Od ostření nástrojů k hi-tec řešením

Datum 01.12.2021

Vavřinec Pečinka, majitel firmy ANAJ Czech a.s. Foto: René Pajurek

Rozhovor s Vavřincem Pečinkou, který ze své firmy ANAJ, zabývající se zpočátku ostřením a broušením nástrojů, vybudoval technologickou firmu s náročnými zákazníky jak v oblasti automobilového průmyslu, tak i energetiky.

Do podnikání jste se vrhnul hned po škole nebo jste ještě předtím někde pracoval, abyste nabral nějaké praktické zkušenosti?

Předtím jsem pracoval. Byl jsem krátkou dobu zaměstnaný u firmy Ostroj Frýdlant nad Ostravicí, kde jsem nastoupil hned po učilišti. Tam jsem nabíral zkušenosti s ostřením nástrojů. Tomuto řemeslu jsem se vyučil v Opavě. Asi po dvou letech jsem tam nastoupil na pozici dílenského technologa. A po třech letech od nástupu, kdy jsem si dálkově dodělal středoškolské průmyslové vzdělání, jsem se stal technologem postupářem.

Teprve až v roce 1994 jsem z této firmy odešel.

To Vám tehdy bylo 21 let…Ano. Pak jsem ještě nějakou dobu pracoval pro českou firmu, která tady zastupovala zahraniční firmu Kennametal. Náplní byl prodej nástrojů pro třískové obrábění, včetně technického poradenství.  
To už v rámci vlastní živnosti?Přesně tak. Pracovat jsem začal jako OSVČ. Intenzivně jsem se prodeji produktů firmy Kennametal věnoval do roku 1999, nicméně jsme s touto firmou spolupracovali až do roku 2003. To byl rok, kdy jsme založili ANAJ Czech, s.r.o. Od roku 2016 jsme se transformovali na akciovou společnost. V prvních letech fungování firmy jsem po práci chodil ostřit nástroje sám, až po ročním působení jsme si mohli dovolit prvního zaměstnance. Prvními zákazníky byly dřevařské a nábytkářské firmy z okolí. Sporadicky se někdo objevil ze strojírenské firmy, pro které jsme ostřili výhradně nástroje z materiálu HSS. V 90.letech měly téměř všechny strojírenské firmy vlastní ostřírny.

HSS nástroje?

Jde o nástroje vyrobené z rychlořezné oceli, které se používaly převážně na konvenčních strojích, protože těch s NC nebo CNC řízením bylo málo. V té době se však i na těchto moderních strojích používaly monolitní nástroje z HSS. Monolitní vrtáky ne­bo frézy ze slinutých karbidů se objevovaly vý­jimečně z důvodu problematické renovace.

Takže ostření nástrojů byl v podstatě začátek Vaší firmy.

Ano, takto začínala naše firma. Ale rozvoj této služby nastal až s masivní potřebou renovace monolitních super tvrdých nástrojů ze slinutých karbidů. 

V současnosti už ale děláte hodně sofistikované výrobky, což je už mnohonásobně náročnější činnost. Co Vás k tomu přivedlo? Kde byl ten přelom?

Milníků v našem vývoji jsme zaznamenali několik, ale jedním z prvotních a zároveň hlavních je spojený s rozhodnutím investovat do nákupu první CNC brusky, která byla schopna ostřit kompletní sortiment monolitních nástrojů z HM materiálů. Brousicí stroj jsme objednali u německé firmy SAACKE v roce 2000. Shodou okolností v tomto čase přišla zajímavá příležitost od firmy BOSCH, pro kterou jsme začali renovovat také její nástroje. Toho jsme se chytli. Od počátku jsme se věnovali ostření, pak jsme přešli přímo k výrobě speciálních nástrojů. Nikdy jsme nechtěli vyrábět katalogovou řadu standardních nástrojů. Já jsem už tenkrát cítil, že cenový tlak z Asie může přijít, což se později potvrdilo. Dnes tyto katalogové nástroje už ovládají přímo asijské firmy nebo to jsou výrobky renomovaných značek, ale už také vyráběných v Asii.

Když už se tedy bavíme o Východu, zároveň jste expandovali i do Ruska. V kterém roce to bylo?

Vyhodnotil jsem krizi v roce 2008-2009 tak, že se jí nedá vyhnout jinak, než že budeme diverzifikovat portfolio trhů a výrobků, s kterými na ně chceme vstoupit. Rozšířili jsme tedy výrobní sortiment speciálů a otevřeli pobočku v Rusku. Naším největším úspěchem na tomto trhu byl kontrakt na komplexní službu zprávy nástrojů, tool-management, pro firmu AvtoVAZ v Togliatti. V roce 2011 jsme pak ještě vstoupili na trh v Bělorusku.

Dnes jste velká firma s mezinárodním významem. Kde všude podnikáte

Kromě servisního a výrobního závodu v ruském Togliatti máme i aktivity v Bělorusku, jak jsem se už dříve zmínil. Další výrobní a ser­vis­ní středisko máme i na Slovensku a letos jsme otevřeli zastoupení v Německu, ANAJ De.

A v jakém rozsahu chcete vstoupit na německý trh?

Nejdříve chceme otevřít přímé obchodní zastoupení a následně i servisní středisko. Chceme se tam zaměřit na prodej nástrojů na výrobu ozubení, to znamená odvalovací frézy, obrážecí nože a pracujeme na vývoji skivingových nástrojů, což je v podstatě nová metoda výroby ozubení na relativně dostupných strojích, které už nevyžadují tradiční princip odvalování. Tyto nové nástroje se musejí dodat v balíčku se službou implementace nástroje do technologií, abychom eliminovali problémy s funkčností nástroje.

Kolik lidí v současné době zaměstná­vá firma ANAJ Czech jak u nás, tak v zahraničí?

ANAJ Czech zaměstnává 65 lidí. Od roku 2016 jsme všechny provozy z okolí soustředili přímo do Frýdlantu nad Ostravicí, kde naše prostory výrazně rozšiřujeme a intenzívně pracujeme na vývoji nových nástrojů.V zahraničních pobočkách máme dalších 75 lidí. Na Slovensku neustále rozšiřujeme provoz. Teď se tam snažíme vyrábět nástroje té nejvyšší technické úrovně. Jde o některé produkty vyvíjené u nás, které chceme převést i na Slovensko. Uvažujeme tam také o výrobě nástrojů na skiving.
Pokud se jedná o celkovou škálu výrobků, tak si pamatuji, že posledně jste mi říkal, že máte kolem patnácti tisíc vlastních plánků…Teď už to je přes dvacet tisíc nástrojových řešení. Zákazník dostane s cenovou nabídkou i technickou informaci o zvoleném technickém řešení. V případě akceptace nabídky zákazníkem je technický detail řešení rozpracován interně ve firmě, tak se snažíme chránit své know-how.

Můžete si také v rámci vývoje nových produktů odečíst dvojnásobný odpočet nákladů z daňového základu jako tomu je už dlouhá léta v zahraničí?

Dvojnásobný odpočet jsme začali uplatňovat od roku 2015. V podstatě jde o to, že za každou korunu investovanou do výzkumu a vývoje si do daňového základu započítáte koruny dvě. Teď, když ve státním rozpočtu chybějí peníze, tak je situace s odpočty taková, že finanční úřad hledá důvody, aby se náklady na vývoj zpochybnily. Ne na technické úrovni, ale na úrovni shody jednotlivých dat, kde úředníci hledají vše, co může nějakým způsobem souviset s výzkumem a s výrobou, a mohlo by pak odpočet zneplatnit. Je velmi složité a časově náročné, když musíme komunikovat po technické stránce s nekompetentním finančním úřadem a domnívám se, že některé naše spory se dostanou až před soud, protože prostě odmítám přijmout jejich zjednodušený pohled na tuto otázku.

Když už jsme u otázky daňové zátěže, tak v loňském roce, kdy se ekonomika dostala poprvé do recese způsobené koronakrizí, tak město Frýdlant nad Ostravicí navrhlo výrazné zvýšení daně z firemních nemovitostí. Jak jste to ustáli?

Celkové klima ve společnosti, a v municipalitách vůbec, není nastaveno tak, aby se snažili rozvíjet podnikání a tím ekonomiku této země. My, podnikatelé, jsme vystoupili proti tomuto návrhu na čtyřnásobné zvýšení daně a osobně vyslovili svůj nesouhlas. Současná rada města Frýdlantu nad Ostravicí však nechápe problémy firem a podnikatelů, ani ekonomické souvislosti. Donutili jsme je však provést korekci navýšení na koeficient 3, který však nevydrží dlouho a daň se brzy dostane na původní představu městského zastupitelstva.

Ve Frýdlantě nad Ostravicí vyrůstá pro ANAJ nová hala. Foto: René Pajurek

Nicméně i trojnásobné zvýšení daní z firemních nemovitostí z roku na rok je docela velký nárůst.

Ano, jde o velký skokový nárůst. Díky tomu, že provozy firmy stavíme v patrové konstrukci, tak finanční dopad není tak krutý. Na straně druhé máme tady spoustu firem, které svůj provoz mají v těch klasických halách. Jedná se zejména o firmy, které tyto haly získaly nástupnictvím po Ostroji nebo Ferrumu. Pro ně je nárůst drastický a bojím se, že ekonomicky ohrožuje jejich budoucí vývoj a udržení pozic na trhu. Výhodou současné pandemie je to, že obnažila fungování společnosti a zviditelnila rozhodující ekonomický přínos firem, podni­ka­telů a jejich zaměstnanců pro celou společ­nost. Velká část sociální odpovědnosti za na­ši společnost leží na manažerech firem a podni­katelích, proto bychom si jich měli více vážit.

To už je ale spíše politické téma. Když už jsme to nakousli, tak je známo, že jste kandidoval za ODS do krajských vo­leb. Na závěr byste nám mohl sdělit, co bylo tím důvodem, že jste se rozhodnul kromě podnikání vstoupit také do politiky?

Já jsem vstoupil do ODS v roce 2014, kdy se po prohraných parlamentních volbách dostalo k moci hnutí ANO. Bylo jasné, že ANO má velmi propracovaný politický marketing a bude mít schopnost si podmanit strany, které nejsou tak kreativní a flexibilní. Cítil jsem, že bude potřeba lidí, kteří mají zkušenosti z celkového průřezu ekonomiky a podnikání. Tohle vnímám jako přínos pro středo-pravicovou stranu. 

Děkuji za rozhovor

René Pajurek

Steinel 700 x 200 px

Napsat komentář