10 věcí, co jste o Marsu (možná) nevěděli
10.06.2022Náš nejbližší planetární souputník Mars byl odjakživa pro lidstvo velice přitažlivé téma. Před 83 le...
Datum 21.04.2022
Foto: Nitin Gupta
Vědci spolupracující s indickou organizací pro výzkum vesmíru (ISRO) navrhli metodu výstavby obydlí na Marsu pomocí “bakteriálních cihel”, jak se uvádí v tiskovém prohlášení. Vědci tam zmiňují svůj plán zkombinovat marťanskou půdu s gelovitým materiálem zvaným guma guar, močovinou, chloridem nikelnatým a kmenem bakterií Sporosarcina pasteurii. To vše by tvořilo stavební kameny pro obydlí na rudé planetě.
Pro případnou kolonizaci naší nejbližší planety totiž musíme počítat s nedostatkem stavebního materiálu, který by tam bylo nesmírně drahé dopravit, proto je mezi základní požadavky pro osídlení maximálně využít všechny tamní dostupné zdroje.
Vědci z ISRO použili pro svůj experiment důkazní materiál simulující marťanskou půdu a prokázali, že bakterie přeměnily močovinu na krystaly uhličitanu vápenatého a také vylučovaly lepkavou biopolymerní látku. Chlorid nikelnatý pomáhá bakteriím růst navzdory vysokému obsahu železa v půdě, které je pro bakterie obvykle toxické. Specifický druh bakterií také pomohl překonat problém pórovitosti, což je jedna z hlavních překážek při budování obydlí na Marsu.
“Bakterie pronikají hluboko do pórovitých prostor a pomocí svých vlastních proteinů spojují částice dohromady, čímž snižují pórovitost a vedou k pevnějším cihlám,” vysvětlil Aloke Kumar, jeden z hlavních autorů článku.
V kombinaci lze tento materiál použít jako pojivo, které udrží marťanskou půdu pohromadě a umožní vybudovat obydlí pro budoucí mise na rudou planetu. V současné době NASA odhaduje, že pošle lidi na Mars do roku 2030, a společnost SpaceX usilovně pracuje na své plně opakovaně použitelné nosné raketě Starship, kterou chce vyslat na Měsíc a posléze i na Mars. Dalším cílem týmu ISRO je vyslat do vesmíru některé ze svých “bakteriálních cihel” v rámci budoucí mise ISRO. Díky tomu budou moci studovat vlastnosti svého materiálu v mikrogravitaci, aby zjistili, zda je vhodný pro tak dlouhou cestu společně s budoucími astronauty.
Detailní vědeckou zprávu zveřejnil portál Plos One.
Milan Matějíček,
zdroj: Eurek Alert