Slunce – příčina globálního oteplování? A co na to doba ledová? – seriál Klimatická změna 6/8

Datum 07.08.2021

Foto: Pixabay

V diskuzích o klimatické změně můžeme narazit na argument, že změny klimatu způsobuje sluneční aktivita nebo změna oběhu Země kolem Slunce. Jak je to doopravdy se dozvíte v tomto článku.

Slunce a sluneční cykly

Slunce je hlavním zdrojem tepla pro Zemi. Proto dává smysl předpokládat, že změnu zářivého výkonu Slunce zde pocítíme na teplotě. Slunce září díky termonukleární přeměně vodíku na helium. Tyto plyny jsou zde ve formě plazmatu (velmi horkého elektricky nabitého plynu) a pohyb elektrického náboje vytváří magnetické pole. Toky plazmatu způsobují, že Slunce má velmi silné magnetické pole. Jako každý magnet má severní a jižní pól. Během 11-letého cyklu se tyto póly vymění. [2]

Během tohoto cyklu Slunce zažívá tzv. solární maximum. Při něm je zářivý výkon Slunce větší než obvykle a jeho povrch je plný bouří a slunečních erupcí. Tuto fázi poznáme podle velkého počtu slunečních skvrn. Sluneční skvrna je narušení magnetického pole, které omezí tok horkého plazmatu na povrch. Proto je studenější a tmavší než okolní povrch. I přes zvýšený počet chladných skvrn zbytek bouřícího povrchu způsobí vyšší vyzařování ze Slunce.

Solární minimum je naopak fáze slunečního cyklu, kdy je povrch klidný a s minimem slunečních skvrn. Zářivý výkon je v této fázi nižší.[2] Výkyvy ve sluneční aktivitě tedy existují a jsou pravidelné. Jsou ale dost silné, aby měly vliv na změnu klimatu?

Data o vyzařování Slunce a teplotě na Zemi. Zdroj: NASA

Na tomto grafu vidíme několik křivek. Žluté popisují zářivý výkon na 1 m2, který doputuje k vnější hranici atmosféry. Světlé křivky jsou konkrétní hodnoty, ty tlustší jsou 11leté klouzavé průměry (průměr za předchozích 11 let). Červené křivky ukazují průměrnou teplotu měřenou na Zemi.

Hodnoty ozáření Země Sluncem se během posledních 140 let pohybovaly mezi 1360 až 1362 W/m2. Vidíme, že ozáření Sluncem je celkem stálé. I při nejlepší vůli s uvažovaným rozsahem 2 W/m2 je proměnlivost dopadajícího záření cca 0,15 %. Během posledních 40 let ozáření Země Sluncem klesalo, zatímco teplota na Zemi prudce rostla. Podíváme-li se na poslední dva sluneční cykly, tak jejich minima byla nejslabší za posledních 140 let, takže se nacházíme v období, kdy je Slunce relativně málo aktivní.

Z dat vidíme, že neexistuje žádný rostoucí trend sluneční aktivity, který by mohl zvyšovat teplotu na Zemi. Je zjevné, že Slunce nezpůsobuje globální oteplování. 

Milankovičovy cykly

Milankovičovy cykly ovlivňují parametry oběhu Země kolem Slunce třemi základními způsoby.

1) Změna výstřednosti oběžné dráhy Země kolem Slunce

Země obíhá kolem Slunce po dráze, která má tvar elipsy. Tvar této dráhy se mění v cyklu dlouhém cca 100 000 let díky gravitačnímu působení Jupiteru a Saturnu z téměř kruhové na více eliptickou a zpět.[3]

2) Změna náklonu zemské osy

Země rotuje kolem osy, která není kolmá na rovinu oběhu Země kolem Slunce. Úhel mezi osou rotace a kolmicí na rovinu oběhu Země kolem Slunce se mění v rozmezí 22,1°-24,5° v cyklu dlouhém 41 000 let. V tomto rozsahu úhlů jsme nyní zhruba uprostřed.[3]

3) Axiální precese

Na představu nejtěžší vliv na pohyby Země je axiální precese. Axiální precese je ve zkratce změna směřování zemské osy. V současnosti zemská osa míří na Polárku, a proto nám na severní polokouli Polárka ukazuje sever. To ale neplatí stále. Za pár tisíc let se směřování zemské osy změní a sever nám bude ukazovat jiná hvězda. Cyklus axiální precese trvá 27 770 let.[3]

Vliv Milankovičových cyklů na střídání dob ledových a meziledových

Mezi vědci panuje shoda na tom, že Milankovičovy cykly způsobovaly střídání dob ledových a meziledových. Zásadním způsobem ovlivňovaly množství záření, které dopadalo na póly a tím ovlivňovaly zalednění Země. Podívejme se na dva hlavní argumenty vyvracející vliv Milankovičových cyklů na současnou klimatickou změnu. 

1) Doba trvání těchto cyklů se pohybuje v řádu desetitisíců let. Jsou tedy příliš pomalé na to, aby způsobily současnou změnu klimatu, která trvá v řádu stovek let. [4]

2) V současné době se nacházíme za vrcholem doby meziledové. To znamená, že z pohledu Milankovičových cyklů jsme v období, kdy by teplota už neměla růst a už vůbec ne současnou rychlostí. [4]

Milankovičovy cykly tedy také nejsou příčinu současné změny klimatu.

Radek Zeman

Napsat komentář