Kompozitní tyče na stavbách zamezují vzniku elektromagnetického pole

Datum 07.09.2022

Použití kompozitní výztužu v podlaze. Foto: Aspen

Ve stavebnictví byly dominantní železné výztuže, to se ale pomalu mění. Slabinou železobetonu je poměrně nízká odolnost oceli vůči korozi a z toho vyplývající omezená životnost a nutnost častých oprav železobetonových konstrukcí. Dalším problémem o kterém se zase tak moc nemluví, je vznik elektromagnetického pole u těchto železných konstrukcí.

Inovativní kompozitní tyče jako výztuž pro betonové konstrukce jsou ve stavebnictví stále používanější. Jsou odolné vůči korozi, jsou pevnější a lehčí než ocel a  nemění své vlastnosti ani při změně teplot, a proto je tento nový materiál velmi slibný do budoucna. Jsou také řešením při současných omezených dodávkách stavební oceli.

Inženýři společnosti Tesla FiberoX se několik let věnovali intenzivnímu vývoji alternativního materiálu. Podařilo se jim zdokonalit inovativní GFRP výztuž (Glass Fiber Reinforced polymer), která vyhovuje vysokým nárokům na trvanlivost, dlouhou životnost, efektivnost a zároveň přiměřené náklady. 

„Vyvinutá kompozitní výztuž FiberoX je produktem na bázi epoxidové pryskyřice posíleným skelnými vlákny. Prošel certifikací a je odolný vůči korozi. Navíc je až třikrát pevnější a čtyřikrát lehčí než ocel, nemagnetický, chemicky odolný. Je také elektrickým izolantem, nevede teplo a neztrácí své vlastnosti při změně teplot,“ vyjmenovává výhody nového materiálu Matúš Jaremko, CEO Tesla FiberoX.

Kompozitní tyče FiberoX dokonale odpovídají strategii vyváženého rozvoje stavebnictví, podle které musí být budovy naprojektovány z materiálů, které nevyžadují nákladnou údržbu a opravu a zabezpečí jednoduché oddělování různých materiálů od sebe při opravách a demontáži.

Betonové konstrukce vyztužené kompozitními tyčemi mají i další výhody

Kompozitní výztuží nevede elektrický proud a tím nevzniká elektromagnetické pole, stavba je tak nerušivá pro citlivé přístroje a elektroniku. Nevznikají indukční proudy zahřívající výztuž a celou strukturu stavby. Toto řešení si vystačí s menší betonovou pokrývkou, což snižuje stavební náklady. Také zabraňuje karbonizaci betonu, čímž minimalizuje škody a minimalizuje náklady na údržbu.  V neposlední řadě se jadná o materiál přátelský k životnímu prostředí s nízkou uhlíkovou stopou.

Michal Hoblík

Výstava Volty 700 x 200 px

Komentáře k článku (10)

  1. Myslím, že o tak velkou novinku nejde, vyděl jsem to před několika lety dokonce v Gruzii.
    Měl jsem ale otázku, pevnost v tlaku to má nějakou, narozdíl od ocelového prutu ?

    Odpovědět

    1. Ano, novinka to není.
      K vašemu dotazu.
      U oceli, stejně jako u těchto kompozitů nás zajímá pevnost v tahu, resp. mez kluzu, a ta je u obou materiálů obvykle min. stejná.
      V odpovědi na kolegu, nesvařuje se, ale lze k sobě vázat (stejně jako ocel), případně se to řeší zvětšením přesahů, resp. kotevní délky.

      Odpovědět

  3. Kompozitní výztuž může být užitečná, nekoroduje, může mít i jiné výhody. Ale v článku je tolik nesmyslů, že bych se, pokud bych byl autor, červenal.

    “Zabraňuje karbonizaci betonu”. Jak prosím? Karbonizace betonu je děj, při němž difunduje CO2 do betonu a ruší jeho alkalitu. Tím se ztrácí ochrana železa a to koroduje. Ale jak prosím nová výztuž zabrání karbonizaci – zabrání difuzi CO2??

    “Nevede elektrický proud a tak nevzniká elektromagnetické pole”. Ve skutečnosti naopak svařená výztuž tím, že je vodivá působí jako Faradayova klec a elektromagnetické pole stíní.

    “Nevznikají indukční proudy zahřívající výztuž”. Můžete prosím uvést, kde je tak silné magnetické pole aby vznikaly indukční proudy zahřívající výztuž? Já o žádné takové stavbě nevím a nedokážu si ji ani představit.

    Ladislav Šimeček

    Odpovědět

  4. Problém už nastává z kontrukční oceli jen co opustí fabriku,na odkladišti.
    Ve stavebninách na to prší a rezne.
    Rezávý roxor a kari sítě už se dává betonu.
    Lájdackost už prvopočátku, používaní plastů opravdu dlouho.
    Plastu je dost přitom by stačilo když to není rezavé namočit do plastu jako pletito u plastového plotu.
    Místo plastu by stačilo vodní sklo s odrezovačem.
    Lenost výtězí na zdavím rozumem.

    Odpovědět

  5. Elektromagnetického pole aby nevznikalo musí se uzemnit, horší geomagnetické pole to jsou anomalie země.

    Odpovědět

  6. Koroze armatury bez přístupu vzduchu??? Boural sem nedávno betonový schody z roku 1970 a roxory v nich byly netknutý, o kvalitě betonu se ani nebavím, bourací kladivo rozpálený a schody byly furt v jednom kuse, současný cement to je prostě radost stavět, teda spíš bourat.

    Odpovědět

  7. To jsou ale neskutečný kecy v článku, zřejmě psal nějaký neumětel, kterej v životě neviděl železobeton:))) V panelácích je armatura už 60 let a nic se neděje. Nedávno jsem boural starý plot, kde byly normálně zapíchány ocelové trubky a zalito betonem. Ani po 30 letech nebyly nějak zvlašť zkorodované. Prostě zase napsal článek nějaký analfabet:)))

    Odpovědět

  8. Vychváleno do nebes, ocel se nehodí podle tohoto článku ani na hnůj… samé nesmysly o korodující oceli v betonu…, při správném krytí betonem a dodržení projektu se toto neděje a nic se neopravuje… Koroze sítí do určitého momentu u oceli je před betonáží žádoucí, neboť se zvyšuje vztažná plocha pro soudržnost betonu.

    Asi by bylo legitimní, kdyby autor článku také sdělil, že se tato kompozitní výztuž nesmí skladovat na dešti a slunci, nelze ohýbat pod ostrým úhlem.
    Musí se dělit pouze diamantovým kotoučem, a výrobci předepisují při práci ochranný oděv, ochranné brýle + respirátor. Protože se z kompozitu uvolňují samozřejmě skelná vlákna a pryskyřice…, v této souvislosti je obzvláště zajímavý odstavec o přátelském ekologickém výrobku…, co likvidace zbytků = nebezpečný odpad??? Ocel lze recyklovat zpracováním šrotu v hutích.
    Nejedná se navíc o statickou výztuž, ale pouze konstrukční ( OK proti prasklinám)…do základové desky a stropů nesmysl.
    Pevnost v tahu 3x vyšší než pevnost v tahu oceli, jasně proto také můžete nahradit ocel pr. 6 mm, kompozitem pr. 3 mm, aby se to přece nepředimenzovalo….
    Protože kompozit pr. 6 mm by proti oceli 6 mm byl nesmyslně drahý, tak se to musí nějak udělat…zdůvodnit.
    Už se nehodí mluvit o tažnosti oceli, která je u kompozitu prakticky nulová, na míle vzdálená od oceli…, přitom se jedná jeden z hlavních parametrů výztuže betonové konstrukce…
    Také by čtenáře třeba zajímalo, kde se to vyrábí – tipnul bych si Chuvašská republika, Rusko?
    Pro vodohospodářské stavby typu čističky s agresivní zátěží kapalin na beton je to fajn, pro spravení existující podlahy – proč ne, ale pro ostatní účely je to blbost a vždycky bude…

    Odpovědět

Napsat komentář