Andrew Carnegie: jak se z dělníka stal ocelářský magnát

Datum 26.12.2022

Ocelářský magnát Andrew Carnegie Foto: Carnegie Rescuers Foundation

Andrew Carnegie se narodil 25. listopadu 1835 v Drumferline ve Skotsku. Když mladý Andrew dosáhl 13 let, jeho rodina emigrovala do Ameriky a usadila se poblíž Pittsburghu v Pensylvánii. Andrew tam pracoval jako dělník v továrně, kde vydělával 1,20 dolaru týdně. Následující rok si našel práci jako telegrafní poslíček. V roce 1851 se dostal na pozici telegrafisty. O dva roky později nastoupil na místo u Pensylvánské železnice. Pracoval jako asistent a telegrafista Thomase Scotta, jednoho z nejvyšších úředníků železnice. Díky této zkušenosti se naučil něco o železničním průmyslu a o podnikání obecně. O tři roky později byl Carnegie povýšen na superintendenta.

Během práce pro železnici začal Carnegie investovat. Učinil mnoho moudrých rozhodnutí a zjistil, že jeho investice, zejména do ropy, přinášejí značné zisky. V následujícím desetiletí se Carnegie věnoval převážně ocelářskému průmyslu. Jeho podnik, který se stal známý jako Carnegie Steel Company, způsobil revoluci ve výrobě oceli ve Spojených státech. Carnegie postavil závody po celé zemi a použil technologie a metody, které usnadnily, zrychlily a zproduktivnily výrobu oceli. Pro každý krok procesu vlastnil přesně to, co potřeboval: suroviny, lodě a železnice pro přepravu zboží, a dokonce i uhelná pole pro pohon ocelářských pecí.

Tato strategie pomohla Carnegiemu stát se dominantní silou v oboru a mimořádně bohatým mužem. Díky ní se také stal jedním z “budovatelů Ameriky”, protože jeho podnikání pomohlo podpořit ekonomiku a utvářet dnešní podobu země. V roce 1889 byla Carnegie Steel Corporation největší společností svého druhu na světě. Carnegie, podobně jako J.P. Morgan, který jeho firmu nakonec koupil za 480 milionů dolarů nebyl ke svým zaměstnancům tak štědrý a laskavý jako George Westingouse. Dokonce chtěl svým zaměstnancům snížit plat, na čež později u odborů narazil.

Carnegie, který byl po většinu svého života vášnivým čtenářem, věnoval newyorské veřejné knihovně přibližně 5 milionů dolarů, aby mohla v roce 1901 otevřít několik poboček. Věnoval se vzdělávání a v roce 1904 založil v Pittsburghu Carnegieho technologický institut, který je dnes známý jako Carnegie-Mellonova univerzita. V následujícím roce založil Carnegie Foundation for the Advancement of Teaching (Carnegieho nadaci pro rozvoj výuky). Díky svému velkému zájmu o mír založil v roce 1910 Carnegieho nadaci pro mezinárodní mír. Poskytl řadu dalších darů a uvádí se, že s jeho podporou bylo otevřeno více než 2 800 knihoven.

Richard Pappen
zdroj: History

Výstava Volty 700 x 200 px

Komentáře k článku (1)

  1. V jeho době úžasné. Dnes by takovou “díru do světa” udělal leda s nihilisátorem. A s mírem by ho doma zatratili. Možná by si sám založil zbrojovku. Aby tu ocel udal. Kdo by to řek?

    Odpovědět

Napsat komentář