. Bezosův let byl suborbitální, což znamená, že on a členové jeho posádky se nedostali na oběžnou dráhu kolem Země. Raketa, která kapsuli do vesmíru vynesla, se vrátila zpět na startovací plochu v 15.19. Kapsule se snesla na třech padácích nedaleko startovací plochy o pár minut později.

Sedadlo v kapsuli New Shepard společnosti Blue Origin, která 20. července 2021 poprvé vynesla bratry Bezosovy spolu s dalšími dvěma cestujícími za hranici vesmíru.
Foto: Blue Origin

Čtyřčlenná posádka se skládala z bratrů Bezosových – Jeffa a Marka, Olivera Daemena (18) a Wally Funkové (82). Daemen se stal nejmladším člověkem, který kdy letěl do vesmíru a překonal tak rekord sovětského kosmonauta Germana Titova, který se v roce 1961 dostal do vesmíru ve věku pouhých 25 let. Wally Funková patřila ke špičce ve své třídě v rámci programu Mercury 13. Přestože dokončila výcvik, program byl zrušen a nikdo ze třináctky neletěl. Včera také uplynulo 52 let od přistání prvního člověka na Měsíci. Byl to Neil Armstrong (1930-2012) a na povrchu Měsíce tehdy strávil 21 hodin a 36 minut.

Start a přistání posádky Blue Origin. | Zdroj: NBC News

V rozhovoru pro MSNBC News Bezos řekl, že úterní start společnosti Blue Origin do vesmíru byl významný pro budování cesty pro budoucí generace v oblasti cestování do vesmíru. Řekl také, že je to připomínka křehkosti planety Země.

“Je to jen malý krůček k tomu, co se Blue Origin chystá v budoucnu udělat. Ve skutečnosti se snažíme postavit opakovaně použitelné vesmírné rakety. Je to jediný způsob, jak vybudovat cestu do vesmíru a tu my vybudovat musíme, aby naše děti pak mohly budovat budoucnost,” řekl Jeff Bezos a dodal: “Pokud chcete být dnes podnikatelem v oblasti dobývání vesmíru, musíte vše dělat od začátku. Neexistuje tady žádná reálná infrastruktura, na kterou byste mohli za přijatelnou cenu navázat. Takže to je to, co musíme udělat, vybudovat takovou infrastrukturu pro budoucí generace.”

Majetek Jeffa Bezose činí přibližně 200 miliard dolarů, většina z nich představuje jeho podíl v Amazonu, ale přesné číslo je obtížné určit, protože se mění v závislosti právě na ceně akcií společnosti Amazon a mnoha dalších faktorech. S jistotou však můžeme říct, že jeho čisté jmění je v tuto chvíli vyšší než celkové náklady na celý vesmírný program Apollo, po zohlednění inflace. Podle NASA stál program Apollo v roce 1973 přibližně 19,4 miliardy dolarů. Po úpravě o inflaci je to zhruba 120 miliard dolarů. Společnost Blue Origin doufá, že se jednou vydá na Měsíc stejně jako Muskova SpaceX. Na to bude potřebovat hodně peněz, i když s novými vědeckými poznatky a nástupem nových technologií by to už nemuselo stát tolik peněz jako před půl stoletím, kdy závody v dobývání vesmíru byly motivovány hlavně politicky z důvodu studené války mezi USA a SSSR.

Interiér nejnovějšího modulu pro posádku kapsule New Shepard. Foto: Blue Origin

Bezos a jeho kolegové miliardáři Elon Musk a sir Richard Branson se předhánějí v cestě do vesmíru, ale každý jiným způsobem. Bezosova společnost Blue Origin a Bransonova Virgin Galactic soutěží o turisty mající zájem o krátké lety na okraj vesmíru, což je odvětví známé jako suborbitální turistika, zatímco Muskova společnost SpaceX dostává astronauty do vzdálenějších cílů jako třeba na ISS.

Bezos svou vesmírnou společnost založil v roce 2000. Elon Musk svou SpaceX o dva roky později a o další dva roky později, v roce 2004 vznikla Virgin Galactic sira Richarda Bransona. Ten se nakonec na naši planetu podíval z vesmírné perspektivy jako první.

Jak Blue Origin tak i Virgin Galactic vyvíjejí kosmické lodě na raketový pohon, ale tím jejich podobnost končí. Zatímco New Shepard společnosti Blue Origin startuje vertikálně z povrchu země, raketa SpaceShipTwo společnosti Virgin Galactic se uvolňuje ve vzduchu z jejího mateřského letadla White Knight Two, který ji uvolní ve výšce 15 tisíc metrů a pak se vrací na Zemi klouzavým letem na přistávací dráhu jako letadlo.

SpaceX má podobně jako Blue Origin vertikální start. Jeho motory i zásoba paliva je však už předem určená na mnohem delší lety. Majitel poslední, ze zmiňovaných vesmírných společností má plán doletět s prvním vesmírným turistou až na Měsíc. To se mu má podařit už v roce 2024 a jméno tohoto bohatého turisty, který svými penězi pomohl tento ambiciózní plán uskutečnit, je Yusaku Maezawa (44), japonský podnikatel v módním průmyslu.

O půlstoletí později, kdy na Měsíci přistála poslední lidská posádka v režii NASA, se o lety na tento náš satelit tak budou pokoušet také soukromé společnosti finacované ze soukromých zdrojů.

René Pajurek

Volty 700 x 200 px

Komentáře