Ruské Silicon Valley Skolkovo: Cesta od nadšeného Medveděva až po nezájem Putina

Datum 12.11.2022

Skolkovo. Foto: Konstantin Panko, Pixabay

Rusko si bylo už dávno vědomo její obrovské zaostalosti v informačních technologiích ve srovnání se Západem. To chtěli na počátku tohoto tisíciletí změnit. Konec roku 2000 přinesl Rusům důvody k opatrnému optimismu ohledně budoucnosti jejich země. Navzdory světovému hospodářskému poklesu způsobenému mimo jiné také takzvanou “dotcomovou” bublinou se v politické oblasti začalo blýskat na lepší časy. Vladimir Putin se po dvou funkčních obdobích vzdal prezidentského úřadu a nahradil ho zdánlivě liberálnější Dmitrij Medveděv.

Medveděv tehdy vytvářel image mladého, západně orientovaného technokrata s vášní pro informační technologie. Byl aktivním uživatelem Twitteru a neskrýval svůj obdiv k výrobkům společnosti Apple, přičemž se proslavil tím, že jako osobní dárek od Steva Jobse obdržel zbrusu nový iPhone 4.

V té době si uvědomoval, že hlavními faktory určujícími bohatství země v digitálním věku jsou její schopnost přilákat lidský kapitál a vybudovat prosperující technologický sektor. Zdálo se, že je odhodlán modernizovat ruskou ekonomiku a vymanit ji z jejího surovinového prokletí (paliva tvořila více než 60 % ruského vývozu). Medvěděv v té době toužil pro Rusko získat světový respekt ne jako země vyvážející své suroviny, což byl ekonomický model spíše pro nevyspělé ekonomiky, které nemohly trhu nabídnout nic jiného. Chtěl z Ruska vytvořit plnohodnotného technologického partnera Západu, snad dokonce i samotným Spojeným Státům.

V roce 2010 proto podepsal zákon o zřízení vlastního ruského Silicon Valley, které se má nacházet asi 20 minut jízdy autem přímo od Kremlu. Poprvé padlo jméno inovačního centra Skolkovo. Kreml na něj totiž vyčlenil v přepočtu čtyři miliardy dolarů a chtěl jej tak mít blízko. Peníze měly jít na vybudování rozlehlého centra špičkových technologií na dříve nevyužívaném pozemku. Mělo se stát prostředím pro špičkový výzkum a startupový ekosystém v pěti prioritních oblastech: energetická účinnost, IT, biomedicína, jaderná energie a vesmírné technologie.

Samotná budova byla bombastická. Francouzi stáli za architekturou samotného kampusu, ve kterém měl být umístěn inkubátor pro začínající podniky, který by nabízel místním společnostem velkorysé daňové pobídky, celní výjimky a možnosti získat počáteční financování. Díky zařízení a úpravě krajiny připomínající slavný Googleplex by si návštěvník mohl myslet, že se nachází spíše v Mountain View v Kalifornii než v Moskvě. Bylo by to místo, kde by ti nejlepší a nejchytřejší z Ruska mohli realizovat svůj tvůrčí potenciál, aniž by museli hledat příležitosti v zahraničí.

Aby byl zajištěn stálý přísun talentů, byl by od základů vybudován Skolkovský technologický institut (Skoltech), soukromá postgraduální škola a výzkumná instituce. Díky partnerství s americkým MIT ve výši 300 milionů dolarů vyvinul nejmodernější studijní program a získal špičkové vyučující z celého světa. A skutečně na počátku to všechno fungovalo.

Navzdory velkým nadějím a velkolepým začátkům, kdy o projekt projevily zájem také některé z nejuznávanějších osobností a instituce pracující v oblasti technologií, se projekt zmítal v obrovské korupci všudypřítomné téměř ve všem, co financuje ruská vláda. Vládní audit zjistil, že bylo zneužito více než 45 milionů dolarů a dva vedoucí pracovníci Skolkova byli vyšetřováni kvůli obvinění ze zpronevěry. Současný stav ruské armády a především jejich techniky je také dobrou ilustrací korupce v Rusku snad na všech úrovních velení.

Putin, který poté Medveděva zase vystřídal ve funkci prezidenta, zdaleka nesdílel nadšení svého předchůdce pro budování inovační ekonomiky. Vzhledem k tomu, že jeho vláda upřednostňovala “investice” do projektů, jako je separatistické povstání na východní Ukrajině, Skolkovo se v tehdejší politické agendě dostalo na druhou kolej.

Navzdory spousty peněz, které byly investovány do jeho rozvoje, Skolkovo nesplnilo své poslání proměnit Rusko v zemi startupů. Nepodařilo se mu vytvořit ani jednoho jednorožce, což je firma (anglicky “unicorns”), která ještě nevstoupila na burzu, ale jejichž hodnota i tak již přesáhla jednu miliardu USD. Dokonce tam nevznikla ani společnost, která by se stala známou. Některé z plánovaných budov v inovačním parku nejsou dodnes postaveny a zbytek komplexu slouží spíše jako lepší kanceláře.

Rusko má, navzdory své celkové zaostalosti proti Západu, dost špičkových vědců a inženýrů. Mnoho z nich však – zejména ti mladší – odcházeli a stále odcházejí pracovat na Západ. To bylo i dříve. Skolkovo a možnost jejich realizace v moderním technologickém centru mělo tento odliv mozků zmírnit. Mnoho startupů, které ze Skolkova vznikly, přesunulo své aktivity mimo Rusko a již nepřispívají k jeho ekonomice. Velký exodus mozků byl zaznamenán v prvních dnech ruské invaze na Ukrajinu. Rusko tak ztrácí obrovský lidský potenciál, který by pomohl zbavit se ji nálepky země vyvážející především nerostné suroviny.

Rusko tak bude dále v očích vyspělejších ekonomik asi ještě dlouhou dobu vnímano jen jako vývozce komodit a energií, které můžou využívat k politickému nátlaku a k prosazování svých zájmů.

Milan Matějíček
zdroj: CNBC

Dny teplárenství 700 x 200 px

Napsat komentář