Moskva potřebuje nové zákazníky. Indie a Čína tak kupuje ruské uhlí s výraznou slevou

Datum 05.07.2022

Foto: Albert Hyseni, Unsplash

Navzdory odvážným slibům řešit klimatickou krizi se Čína nyní soustředí na vyvedení své ekonomiky z útlumu způsobeným často až drakonickými protikoronavirovými opatřeními a potřebuje uhlí pro pohon elektráren a výrobu oceli. Rusko, na druhé straně, zase zoufale potřebuje nové zákazníky pro svá fosilní paliva, protože Západ se jim, v rámci uvalených sancí, vyhýbá. Číňané však od Rusů v současné době nakupují uhlí výrazně více, než jej skutečně potřebují.

“Navzdory nižší poptávce a vyšší domácí produkci uhlí nakupuje Čína od května 2022 výrazně více ruského uhlí,” uvedl pro CNBC spolupracovník společnosti S&P Global Market Intelligence Pranay Shukla a dodává: “Je to proto, že Rusko nabízelo velmi výrazné slevy ze současných mezinárodních tržních cen uhlí.”

Čína, která je největším odběratelem uhlí na světě, v roce 2020 slíbila, že do roku 2060 bude uhlíkově neutrální. Poté, co koncem loňského roku postihl miliony domácností a podniků vážný nedostatek elektřiny, však zvýšila spotřebu uhlí. Dovoz uhlí se v loňském roce zvýšil na rekordních 4,13 miliardy tun. Letos se očekává, že tato čísla budou ještě vyšší, protože prezident Si Ťin-pching upřednostňuje investice do infrastruktury, aby oživil ekonomiku.

Rusko je čtvrtým největším vývozcem uhlí na světě po Austrálii, Indonésii a Jihoafrické republice a díky svém největšímu území na světě je schopno zásobovat jak atlantickou, tak tichomořskou pánev. Evropa, která je hlavním odběratelem ruského uhlí, navrhla zákaz dovozu, který však zatím nebyl plně realizován, a Japonsko rovněž plánuje ukončit nákupy z Ruska.

Jižní Korea zatím dovoz ruské energie oficiálně nesankcionovala, ale údajně to brzy také plánuje, zatímco Čína a Indie, dva největší světoví dovozci uhlí, žádné sankce vůči Rusku neuplatňují. Naopak, využívají špatné situace ruské ekonomiky, která nutně potřebuje peníze a zvyšují dovoz, aby využily výrazných slev.

Analýza ruského vývozu uhlí po moři od invaze na Ukrajinu 24. února ukazuje, že se Rusku takto podařilo udržet objemy a k žádnému poklesu nedošlo. Podle údajů komoditních analytiků společnosti Kpler vyvezlo Rusko v červnu po moři 16,45 milionu tun uhlí, což je jen zanedbatelný pokles oproti květnovým 16,56 milionu tun.

Naopak, je to nárůst oproti třem měsícům od útoku na Ukrajinu 24. února, kdy celkový ruský vývoz uhlí po moři činil 13,43 milionu tun v prosinci 2021, letos v lednu to bylo 12,28 milionu a 13,08 milionu o měsíc později.

Indie, která v souvislosti s nedostatkem domácího uhlí zvyšuje jeho dovoz, využila velkých slev a výrazně tak zvýšila nákupy i z Ruska, přičemž podle údajů společnosti Kpler dorazilo v červnu 1,16 milionu tun a v květnu 836 072 tun. To je více než 678 051 tun v lednu a 501 115 tun v únoru a také více než ve stejných měsících roku 2021, kdy v červnu loňského roku dorazilo 664 824 tun a v květnu 667 982 tun.

Nicméně i když Indie nakupuje více ruského uhlí, stále tvoří jen relativně malou část jejího celkového dovozu, přičemž podíl Ruska činil jen 4,4 % z 26,08 milionu tun dovezených v červnu.

Richard Pappen
zdroj: CNBC

Steinel 700 x 200 px

Napsat komentář