Důkaz o zdroji nárůstu CO2 v atmosféře č. 2 – pokles koncentrací kyslíku – seriál Klimatická změna 5/8

Datum 31.07.2021

Foto: Pixabay

V minulém článku jsme skončili u toho, že díky izotopovému složení uhlíku v atmosféře víme, že zdroj nárůstu oxidu uhličitého musí být velmi starého původu. Možnosti se nám tedy redukují na několik málo podezřelých uhlíkových zásobníků – fosilní paliva a jejich spalování, horninové zdroje (např. vápenec, který se spotřebovává při výrobě cementu) nebo sopečná činnost. Následující text nám rychle osvětlí, který z nich je za nárůst koncentrací CO2 zodpovědný.

Pokles koncentrací kyslíku v atmosféře

Na tomto grafu od faktaoklimatu.cz vidíme průběhy koncentrací oxidu uhličitého a kyslíku v atmosféře v posledních desítkách let. Jejich průběhy nejsou hladké, každoročně se lehce vlní. To souvisí s vegetačními cykly rostlin. V létě fotosyntéza probíhá silně, což znamená, že rostliny produkují hodně kyslíku a hodně také spotřebovávají atmosférický CO2. Koncentrace CO2 jsou tedy na konci vegetačního období (cca říjen) nejnižší a kyslíku naopak nejvyšší. Na konci jara je tomu naopak.

Ale zpět k dlouhodobým trendům. To, že koncentrace oxidu uhličitého rostou nás již nepřekvapí. Na modré křivce však vidíme pokles koncentrací kyslíku o cca 120 ppm za 30 let. V jednotkách ppm se tento pokles špatně představuje, ale rámcově se jedná o více než 100 000 km3 kyslíku. Kam tento kyslík zmizel? 

Odpověď zní, že byl spotřebován při spalování fosilních paliv. To víme nejen kvůli znalosti, že ke spalování je nutný kyslík, ale také kvůli izotopovému složení vzniklého CO2. Jak již víme z minulého článku, zdroj nárůstu množství CO2 v atmosféře musí být velmi starý díky nízkému zastoupení uhlíku C-14. Spalování fosilních paliv tedy jako jediný uhlíkový zásobník odpovídá oběma podmínkám – izotopové složení uhlíku a schopnost odebírat kyslík z atmosféry. 

Pokud ale potřebujete ještě další důkazy, tak ve videu se věnujeme ještě přesnějšímu rozboru. Na datech mezi lety 1990-2000 vidíme[4], že reálné koncentrace CO2 a kyslíku v atmosféře odpovídají vlivu spalování fosilních paliv v tomto období následně zredukovaný o absorpci CO2v mořích a vliv fotosyntézy. Naše teoretické předpoklady o příčině změn koncentrací plynů v atmosféře jsou podpořeny reálnými daty.

Sopečná činnost a klimatická změna

Zde ještě vyvrátíme jeden mýtus, který se často v debatách o změně klimatu objevuje. Myšlenku, že za nárůst koncentrací CO2 je zodpovědná sopečná činnost. Pár čísel pro srovnání – sopky v současnosti emitují mezi 130-380 miliony tun CO2 ročně[2] oproti více než 36 miliardám tun CO2 vypuštěných lidskou civilizací[3], tedy méně než 1 %. Sopky sice vypouštějí CO2 a dokonce s nízkým zastoupením uhlíku C-14, nejsou však schopny snižovat množství kyslíku v atmosféře. To samé můžeme říct i o CO2, který pochází z výroby cementu. Proto můžeme sopečnou činnost jako příčinu klimatických změn s jistotou vyloučit.

Radek Zeman

Zdroje:

1)  Infografika Cykly koncentrací CO₂ a O₂ v atmosféře od autora Fakta o klimatu, licencováno pod CC BY 4.0.

2) https://www.scientificamerican.com/article/earthtalks-volcanoes-or-humans Vliv sopečné činnosti na klima

3) https://ourworldindata.org/co2-and-other-greenhouse-gas-emissions Lidské emise oxidu uhličitého

4https://www.ipcc.ch/site/assets/uploads/2018/02/TAR-03.pdf graf přesunů oxidu uhličitého mezi uhlíkovými zákoníky na str. 206

Volty 700 x 200 px

Komentáře