Jde to i bez drátů! Před 120 lety bylo provedeno první transatlantické bezdrátové spojení

Datum 12.12.2021

Na Marconiho muzeum a mauzoleum (nachází se pod budovou muzea) narazíte cestou z italské Bologne na jih směrem k Florencii. Prohlídku muzea si však musíte předem domluvit. Foto: René Pajurek

Pokud na příští letní dovolenou – snad už v době postcovidové – budete chtít po vlastní ose vyrazit autem do Toskánska a pojedete přes Bolognu, je docela možné, že pokud nepojedete předraženým dálničním úsekem, budete projíždět městečkem Sasso Marconi.

Ano, je to právě ono městečko, dříve známe jako Sasso Bolognese, které se Italové rozhodli v roce 1938 pojmenovat po rozhlasovém průkopníkovi Guglielmovi Marconim, který se narodil v nedaleké Bologni. Jeho vila (viz úvodní foto) nyní obsahuje muzeum Marconi a mauzoleum.

Dnes je tomu přesně 120 let, kdy poprvé, 12. prosince 1901, provedl první transatlantické bezdrátové spojení. Signál překonal vzdálenost z Anglie na ostrov Newfoundland na druhé straně Atlantického oceánu – tedy vzdálenost 3500 kilometrů.

Marconiho fascinovala myšlenka bezdrátového vysílání už od mladých let. Ve 20 letech už experimentoval v laboratoři, kterou si postavil na půdě svého domu v italském Pontecchiu. Než přišel na něco zcela nového, měl za sebou již řadu omylů.

Vzadu za muzeem Marconiho je park, kterému vévodi socha slavného vědce v nadživotní velikosti. Foto: René Pajurek

Marconiho objev velmi pomohl při záchraně části pasažérů z potopeného Titaniku na jaře 1912. Volání o pomoc, které vysílal radista z Titaniku, zachytila loď Carpathia a pasažéry, kteří katastrofu přežili, zachránila. Přispěl rovněž k rozvoji rozhlasového vysílání. V roce 1931 vybudoval a spustil pro papeže Pia XI. Radio Vatikán.

V roce 1909 obdržel společně s Kar­lem Braunem Nobelovu cenu za fyziku. Od roku 1930 byl předsedou Italské královské akademie, v roce 1936 se stal členem Papežské akademie věd.

René Pajurek

Napsat komentář