James Webb konečně odstartoval. Po čtvrt století od počátku jeho vývoje

Datum 25.12.2021

Teleskop James Webb. Foto: NASA

Po čtvrtstoletí práce na největším vesmírném teleskopu na světě, je právě dnešní Boží hod tím obzvláště svátečním dnem. Zcela určitě pro americkou agenturu NASA. Ta právě prostřednictvím rakety Ariane vynesla do kosmu teleskop Jamese Webba, na kterém pracovala společně s Evropskou vesmírnou agenturou (ESA) a Kanadskou vesmírnou agenturou (CSA) od roku 1996. Je to ten nejdražší teleskop, který se dnes podařilo úspěšně vynést do vesmíru. Jeho finální cena je 10 milard dolarů, což je 20x více než NASA v roce 1996 plánovala.

Zdroj videa: CNN

V porovnání s Hubbleovým teleskopem se zrcadlem 2,4 metru, který byl vynesen na oběžnou dráhu už v roce 1990, poskytne teleskop Jamese Webba se zrcadlem 6,5 metru lepší infračervené rozlišení a podstatně větší citlivost, která umožní širokou škálu výzkumů v oblasti astronomie a kosmologie, včetně pozorování některých nejvzdálenějších událostí a objektů ve vesmíru, jako je vznik prvních galaxií. Právě pro pozorování v infračerveném spektru musí být teplota teleskopu udržována pod 50 K (-223,2 °C), proto je vybaven obrovskou pětivrstvou sluneční clonou. Každá vrstva je tenká jako lidský vlas a je vyrobena z polyamidu Kapton E.

Zdroj: NASA

Teleskop pak, díky stabilně nízké teplotě, dokáže také podrobně zmapovat atmosféry potenciálně obyvatelných exoplanet. Vědci plánují sledovat některé z těchto planet při jejich přechodu před mateřskými hvězdami. Pomocí spektrografů na teleskopu mohou analyzovat, jak je světlo z hvězdy pohlcováno atmosférou planety, a získat tak informace o jejím chemickém složení.

JWST je vybaven třemi detektory, jež budou „zpracovávat“ světlo zachycené velkým zrcadlem. NIRCam neboli Near Infrared Camera bude pořizovat snímky vesmírných objektů v oblasti blízkého infračerveného záření. Všechny moduly kamery mají koronografické masky, což umožní získávat spektra velmi slabých těles v blízkosti poměrně jasně zářících zdrojů – například planet promítajících se do blízkosti hvězd. Spektrometr NIRSpec (Near Infrared Spectrometer) dokáže jako první zařízení svého druhu ve vesmíru současně pořizovat spektra víc než 100 objektů, nacházejících se v zorném poli dalekohledu. Jeho vývoj a výrobu zajistila ESA. Třetí detektor, MIRI neboli Mid-Infrared Instrument, umožní pozorovat vznik galaxií i hvězd a také studovat chemické složení mezihvězdného prostředí. Rovněž tento přístroj dodala Evropská kosmická agentura. Foto: NASA

“Webb se zaměřuje na podmínky pro život,” řekl Dr. Jonathan Gardner, který je zástupcem vedoucího vědeckého pracovníka projektu vesmírného dalekohledu Jamese Webba a zároveň působí jako vedoucí Laboratoře pro pozorovací kosmologii v Astrofyzikální vědecké divizi Goddardova střediska vesmírných letů NASA v Greenbeltu ve státě Maryland a dodal “Máme malé kamenné planety, jako je například Země, Venuše a Mars. Jaké jsou jejich teploty, jak vypadají jejich atmosféry, jsou v jejich atmosférách náznaky vody a jaký druh organické chemie se v těchto atmosférách odehrává? Na všechny tyto otázky teď konečně můžeme dostat odpovědi.”

Teleskop nesoucí jméno Jamese E. Webba, ředitele NASA v letech 1961–1968, v době vrcholícího vesmírného závodu je tak citlivý, že kdyby z naší planety zamířil na Měsíc, dokázal by tam rozeznat i čmeláka. Tedy pokud by tam nějaký byl.

Dnešním úspěšným startem však James Webb nemá zcela vyhráno. To těžší jej teprve čeká. Webb bude potřebovat ještě 29 dnů, aby se plně rozvinul a připravil na nejméně pětiletý provoz. Dalekohled musí především roztáhnout sluneční clonu o velikosti tenisového kurtu, aby se udržel v chladu, a poté rozložit 18 šestiúhelníkových segmentů, které dohromady tvoří jeho primární zrcadlo o průměru 6,5 metru. Musí také provádět kontroly a kalibrace, aby zajistil správnou funkci svých systémů a přístrojů.

Zdroj: NASA

Pokud se něco pokazí, musí se všechny problémy řešit pomocí příkazů vysílaných ze Země. Opravná mise, jaká byla nutná k opravě chybného Hubblova dalekohledu v roce 1993, nepřipadá u dalekohledu, který je čtyřikrát vzdálenější než Měsíc, v úvahu.

Richard Pappen

Volty 700 x 200 px

Napsat komentář