Vodík sice může být dvakrát silnější skleníkový plyn, než se dosud předpokládalo, ale jeho zelená výroba dává přesto smysl

Datum 19.04.2022

Foto: Shutterstock

Podle nedávné studie britské vlády může být vodík dvakrát silnější skleníkový plyn, než se dosud předpokládalo. V jejich 75stránkové zprávě Atmospheric Implications of Increased Hydrogen Use (Atmosférické důsledky zvýšeného používání vodíku) se vysvětluje, že H2 je nepřímý skleníkový plyn, který reaguje s jinými skleníkovými plyny v atmosféře a zvyšuje jejich potenciál globálního oteplování (GWP).

“Zatímco změny metanu a ozonu v troposféře [nejnižší vrstvě atmosféry] vyvolané vodíkem byly studovány již dříve, my jsme při výpočtech GWP vodíku (Global Warming Potential neboli Potenciál globálního oteplování) poprvé zohlednili také dříve ignorované změny vodní páry ve stratosféře [tj. v druhé nejnižší vrstvě atmosféry] a stratosférického ozonu,” vysvětlují autoři studie a zároveň vědci z Národního centra pro atmosférické vědy.

Zpráva pro britské Ministerstvo obchodu, energetikyu a průmyslovou strategii (Department for Business, Energy and Industrial Strategy – BEIS) v bodě 6.5 na straně 57 především poukazuje na to, že je potřeba omezit možné úniky z vodíkových potrubí a zařízení. “Jakýkoli únik H2 bude mít za následek nepřímé globální oteplování, které kompenzuje snížení emisí skleníkových plynů v důsledku přechodu z fosilních paliv na H2,” upozorňuje studie. “Minimalizace úniků musí být prioritou, pokud bude vodík přijat jako hlavní zdroj energie.”

Vodík je mnohem menší prvek než je molekula metanu, takže by mnohem snadněji unikal ze stávajících plynovodů, pokud by se používaly k přepravě H2, zejména v okolí spojů a pokud by byly vyrobeny ze železa, nikoli z polyethylenu nebo mědi. Zpráva však nezohledňuje GWP při výrobě vodíku, pouze dopad H2 uvolněného do atmosféry, bez ohledu na to, jestli je původ vodíku zelený, modrý nebo šedý.

O úniku vodíku do atmosféry během skladování a přepravy se však nezmiňuje pouze tato studie. Další – 51 stránková studie od Frazer-Nash Consultancy – Fugitive Hydrogen Emissions in a Future Hydrogen Economy (Unikající emise vodíku v budoucím vodíkovém hospodářství) potvrzuje, že velká část úniku vodíku je při skladování a transportu. Pokud skladujete vodík ve stlačené lahvi, můžete předpokládat, že každý den ztratíte 0,12 až 0,24 procenta vodíku uvádí se v této zprávě. Pokud je vodík přepravován jako kryogenní kapalina, nelze se díky velmi nízkému bodu varu vyhnout vypařování a v tomto případě lze očekávat, že se ho denně ztratí v průměru asi 1 %.

V závěru obou studií se však píše, že “Využití vodíku (H2) jako zdroje energie je důležitým prvkem strategie, která má omezit podíl fosilních paliv na našem energetickém mixu.” Pokud je totiž vodík vyráběn čistě (zelený vodík), nabízí nejen významné výhody pro klima, ale také významné snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) a metanu (CH4), což jsou dva hlavní zdroje skleníkových plynů.

Milan Matějíček
zdroj: BEIS, Frazer-Nash