Ztlumit topení k zastavení Putina? Evropa bojuje se závislostí na ruském plynu

Datum 12.03.2022

Foto: Unsplash

Tehdejší Sovětský svaz začal budovat síť plynovodů po celé Evropě již od 60. let minulého století. Američané od samotného počátku varovali své západní spojence, že více ruského plynu jen zvýší zranitelnost Evropanů vůči Moskvě. Teď se varování naplnila.

Evropa v posledních dnech výrazně zvýšila Ukrajině vojenskou pomoc, aby se mohla efektivněji bránit ruské invazi. Rusko sice zatím plyn nechává do Evropy proudit, ale panují obavy, že Kreml může zastavit dodávky zemního plynu do Evropské unie jako odvetu za její podporu Ukrajině.

Rusko vydělává na vývozu ropy a plynu do Evropy 118 milionů dolarů denně (podle údajů skupiny Transport & Environment), což podkopává finanční sankce, které západní mocnosti zavedly, aby přiškrtily financování Putinovy “speciální vojenské operace”, jak oficiální ruská média tuto válku nazývají. Evropská unie, která je největším odběratelem ruského plynu, se nyní potýká se skutečností, že její výdaje na energie pomohly Putinovi vést válku s Ukrajinou.

Vedoucí představitelé EU hovoří o snížení závislosti na ruském plynu již několik let. Jen v případě plynu je evropský blok 27 zemí ze 40 % závislý na Rusku. Rusko zase potřebuje evropské peníze. Příjmy z ruské ropy a plynu v roce 2021 činily 9,1 bilionu rublů, což v lednu letošního roku představovalo v přepočtu 119 miliard dolarů, uvádí agentura Reuters. To tvořilo 36 % rozpočtu Ruska.

Mezinárodní rezervy Moskvy nyní dosahují 630 miliard dolarů, což je nejvyšší hodnota v historii, a tvoří tak obrovský válečný fond. Její finanční palebná síla je však značně omezena západními sankcemi, které podle odhadů analytiků zmrazily více než polovinu těchto aktiv.

Tyto sankce sice poškozují ruskou ekonomiku, ale zatím se nezaměřily přímo na vývoz fosilních paliv, protože západní vlády jsou znepokojeny prudkým růstem cen energií a životních nákladů. V konečném důsledku chtějí, aby ruský plyn alespoň nadále proudil.

Ropa je však jiný příběh. Zatímco cena ropy Brent tento týden prudce vzrostla a obchoduje se přibližně za 130 dolarů za barel, ropa převážející ruskou vlajkovou lodí Urals byla minulý týden prodána společnosti Shell za pouhých 28,50 dolarů za barel poté co několik dnů bezprizorně plula po moři, za což se v úterý 8. března společnost Shell omluvila. Banky a obchodníci se obávají, že je dostihnou finanční sankce, a přepravní společnosti a pojišťovny se obávají rizika pro tankery v Černém moři. Kromě toho může Evropa nakupovat ropu odjinud. Nahradit ruský zemní plyn je ale obtížnější.

Zastánci klimatických opatření již léta prosazují plán na odklonění se od zemního plynu, který je fosilním palivem rovněž ohřívajícím planetu. Šéfka energetiky EU Kadri Simson minulý čtvrtek uvedla, že příští týden zveřejní svůj plán na snížení závislosti na ruském plynu a na urychlení zavádění většího množství obnovitelných zdrojů energie.

“Snížení naší závislosti na ruském plynu je pro Evropskou unii strategickým cílem. V posledních letech jsme již výrazně diverzifikovali naše dodávky, vybudovali terminály LNG a nová propojení. Ruský útok na Ukrajinu je však přelomovým okamžikem. Příští týden Komise navrhne cestu, jak se Evropa co nejdříve stane nezávislou na ruském plynu. Analýza IEA nastiňuje řadu konkrétních kroků, které můžeme k tomuto cíli podniknout. Je to velmi aktuální a cenný příspěvek k naší práci,” řekla Kadri Simson na tiskové konferenci s Mezinárodní energetickou agenturou.

Pro dosažení tohoto cíle si Mezinárodní energetická agentura – International Energy Agency (IEA) vytýčila 10 bodů:

  1. Nepodepisovat s Ruskem žádné nové smlouvy o dodávkách plynu. [Dopad: Umožní větší diverzifikaci dodávek v tomto roce i v dalších letech]
  2. Nahradit ruské dodávky plynem z alternativních zdrojů [Dopad: Zvýšení dodávek plynu z jiných zdrojů přibližně o 30 miliard metrů krychlových během jednoho roku.]
  3. Zavedení povinnosti minimálního skladování plynu [Dopad: Zvýší odolnost plynárenské soustavy do příští zimy].
  4. Urychlit zavádění nových větrných a solárních projektů [Dopad: Sníží spotřebu plynu o 6 miliard metrů krychlových během jednoho roku].
  5. Maximalizovat výrobu energie z bioenergie a jaderné energie [Dopad: Sníží spotřebu plynu o 13 miliard metrů krychlových během jednoho roku].
  6. Přijmout krátkodobá daňová opatření na neočekávané zisky s cílem ochránit zranitelné spotřebitele elektřiny před vysokými cenami [Dopad: Sníží účty za energii, i když ceny plynu zůstanou vysoké].
  7. Urychlit výměnu plynových kotlů za tepelná čerpadla [Dopad: Sníží spotřebu plynu o další 2 miliardy metrů krychlových během jednoho roku].
  8. Urychlit zlepšování energetické účinnosti v budovách a průmyslu [Dopad: Sníží spotřebu plynu o téměř 2 miliardy metrů krychlových během jednoho roku].
  9. Podpořit dočasné snížení teploty o 1 °C u spotřebitelů [Dopad: Snížení spotřeby plynu o přibližně 10 miliard metrů krychlových během jednoho roku].
  10. Zvýšit úsilí o diverzifikaci a dekarbonizaci zdrojů flexibility energetického systému [Dopad: Uvolní silné vazby mezi dodávkami plynu a bezpečností elektrické energie v Evropě].

Původní tisková zpráva Mezinárodní energetické agentury (IEA) je zde. Německo, které si dalo za cíl přejít do roku 2040 na 100 % obnovitelných zdrojů energie, již svůj cíl posunulo o pět let, právě z důvodů událostí posledních dnů. Jejich závislost na ruském plynu je však v současnosti příliš veliká. V jejich energetickém mixu zaujímá ruský plyn celých 14%, což jej v závislosti na ruském plynu řadí na páté místo v EU.

Nejzávislejší stát Evropské unie na ruském plynu je Maďarsko. Jejich energetika spotřebuje až čtvrtinu ruského plynu. Hned za nima jsou Slováci s 22 procenty. V našem energetickém mixu se ruský plyn podílí pouze 12 procenty a kupodivu to není o moc větší podíl než na Ukrajině, která pro svou energetiku spotřebuje “jen” 11 procent ruského plynu.

Krize na Ukrajině také vnesla novou naléhavost do rozhovorů o tom, zda svět může i nadále spotřebovávat tolik energie, kolik spotřebovává. Evropa by měla být schopna nahradit část ruských dodávek plynu, ale úplné přerušení dodávek pro tuto topnou sezónu prostě nepřipadá v úvahu. I v dalším období bude nahrazení ruského plynu v plném rozsahu velice obtížné.

Milan Matějíček
zdroj: CNN, International Energy Agency

Napsat komentář