Kdo je člověk, který je posledním plamínkem naděje pro svobodný Afghánistán?

Datum 19.08.2021

Profilová fotografie facebookové stránky Amrullaha Saleha

Malé světlo na konci tunelu. Tak by se dal nazvat poslední otevřený odpor proti afghánskému hnutí Tálibán, které před několika dny převzalo kontrolu nad celým územím čtyřicetimilionového Afghánistánu o velikosti 647.500 kilometrů čtverečních. Abych byl přesnější – téměř celým územím. Procentuálně vyjádřeno: toto radikální nábožensko-politické hnutí ovládá 99,5% území a asi stejné množství jejich obyvatel.

Poslední odpor

To vzdorující nepatrné půlprocento obyvatel žije v malé, ale v této chvíli významné provincii Pandžšír, o velikosti pouhých 3.600 km2 s populací 170 tisíc obyvatel. Tam se rozhodnul uchýlit se právoplatný viceprezident Afghánistánu Amrullah Saleh (48) a Tálibům vzdorovat. Ve vesničanech v minulosti měl vždy silnou podporu a ví, že se na jejich loajalitu může spolehnout i nyní. Aby ne, je to jeho rodný region, kde se Salehovi dostává velkého respektu.

Malebné údolí Pandžšír severně od Kábulu v Hindúkuši bylo po desetiletí baštou odboje, nejprve proti Sovětům v 80. letech a poté proti Tálibánu o desetiletí později. Dodnes je poseto rezavějícími tanky z bojů v těchto obdobích. Viceprezident Amrullah Saleh, který se tam narodil a byl vycvičen k boji, přislíbil, že se této role znovu ujme poté, co se prohlásil “dočasnou” hlavou státu poté, co dosavadní prezident Ašraf Ghaní ze země utekl. Aspoň tak se píše v ústavě, kterou Tálibán zřejmě hodí rovnou do koše.

V Afghánistánu je mnoho lidí, kteří své nové vládce se středověkým stylem vládnutí nenávidí. Je jich spoustu, kteří se jich bojí a navenek jim ze strachu vyjadřují podporu, což je vzhledem k jejich krutých odplatách za neloajalitu celkem pochopitelné. Pak jsou ale takoví, kteří se rozhodnou jim postavit i za cenu ztráty vlastního života. Kromě některých afghánských žen, které měly v ulicích Kábulu hned druhý den po obsazení Tálibů, odvahu veřejně protestovat se můžou tito noví vládci potýkat ještě s razantnějším odporem. Mužem číslo jedna tohoto odporu může být právě stávající prezident Amrullah Saleh.

Nový prezident Amrullah Saleh na svém twittru sdělil: “Nezklamu miliony lidí, které mi naslouchaly. Nikdy nebudu pod stejnou střechou jako Tálibán. Nikdy.” 

Kdo ale je tento člověk, který se rozhodl nikdy nepodvolit vládě Tálibánu? Jeho zásadovost se projevila už v roce 1990, kdy se přidal k opozičním mudžáhidům, aby se vyhnul odvodu do Sověty podporované afghánské armády. Amrullah Saleh absolvoval vojenský výcvik v sousedním Pákistánu a bojoval pod slavným velitelem mudžáhidů Ahmadem Šáhem Massúdem, přezdívaného Lev z Pandžšíru. Tohoto legendárního velitele se Usáma bin Ládin obával natolik, že se ho musel zbavit dříve, než se rozhodl na Ameriku zaútočit. Lstí, pomocí bomby se jej bin Ládinovým lidem podařilo zavraždit 9. září 2001, dva dny před leteckými útoky.

Koncem 90. let byl Saleh členem Severní aliance (známé také jako Sjednocená fronta) a bojoval proti expanzi Tálibánu. V roce 1997 byl Saleh Massúdem jmenován šéfem mezinárodní styčné kanceláře Sjednocené fronty na afghánském velvyslanectví v Dušanbe v Tádžikistánu, kde působil jako koordinátor pro nevládní (humanitární) organizace a jako styčný partner pro zahraniční zpravodajské agentury. V roce 1999 byl Ahmedem Šáhem Masúdem vyslán na Cleary University v Michiganu (USA), aby se zúčastnil výcviku ve Spojených státech a absolvoval výcvik v pokročilých vojenských operacích. Ve výcviku v pokročilých operacích jde o zaměření, vyhodnocení cíle, obklíčení, plánování a provedení operace, analýzu dokumentů, využití místa, využití zadrženého cíle a následnou analýzu.

Amrullah Saleh pracoval jako tlumočník pro nevládní organizaci v Pákistánu, když v roce 2001 vypukla válka. Díky svým znalostem Spojených států a bezchybné angličtině se stal ideální volbou pro CIA. Když válka skončila, měl Saleh spoustu kontaktů, dvojí občanství (žil v USA) a politické ambice.

Po útocích na Spojené státy z 11. září 2001 se Saleh podílel na vedení zpravodajských operací Sjednocené fronty na místě během svržení režimu Tálibánu.

Národní bezpečnostní úřad

Po vzniku Afghánské islámské republiky v prosinci 2004 byl Saleh prezidentem Hamídem Karzáím jmenován do čela Národního bezpečnostního úřadu (NDS). Saleh zahájil strukturální reformy a pomohl obnovit afghánskou zpravodajskou službu. Saleh a bývalý ministr vnitra Hanif Atmar byli v té době považováni za dva nejkompetentnější členy kabinetu v afghánské vládě. Jeden západní bezpečnostní expert řekl deníku The Guardian, že oba muži měli pověst “čističů korupce uvnitř” svých orgánů.

V roce 2005 Saleh pověřil několik agentů NDS, aby pronikli do pákistánských kmenových oblastí a pátrali po bin Ládinovi a dalších vůdcích al-Káidy a Talibanu. Podařilo se identifikovat několik členů al-Káidy, ale bylo zjištěno, že bin Ládin se v oblasti nenachází. V roce 2006 byly Salehovi předloženy důkazy, že bin Ládin žije v jedné z hlavních osídlených oblastí Pákistánu, pouhých 30 km od města Abbottábád v Pákistánu. O tyto informace se podělil s bývalým pákistánským prezidentem Pervezem Mušarafem, který toto tvrzení rozzlobeně smetl ze stolu.

Poté, co Saleh vyslal paštunsky hovořící agenty, aby pronikli do operací Tálibánu v Pákistánu, NDS shromáždila informace o bojovnících a jejich rodinách včetně zvýšené finanční pomoci militantním skupinám. Na základě těchto důkazů Saleh předpověděl, že do roku 2009 Taliban podnikne útoky na velká města na jihu země a povede plnohodnotné povstání.

Po afghánských prezidentských volbách v roce 2009 se údajně změnily názory afghánského prezidenta Karzáího na bezpečnostní problémy Afghánistánu a na to, jak je nejlépe řešit. To ovlivnilo pracovní vztahy mezi afghánským prezidentem a některými ministry jeho kabinetu včetně šéfa zpravodajských služeb.

Saleh tehdy uvedl: “Myslel si [Karzáí], že mu demokracie ublížila jako člověku. Jeho rodina byla nespravedlivě napadána médii a Západ ho nespravedlivě kritizoval. Takže po prezidentských volbách to už byl jiný člověk a nemohli jsme tak už mít stejné vztahy jako před prezidentskými volbami.” Politolog Ahmed Rashid v roce 2010 poznamenal totéž: “Karzáího nový pohled na věc je nejdramatičtější politickou změnou, kterou za šestadvacet let, co ho znám, prošel.”

Saleh i ministr vnitra Hanif Atmar se následně s Karzáím silně nepohodli v názoru na to, jak postupovat proti Talibanu, o němž Karzáí začal mluvit jako o “bratrech”. V té době se Sálih a Atmar dostávali v Karzáího administrativě do stále větší izolace.

Začátkem roku 2010 se na NDS obrátil Afghánec, který tvrdil, že zastupuje vysokého velitele Talibanu mullu Akhtara Muhammada Mansúra. Nabídl dopis údajně napsaný Mansúrem a uvedl, že Mansúr má zájem zahájit jednání. Sálihovi lidé začali prověřovat pověření údajného posla, vyhodnotili je jako falešné a případ uzavřeli. Muž se poté obrátil na další afghánské vládní instituce. Saleh pak varoval vládu, že tento člově nikoho nezastupuje a je to podvodník a ať jsou opatrní. Bohužel vznikl dojem, že Amrulláh Saleh je proti rozhovorům, tak se jej rozhodli postavit na vedlejší kolej.

Dne 6. června 2010 Saleh odstoupil z NDS a Atmar rezignoval na funkci ministra vnitra po útoku militantů na národní mírovou džirgu, ačkoli nikdo nebyl zabit ani zraněn a útočníci byli zatčeni. Několik dní po džirze si Karzáí předvolal Atmara a Sáliha, aby s nimi tento útok projednal. Po schůzce oba muži oficiálně rezignovali.

Rezignace Saleha a Atmara přišla uprostřed velkých neshod mezi Hamídem Karzáím a Amrullahem Salehem ohledně postupu proti Tálibánu. Saleh veřejně obviňoval Pákistán z podpory Tálibánu a dalších extremistických skupin a prohlásil, že by mělo dojít k rozhovorům s Tálibánem, ale ne na úkor demokratických struktur. Karzáí mezitím stále více vkládal naděje do svých pokusů o dosažení tajné dohody s Tálibánem a Pákistánem. Pákistán opakovaně naléhal na Karzáího, aby Saleha sesadil z jeho pozice, kterého Tálibán považoval za “nejzuřivějšího” protivníka.

Jeho činnost po rezignaci

V roce 2011 zahájil Saleh mírovou kampaň, v níž upozorňoval, že Hamíd Karzáí ztratil přesvědčení v boji proti Tálibánu a snaží se o kompromis, který by mohl být na úkor demokracie, stability a lidských práv, zejména práv žen. Kritizoval Karzáího politiku, kterou označil za “fatální chybu a recept na občanskou válku”.

Amrullah Saleh následně založil politické hnutí Basej-e Milli (Národní hnutí), známé také jako Afghánský zelený proud, které se v Afghánistánu úspěšně etablovalo. V květnu 2011 se masa jeho stoupenců zúčastnila protitalibanské demonstrace v hlavním městě Kábulu.

V prosinci 2011 Sálih také kritizoval korupci v Karzáího vládě. Varoval, že pokud se afghánská vláda nezaváže k nezbytným reformám a k boji proti korupci, bude rok 2014 – kdy mezinárodní jednotky plánují dokončit svou strategii odchodu – “spíše rokem výzev než příležitostí.” Saleh zdůraznil zejména potřebu zásadních reforem afghánské nezávislé volební komise. O těchto otázkách hojně hovořil a psal v místních i mezinárodních médiích. Tvrdil, že Taliban se musí dříve, než bude možné uvažovat o jeho účasti na jakémkoli procesu usmíření, odzbrojit. Chtěl také posílit policii a zpřetrhat její silné vazby na politiky.

V červnu 2013 v katarském Dauhá varoval, že zatímco americká válka proti terorismu možná dříve či později skončí, válka mezi demokratickými silami a extremistickými skupinami v Afghánistánu skončit nemusí právě kvůli rozsáhlé přítomnosti teroristických útočišť, pokračujícím nepřátelským akcím mezi Afghánistánem a Pákistánem a rostoucímu rozmachu Tálibánu.

Zpátky ve hře

O rok později se 29. září 2014 úřadu prezidenta ujal Ashraf Ghani, který o čtyři roky později jmenoval v prosinci 2018 Saleha novým ministrem vnitra, čímž došlo k zásadnímu posunu na bezpečnostních pozicích ve vládě. Současně byl ministrem obrany jmenován Asadullah Khalid. Média tvrdila, že hlasitá protitálibánská kritika Saleha a Khalida by mohla pomoci omezit Tálibán jak ve vojenské oblasti, tak při probíhajících mírových jednáních.

19. ledna 2019 Saleh rezignoval na funkci ministra vnitra a připojil se k volebnímu týmu Ashrafa Ghaního. Po Ghaního znovuzvolení byl Saleh jmenován prvním viceprezidentem Afghánistánu.

V médiích nedávno bylo psáno, že pravděpodobně uprchl s Gháním ze země. V úterý 17. srpna se však Amrullah Saleh objevil v údolí Pandžšír s Ahmadem Massúdem, synem zesnulého legendárního protitalibanského velitele Ahmada Šáha Massúda, a bývalým ministrem obrany Bismillahem Chánem Mohammadím. Tvrdilo se, že vytváří odbojové síly proti Tálibánu. Ten den se Saleh prohlásil za dočasného prezidenta Afghánistánu v souladu s články 60 a 67 afghánské ústavy, které stanoví, že první viceprezident přebírá povinnosti prezidenta v době jeho nepřítomnosti.

V současné době je tento člověk pro Afghánistán jedinou naději demokratických sil a lidí s otevřenou myslí uvnitř nástupu středověkého režimu.

René Pajurek
zdroje: Wikipedie, Reuters, Guardian, Afghánská ambasáda ve Varšavě

EPM 700 x 200 px

Napsat komentář