Rok 2027: Malý jaderný reaktor bude zásobovat elektřinou Eielsonovu leteckou základnu na Aljašce

Datum 20.11.2021

Malý jaderný reaktor SMNR od firmy NuScale Power pro odlehlou vojenskou základnu na Aljašce má jít do ostrého provozu v roce 2027. Foto: NuScale Power

Americké letectvo minulý měsíc oznámilo, že v rámci pilotního programu vybralo základnu Eielson Air Force Base na Aljašce poblíž města Fairbanks jako místo, kde bude umístěn nový malý jaderný reaktor. Americká armáda se, spolu s ministerstvem energetiky, stále více zabývá návrhy těchto mikroreaktorů jako jeden z možných způsobů, jak uspokojit stále rostoucí poptávku po elektřině, včetně jednotek na bojišti, a také jak pomoci snížit náklady a zlepšit celkovou efektivitu provozu snížením závislosti na fosilních palivech.

Základna se nachází hluboko ve vnitrozemí Aljašky poblíž města Fairbanks a je vzdálena asi 200 kilometrů jižně od polárního kruhu. Je domovem 354. stíhacího křídla v aktivní službě, které létá na stíhačkách páté generace F-35A Joint Strike Fighter. Kromě toho stále používá také stíhačky F-16 Viper.

Vzlétající stíhačka F35 A z vojenské základny Eielson Air Force Base. Foto: U.S. Air Force

“Energie je klíčovým zdrojem pro zajištění kontinuity misí v našich zařízeních,” uvedl v prohlášení náměstek náměstka ministra letectva pro životní prostředí, bezpečnost a infrastrukturu Mark Correll. “Malé jaderné reaktory jsou slibnou technologií pro zajištění energetické odolnosti a spolehlivosti a jsou obzvláště vhodné pro napájení a vytápění vzdálených vojenských základen, jako je Eielson AFB.”

Není přesně jasné, jaké specifikace by mohl mít reaktor, který má být nyní postaven v Eielsonu a který bude mít certifikaci od Komise pro jaderný dozor (NRC) a bude vlastněn a provozován dodavatelem, ani kdy by mohl poprvé přejít do kritického stavu nebo dosáhnout plného očekávaného výkonu. Letectvo však uvedlo, že dotyčný projekt byl zahájen v reakci na formulaci v ročním návrhu zákona o obranné politice neboli National Defense Authorization Act (NDAA) pro fiskální rok 2019 a že cílem je, aby byl mikroreaktor plně funkční do konce roku 2027.

To by mohlo naznačovat, že se jedná o reaktor, jehož vývoj vede Úřad ministra obrany pro strategické schopnosti (SCO) v rámci projektu známého jako Project Pele. Cílem tohoto projektu, který byl zahájen v roce 2019 je demonstrovat schopnosti malého reaktoru schopnost dodávat výkon mezi jedním až pěti megawatty. Pro srovnání, JE Temelín má výkon dva tisíce megawattů. Mikroreaktor, o který projekt Pele usiluje, je z hlediska výroby energie malý i ve srovnání s kompaktními konstrukcemi používanými v ponorkách s jaderným pohonem, jako je například 40megawattový reaktor třídy S9G používaný na lodích třídy Virginia amerického námořnictva, o kterých jsme se zmiňovali v článku o zrušeném kontraktu na francouzské ponorky ze strany Austrálie.

Reaktor projektu Pele bude rovněž využívat třístrukturní izotropní palivo –TRISO. “Každá částice TRISO se skládá z uranového, uhlíkového a kyslíkového jádra,” vysvětluje oficiální zpráva ministerstva energetiky. “Jádro je obaleno třemi vrstvami materiálů na bázi uhlíku a keramiky, které zabraňují uvolňování radioaktivních štěpných produktů.” Jaderné palivo TRISO je obvykle popisováno jako palivo s vyšším výkonem než srovnatelné množství tradičního štěpného materiálu používaného v elektrárnách a také jako bezpečnější při používání a manipulaci. To následně umožňuje vývoj kompaktnějších, ale také spolehlivějších reaktorů.

V březnu Pentagon zadal zakázky na prototypy reaktorů projektu Pele společnostem X-Energy a BWX Technologies. Tyto smlouvy se týkají dalšího vývoje příslušných návrhů v příštích dvou letech, přičemž se očekává, že poté bude vybrán vítězný návrh. Předpoklad je, že práce na skutečném mikroreaktoru budou zahájeny do konce fiskálního roku 2022.

Konkrétně v případě základny Eielson představuje používání uhlí ekologické a nákladové problémy spojené se samotnou elektrárnou a infrastrukturou nezbytnou pro její provoz. Letectvo například vlastní flotilu dieselových lokomotiv, které jsou určeny k tomu, aby na základnu pravidelně přivážely vlaky s uhlím a dalšími dodávkami.

“V zimě je nejvyšší úroveň trvalého výkonu, přibližně 13 až 15 MWe, přičemž se spotřebuje až 800 tun uhlí denně,” uvádí zpráva nezávislého Institutu jaderné energie (NEI) z roku 2018. “Základna udržuje na místě zásobu uhlí na 90 dní a elektrárna má rozmrazovací halu, která uhlí před použitím rozmrazuje.”

Je důležité si uvědomit, že cílem projektu Pele není pouze vyvinout malý reaktor, který by pomáhal napájet zařízení, ale také reaktor, který by mohl být snadno nasaditelný, a to i na předsunutých místech na skutečném bojišti. Američané si od tohoto malého reaktoru slibují zefektivnění logistiky a snížení nákladů na velkých pravidelných dodávkách benzínu, nafty a dalších paliv.

Richard Pappen
Zdroj: Airforce Times a portál základny Eielson AFB – www.eielson.af.mil

Volty 700 x 200 px

Napsat komentář