29letý Alexander Graham Bell získává patent na svůj telefon. Revoluční vynález slaví 146 let

Datum 07.03.2022

Telefon patentovaný Alexandrem Grahamem Bellem v roce 1876. Foto: Národní muzeum americké historie

Už v tak mladém věku vymyslel Alexander Graham Bell něco, co se později stalo základem světové komunikace – telefon. V dnešní době by mohl zářit v žebříčku 30 pod 30, který každoročně sestavuje časopis Forbes o úspěšných mladých lidech, kteří ještě nedosáhli věku 30 let.

Právě dnes je tomu totiž 146 let – kdy si 7. března 1876 – nechal tento přístroj patentovat. Tehdy bylo mladému Alexandru Ballovi pouhých 29 let. Nedlouho poté nabídl telefon telegrafní firmě Western Union za sto tisíc amerických dolarů, která to však odmítla. O dva roky později její prezident řekl, že by za něj rád zaplatil 25 milionů, ale Bell ho už prodat nechtěl.

O prvenství tohoto vynálezu se však dlouhou dobu vedly spory. Téhož dne jako Alexander Bell totiž patentovou přihlášku přinesl i Elisha Gray, který byl s realizací myšlenky patrně dál. Už roku 1871 podal podobnou předběžnou přihlášku (caveat) italský vědec a vynálezce Antonio Meucci, který o ní psal v italském časopise, ale o americký patent nakonec nepožádal, mimo jiné proto, že neuměl anglicky.

Bell, který se narodil ve Skotsku, pracoval v Londýně se svým otcem Melvillem Bellem, jenž vyvinul systém Visible Speech, který se používal k výuce mluvení neslyšících. V 70. letech 19. století se Bellovi přestěhovali do Bostonu ve státě Massachusetts, kde si mladší Bell našel práci jako učitel ve škole pro neslyšící na Pemberton Avenue. Později se oženil s jednou ze svých studentek, Mabel Hubbardovou.

Během svého pobytu v Bostonu se Bell velmi zajímal o možnost přenosu řeči po drátech. Vynález telegrafu Samuela F. B. Morseho z roku 1843 umožnil téměř okamžitou komunikaci mezi dvěma vzdálenými body. Nevýhodou telegrafu však bylo, že stále vyžadoval ruční doručování zpráv mezi telegrafními stanicemi a příjemci a že v jednom okamžiku bylo možné přenášet pouze jednu zprávu. Bell to chtěl vylepšit vytvořením “harmonického telegrafu”, zařízení, které kombinovalo aspekty telegrafu a gramofonu a umožňovalo jednotlivcům hovořit spolu na dálku.

Bell vyvinul první prototyp s pomocí Thomase A. Watsona, zaměstnance bostonské strojírny. V tomto prvním telefonu vyvolávaly zvukové vlny elektrický proud, který měnil svou intenzitu a frekvenci a způsoboval vibrace tenké měkké železné destičky – membrány. Tyto vibrace se magneticky přenášely na další vodič připojený k membráně v jiném, vzdáleném přístroji. Když se membrána rozkmitala, původní zvuk se reprodukoval v uchu přijímacího nástroje. Tři dny po podání patentu přinesl telefon první srozumitelnou zprávu – slavné “Pane Watsone, pojďte sem, potřebuji vás” – od Bella jeho asistentovi.

Nicméně popisy vynálezu v přihláškách nebyly příliš zřetelné a jasné a navíc vzniklo vážné podezření, že jeden z posuzovatelů v patentovém úřadě ukázal Bellovým lidem obě konkurenční přihlášky. Spory o prioritu se táhly více než sto let, až v roce 2002 americký kongres rozhodl, že prvenství patří Meuccimu.

Richard Pappen
zdroj: Wikipedie, History.com

Eaton 700 x 200 px

Komentáře k článku (1)

  1. Zajímalo by mě, kdo tedy telefon vlastně vynalezl. Bell vynalezl telefon rozhodnutím soudu. Ve stejný den přihlásil podobný přístroj pan Elisha Grey. Kdo byl první, to se neví. O mnoho let dříve byl patentován “skoro telefon” italským vynálezcem. Jméno si nepamatuji. Bez uhlíkového mikrofonu z Edisonových laborek byl telefon skoro nepoužitelný

Napsat komentář