S vrtákem odpařujícím horninu se dostanou 20 km hluboko do zemské kůry. Geotermální energie je tam téměř neomezená

Datum 18.04.2022

Foto: Quaise Energy

Spin-off MIT, společnost Quaise Energy vyrábí vrták, který odpařuje horninu, aby se mohl dostat do hloubky neuvěřitelných 20 kilometrů. Z té pak může čerpat takřka neomezenou geotermální energii.

Jde o nový druh vrtného systému, který využívá energii milimetrových vln k tavení a odpařování hornin. Společnost se zmiňuje o gyrotronu, což je druh maseru (akronym z anglického “Microwave Amplification by Stimulated Emission of Radiation”, tj. zesilování mikrovln pomocí stimulované emise záření), tedy zařízení pro zesilování elektromagnetických vln. O něčem podobném byl známý americký film The Core (Jádro). Tam se však protagonisté filmu snaží dostat až k zemskému jádru.

Společnost tvrdí, že tento systém má potenciál vrtat do hloubky až 20 km – o 8 km hlouběji, než je nejhlubší vrt, který byl kdy vyvrtán fyzickými vrtáky. Tím je superhluboký vrt Kola, nejhlubší uměle vytvořená díra do zemského povrchu. Tento vrt s hloubkou 12,2 km je zatím ten nejhlubší, který lidstvo dokázalo vyhloubit a nachází se na území dnešního Ruska na severu poblíž hranic se Švédskem. Zásluhu na něm mají Sověti, kterým trvalo téměř 20 let, než tak hlubokou díru vyvrtali. Začali v roce 1970 a nebýt turbulentní doby plné změn koncem osmdesátých let spojené s rozpadem Sovětského svazu, tak by vrtali ještě hlouběji.

Američané však mají ambice ještě větší než měli tehdy Rusové. Ve dvacetikilometrových hloubkách bude teplota dosahovat několika set stupňů – hovoří se o 500 °C – prakticky kdekoli a právě tam se chtějí dostat. A když je voda tak horká – “superkritická” -, můžete z ní získat obrovské množství energie. Čerpáním vody do těchto superteplých vrtů by se mohla vyrábět pára, která by roztáčela turbíny a vyráběla elektřinu.

Quaise Energy vyvíjí nový druh vrtného systému, který využívá energii milimetrových vln k tavení a odpařování hornin. Tvrdí, že tento systém má potenciál vrtat do hloubky až 20 kilometrů. To může být ve využívání geotermální energie skutečný game changer.

Současné vrtné zařízení, které se používá pro těžbu ropy a zemního plynu, nedokáže odolat mimořádně vysokým teplotám a tlaku v extrémních hloubkách, takže naše zásoby geotermální energie jsou většinou omezeny na vulkanické oblasti (jako Island nebo Salvador), kde je geotermální energie výraznou součásti energetického mixu. Problémem u tradičních vrtných souprav je, že čím hlouběji jdete, tím jsou vrty se stávající technologií exponenciálně dražší – dvakrát hlubší vrty stojí mnohem více než dvakrát tolik. To drasticky omezuje místa, kde můžeme geotermální elektrárny postavit, a dobré lokality nejsou rovnoměrně rozmístěny. To je jeden z důvodů, proč mají například Spojené státy pouze 64 geotermálních elektráren, které vyrábějí pouhých 0,4 % elektřiny.

Systém od Quaise Energy by teoreticky umožnil využívat sílu geotermální energie téměř kdekoli, ale firma navrhuje nejprve provést vrty v místech stávajících tradičních elektráren na fosilní paliva. Ve Spojených státech jsou tisíce těchto elektráren, které spalují uhlí nebo plyn pro pohon parních turbín, takže již mají infrastrukturu a zařízení pro využití páry z geotermální energie a její odeslání do sítě.

Společnost nicméně tvrdí, že vrtná souprava připravená pro práci v terénu, která bude schopna dosáhnout hloubky mezi 100 a 1 000 metry, by měla být připravena až v roce 2024. Jejich časový plán počítá s tím, že do roku 2028 by měla být k výrobě elektřiny použita první přepracovaná elektrárna na fosilní paliva využívající geotermální energii, i když není jasné, kde a v jaké hloubce se v té době bude vrtat. Do začátku firma obdržela finanční injekci ve výši 40 milionů dolarů.

Richard Pappen,
zdroj: Daily Mail

Eaton 700 x 200 px

Komentáře k článku (9)

  1. Pekny to je neomezena energie ale nevyme jiste co se stane pokud narusi zemske jadro abyto nemelo katastroficke nasledky.( pekne ze to vypocitaji vedci co sou chytrejsi jak ja ale nikdy nevedi co se presne stane.

  2. souprava připravená pro práci v terénu, která bude schopna dosáhnout hloubky mezi 100 a 1 000 metry, by měla být připravena až v roce 2024.

  3. Okolik rychleji ochladíme zemské jádro, když tím bude topit miliarda lidí na planetě. Nezastavíme tím pohyb jádra? Pro mě toto má docela mnoho otázek.

    1. a okolik si tak myslite ze by se ochladilo slunce kdyby jsme tam poslali 100 tunovou raketu? Nebo o kolik stupnu bude chladnejsi ocean kdyz tam kazdej hodi jednu kostu ledu taka si tak no….

      1. Může to být rychlejší než si myslíme, protože přesnou strukturu ani chování jádra neznáme. Může to být jako to pověstné mávnutí křídel motýla. Jedna taková díra nic neudělá, pokud jich ale budou tisíce a víc, ochlazování planety se nepochybně zrychlí. V zásadě ale máte pravdu v tom, že ta pravděpodobnost je ve srovnání s jinými apokalypsami, které se na nás nezadržitelně řítí (globální oteplení či naopak jaderná zima), mizivá.

    2. toho bych se nebál. Po planetě jezdí miliardy aut, které pálí benzín, miliardy lidí topí, do ovzduší vypouštíme všechno možné už 100 let. A to všechno samozřejmně vliv na Zemi má a nidko to do teď neřešil.
      Jestli zemské jádro vychladne za 10 milionů let nebo za 9 milionů let je celkem jedno.

Napsat komentář