Proč se Francie vzteká na Austrálii kvůli zrušenému kontraktu na ponorky?

Datum 02.10.2021

Útočná ponorka třídy Los Angeles s doprovodem bezpečnostního člunu. Foto: CanStock

Světovými médii minulý měsíc proběhla zpráva, že Austrálie zrušila dohodu s Francií o nákupu 12 konvenčních útočných ponorek v hodnotě 66 amerických miliard dolarů. Místo toho se rozhodla raději nakoupit osm ponorek s jaderným pohonem od Spojených států a Spojeného království. Pro Francii to byl takový šok, že se rozhodla povolat své velvyslance jak ve Spojených státech, tak i v Austrálii ke konzultacím do Paříže.

Nová dohoda zahrnuje nejen jaderné ponorky, ale také technologie pro střely s plochou dráhou letu, hypersonické střely a střely pro přesný úder – to vše Canberra potřebuje, protože sdílí západní Pacifik se stále početnějším čínským námořnictvem, který ji čím dál více znervózňuje. To vše bude součástí nového strategického partnerství AUKUS, což je třístranné bezpečnostní partnerství se zaměřením na indo-pacifický region, které Austrálie vytvořila spolu s USA a Velkou Británii 15. září 2021.

Podle podmínek nové obchodní dohody – už v rámci tohoto nového bezpečnostního partnerství – tak obdrží Austrálie osm ponorek s jaderným pohonem, které nahradí jejích šest konvenčních ponorek třídy Collins. Díky této dohodě se Austrálie stane teprve sedmou zemí na světě, která bude provozovat ponorky s jaderným pohonem. Dalšími mocnostmi jsou USA, Velká Británie, Rusko, Čína, Francie a Indie. Japonsko mezi mocnostmi, v jejichž vojenském arzenálu jsou atomové ponorky, kupodivu chybí. A podle CNN se Japonci velice divili, že nabídku na vytvoření do tohoto nového vojenského uskupení ani nedostaly.

Je důležité si uvědomit, že ponorky, kterých se tato trojstranná dohoda týká, jsou útočné ponorky, které jako pohon využívají jadernou energii. Nejsou vybaveny jadernými zbraněmi, zejména balistickými raketami odpalovanými z ponorek. Lze si představit, že by jednoho dne mohly být vyzbrojeny taktickými jadernými zbraněmi (jako jsou torpéda s jadernými hlavicemi nebo řízené střely), ale na druhou stranu nic nebrání námořnictvu vyzbrojit své ponorky s konvenčním pohonem takovými jadernými zbraněmi.

Útočná ponorka Los Angeles námořnictva z dob studené války je stále smrtící zbraní.
Zdroj: U.S. Military Technology

Dohoda neupřesňuje, odkud budou australské jaderné ponorky pocházet ani jaké třídy přesně budou. Pro představu, USA v současnosti provozují starší třídu Los Angeles (viz úvodní obrázek a video), třídu Seawolf a novější třídu Virginia (jediná třída, která se v současnosti vyrábí). Velká Británie provozuje starší třídu Trafalgar a novější, právě vyráběnou třídu Astute. Podle nové dohody poskytnou USA nebo Spojené království jaderné reaktory pro výrobu osmi australských ponorek v Austrálii. Během příštích 18 měsíců bude Canberra analyzovat své možnosti a rozhodne, které ponorky nakoupí.

Austrálie zrušila svou dlouholetou smlouvu s Francií o dodávkách ponorek, protože si uvědomila, že konvenční ponorky už nebudou stačit proti stále rostoucímu čínskému námořnictvu. Od roku 2016 – kdy Austrálie a Francie dohodu podepsaly – pokračuje čínské námořnictvo v expanzi, která je pravděpodobně největší vojenskou expanzí jakékoliv země v historii, navíc v době mírového stavu. Jen za posledních pět let se čínské námořnictvo (PLAN) rozrostlo o druhou letadlovou loď, tři nové obojživelné lodě zcela nové třídy a desítky nových torpédoborců, fregat, korvet a dalších lodí. PLAN se také stále častěji vydává ze západního Pacifiku do Indického oceánu, čímž se rozšiřuje rozsah potenciálního australsko-čínského konfliktu na moři.

Dnešní konvenčně poháněné ponorky jsou účinné, ale mají svá omezení. Současné australské ponorky třídy Collins jsou poháněny turbodieselovými motory a bateriemi. Díky tomu mohou na hladině nebo při šnorchlování dosahovat rychlosti 10 uzlů a při ponoření až 20 uzlů. Přestože se tyto ponorky mohou při plném ponoru pohybovat dvakrát rychleji, musí se často vynořovat, aby nasály vzduch pro dieselový motor a vypustily motorové výpary. To samozřejmě není v době války ideální, protože by to zvýšilo šance na odhalení ponorky. Ponorky mohou plout nejtišeji, když jsou napájeny z baterií, ale rychlostí jen čtyř uzlů a navíc po dobu pouhých 120 hodin.

Naproti tomu ponorky s jaderným pohonem mají jen jednu rychlost: rychlou. Americká ponorka třídy Virginia, která má k dispozici dostatek jaderné energie, může na hladině i pod vodou plout rychlostí 25 uzlů. Díky tomu mohou ponorky plout pod vodou od okamžiku, kdy opustí přístav, a zůstat pod vodou až do návratu zpět do svého domovského přístavu. Prakticky jediným limitujícím důvodem pro vynoření je dodávka potravin pro posádku.

Přesto jsou jaderné ponorky z USA nebo z Velké Británie pouze jedním bodem celé dohody. Austrálie také získá přístup k řízeným střelám Tomahawk a JASSM-ER, protilodním řízeným střelám LRASM a přesným úderným střelám americké armády.

“Tomahawky mění námořní lodě ve strategický prostředek, který může zasáhnout vojenská zařízení na pevnině ze vzdálenosti tisíce kilometrů. Tyto nové zbraně výrazně zvýší konvenční údernou sílu australského námořnictva,” uvedl Eric Sayers, odborník na obranu z American Enterprise Institute. 

Podle deníku Financial Times by tomahawky Austrálii poskytly větší schopnost zasáhnout v případném konfliktu cíle v Číně, což je důležité, protože USA a jejich spojenci by měli u pobřeží Číny méně vojenských prostředků než čínská armáda. Austrálie je pro Američany důležitá nejen proto, že je spolehlivým a dlouholetým spojencem a významným obchodním partnerem, ale také kvůli své blízkosti k Číně a čínské sféře vlivu. USA a Velká Británie nabízejí Austrálii ochranu vyspělých vojenských technologií, zatímco Austrálie se podílí na projekci americké moci v Tichomoří s cílem omezit čínské ambice. Tahle politika také hraje významnou roli při výměně dodavatele ponorek.

Dohoda bude rovněž pokračovat v projektu Southern Cross Integrated Flight Research Experiment (SCIfire), což je americko-australské výzkumné partnerství zaměřené na vývoj hypersonické střely australské výroby. Francie sice vyrábí řízenou střelu SCALP, ale chybí jí protilodní střela dlouhého doletu s nosností, která by mohla způsobit vážné poškození velké válečné lodi, jako jsou nové čínské letadlové lodě.

Austrálie měla za celkem 12 ponorek francouzské konstrukce zaplatit 66 miliard dolarů, tedy více než 5 miliard dolarů za každou ponorku (původní cena byla 40 miliard dolarů). Ačkoli tato částka zahrnuje náklady na zřízení výrobních linek v Austrálii, infrastrukturu a prostředky na servis ponorkové flotily, je to i tak za pouhých 12 ponorek extrémně vysoká cena. Americké námořnictvo by za stejnou cenu mohlo pořídit až 20 vysoce výkonných jaderných ponorek třídy Virginia, ačkoli toto srovnání není úplně přesné, protože námořnictvo by nemuselo platit náklady na infrastrukturu.

První ponorka francouzské konstrukce měla vstoupit do služby až počátkem roku 2030. To ponechávalo dostatek času na to, aby se změnila povaha strategické hrozby pro Austrálii. Austrálii také, kromě samotného nákupu jejich ponorek, zaujala vyhlídka na posílení vojenských vazeb se Spojenými státy a Velkou Británií, provozovateli dvou nejsilnějších námořních sil na světě. Canberra byla údajně také nespokojena s pomalým tempem vývoje francouzské ponorky a se skutečností, že cena během pěti let prudce vzrostla o 50 procent a do spuštění jediné ponorky na vodu zbývalo ještě několik let.

Celá epizoda je lekcí nejen v oblasti nákupu vojenského vybavení, ale také ve vztazích mezi jednotlivými vládami a jejich dodavateli. Vývojový cyklus byl tak dlouhý, že se požadavky Austrálie na ponorky měnily a závratný nárůst nákladů znamenal, že se Austrálie začala poohlížet i po jiných dodavatelích. Francie zkrátka nedokázala udržet svého klienta – australskou vládu – spokojeného a nakonec o zakázku přišla. A co více, se zrušenou australskou zakázkou přišla Francie i o část svého vlivu v Pacifiku a to je další důvod vzteku Francouzů jak na Australany, tak i na Američany a Angličany, ke kterým už historicky nechová příliš velké sympatie.

Dohoda s USA a Velkou Británií sice nebude levnější (a dost možná bude stát ještě více peněz), ale slibuje pokročilejší technologie. Na straně druhé, podle vyjádření australského premiéra Scotta Morrisona, by mohla první ponorka postavená v Austrálii opustit doky v Adelaide až v roce 2040, což je ještě později než podle původní dohody s Francií.

Richard Pappen,
zdroj: the Australian, Financial Times, U.S. Military Technology, CNN

Volty 700 x 200 px

Komentáře