Pěstování zeleniny s mořskou vodou

Datum 01.08.2021

fotokoláž: Volty.cz

Většina zemí na naší planetě nemá ten, často nedoceněný, luxus týkající se čerstvé, nezávadné pitné vody, jaký si můžeme dopřát my. Vody je obecně nedostatek, daleko citelnější právě v pouštnch oblastech. Ale co když použijeme mořskou vodu? O tom se diskutuje už léta, ale až v posledních letech to technologie umožňuje. Nové typy skleníků, které v pouštích vyrůstají, právě mořskou vodou využívají, a to k levné a efektivní destilaci k zavlažování plodin.

Zatímco pandemie koronavirů odhalila slabost dodavatelských řetězců, pro mnoho lidí na světě není křehkost našich potravinových sítí nic nového. Rostoucí populace v oblastech ohrožených nedostatkem vody zvyšuje poptávku po potravinách v místech, kde je nejobtížnější růst zemědělských plodin, a klimatická krize situaci jen zhoršuje. Nedostatek pitné vody je vážnou hrozbou pro přežití mnoha lidí na naší planetě a problémem je i sucho způsobené změnou klimatu.

Světová zdravotnická organizace předpovídá, že do roku 2025 bude polovina světové populace žít ve oblastech s nedostatkem vody, kde poptávka po čisté a použitelné vodě převyšuje dostupné množství.

Ale co když sladké vody není přirozený dostatek, ale existoval by způsob, jak nakrmit svět, aniž by to znamenalo ještě větší spotřebu sladké vody? Co kdyby ve skutečnosti existoval téměř nekonečný zdroj vody, se kterým bychom mohli hospodařit?

I když jsou naše oceány obrovské a na celkové ploše naší planety se podílejí 71%, sladká voda na naší planetě je, vzhledem k tomuto množství vody, poměrně vzácná – ve skutečnosti tvoří z celkového množství pozemských vod pouhé 2,5 procenta. Společnost Seawater Greenhouse však využívá právě těch vod, kterých takřka nevyčerpatelné množství – mořské vody. V kombinaci s přirozeným slunečním světlem pěstuje potraviny uprostřed pouště.

Někteří současní inovátoři tvrdí, že řešení pro záchranu našeho nejcennějšího zdroje může být přímo před námi. “Je mylné tvrdit, že voda je omezeným zdrojem, protože je ve skutečnosti zdrojem neomezeným, s kterým ale nedokážeme dostatečně nakládat,“ říká Charlie Paton, britský zakladatel a ředitel společnosti Seawater Greenhouse.

Některé ze skleníků vypadají působivě – ocelové rámy a skleněné budovy zasazené do polí spolu se solárními panely, zatímco jiné plochy jsou jen omotané sítěmi a plachtami zavěšenými na dřevěných kůlech. Uvnitř těchto areálů je všechno, co byste v poušti vůbec nečekali. Dlouhé řady ovoce nebo zeleniny, šťavnaté okurky, baculatá rajčata a zářivě červené maliny vzdorují nehostinným podmínkám pouště.

Uvnitř těchto skleníků v poušti se nachází vlhká oáza plná různých zemědělských rostlin. Šťavnaté ovoce, listy salátu a sametové lilky by za normálních okolností vyžadovaly k růstu velké množství vody. Krása skleníku Seawater Greenhouse však spočívá v tom, že vodu lze účinně znovu použít.

Jak rostliny rostou, odpařují vodu prostřednictvím svých listů a květů v procesu zvaném transpirace. Rostliny rychle ztrácejí více vody v horkých a suchých podmínkách. K pěstování plodin v poušti se ve skleníku vytvoří vlhké klima, které zároveň ochlazuje. Chladnější a vlhké mikroklima znamená, že rostliny vyžadují méně sladké vody a méně zavlažování, což snižuje spotřebu vody a tím i celkové náklady.

Seawater greenhouses to umožňuje díky přizpůsobené technologii zvlhčených vložek a ventilátorů. Ventilátory (nebo v některých případech vítr) tlačí vzduch přes vodou nasáklé „vložky“ a vytvářejí páru, která přidává vlhkost do skleníku a snižuje teplotu přibližně o 15 °C.

Zatímco tradiční systémy vložek a ventilátorů používají sladkou vodu, skleníky s mořskou vodou využívají slanou vodu. Účinek je stejný. Jak je voda tlačena přes podložku, sůl se oddělí od sladké vody a tato voda s vysokým obsahem soli, zvaná solanka, se používá k chlazení skleníku.

A na rozdíl od tradičních metod odsolování, které mohou být nákladné a uvolňují velké množství slaného solného roztoku zpět do moře, což narušuje křehké ekosystémy, je model skleníku s mořskou vodou ekologický. Jakákoli zbylá slaná solanka, která se nepoužívá v chladicím cyklu, se odpaří a připraví se z ní sůl.

Zatímco skleník využívající k závlaze mořskou vodu je poměrně nový nápad, spojuje prvky technologie a designu, které již existovaly – některé z nich mají kořeny na Středním východě a v severní Africe. Tento nový způsob závlahy pro pětování plodin náročných na vodu je nesmírně atraktivní – použijete zdroj, kterého máme spoustu – mořské vody, a přeměníte jej na něco užitečného. Jeho vedlejší produkt – sůl – také dobře prodáte. V mnoha afrických pouštních oblastech potýkajících se nedostatkem potravin, v některých oblastech, jako například Jemen nebo Eritrea, přerůstajících až do hladomoru, je takový způsob pěstování plodin slibnou budoucností.

Radim Ptáček

Výstava Volty 700 x 200 px

Napsat komentář