Jak mozkové buňky opravují svou DNA, tak zároveň poodkrývají problém stárnutí a nemocí
08.08.2021Neuronům chybí schopnost replikovat jejich DNA, takže neustále pracují na opravách poškození jejich ...
Datum 24.09.2021
Foto: David Siglin, Unsplash
Možná si myslíte, že roboti a další formy automatizace na pracovišti se prosazují díky technologickému pokroku – že inovace si přirozeně nacházejí cestu do ekonomiky. Studie, jejímž spoluautorem je profesor MIT, však hovoří jinak: Roboti se více prosazují tam, kde populace výrazně stárne, a zaplňují tak mezery ve stárnoucí pracovní síle v průmyslu.
“Demografické změny – stárnutí – jsou jedním z nejdůležitějších faktorů, které vedou k zavádění robotiky a dalších automatizačních technologií,” říká Daron Acemoglu, ekonom z MIT a spoluautor nového dokumentu, který podrobně popisuje výsledky studie.
Studie zjistila, že pokud jde o zavádění robotů, samotné stárnutí populace hraje významnou roli. Tam, kde populace stárne rychleji, investuje průmysl do robotů více.
“Poskytujeme mnoho důkazů, které potvrzují, že se jedná o příčinnou souvislost, a to právě v odvětvích, která jsou nejvíce postižena stárnutím a mají možnosti automatizace práce,” dodává Acemoglu.
Článek s názvem “Demografie a automatizace” byl publikován online v časopise The Review of Economic Studies a vyjde v jednom z příštích tištěných vydání tohoto časopisu. Tato studie zahrnuje několik vrstev demografických, technologických a údajů z jednotlivých odvětví výroby, převážně z období od počátku 90. let 20. století do poloviny roku 2010.
Za pozornost stojí i další údaje týkající se jednotlivých zemí. Nejrychleji stárne Jižní Korea, která zároveň nejrozsáhleji zavádí robotiku. Podobné trendy jsou patrné i v Německu.
“Naše zjištění naznačují, že nemalé investice do robotiky nejsou vedeny skutečností, že se jedná o další “úžasnou hranici”, ale proto, že některé země mají nedostatek pracovních sil, zejména pracovních sil středního věku, které by byly potřebné pro dělnické práce.” objasňuje Acemoglu.
Výzkum pravděpodobně osvětluje i širší trendy. V posledních desetiletích se pracovníkům v Německu ekonomicky dařilo lépe než v USA. Současný výzkum naznačuje, že je rozdíl mezi zaváděním automatizace v reakci na nedostatek pracovních sil a zaváděním automatizace jako strategie snižování nákladů a nahrazování pracovníků. V Německu se roboti dostali na pracovní místa spíše jako náhrada za chybějící pracovníky; v USA relativně více robotů vytlačilo o něco mladší pracovní sílu.
“To je možné vysvětlení, proč Jižní Korea, Japonsko a Německo – lídři v investicích do robotů a nejrychleji stárnoucí země na světě – nezaznamenaly tak špatné výsledky na trhu práce jako USA,” poznamenává Acemoglu.
Zdroje dat studie zahrnovaly populační a ekonomické statistiky z různých zdrojů OSN, včetně údajů OSN Comtrade o mezinárodní ekonomické aktivitě, údaje o technologiích a průmyslu od Mezinárodní federace robotiky a demografické a ekonomické statistiky USA z různých vládních zdrojů.
Radim Ptáček, zdroj: MIT