Obnova Ukrajiny je pro český průmysl velká příležitost. Má to ale háček

Datum 03.01.2023

Foto: Freepik

Ruská agrese na území Ukrajiny ještě zdaleka není u konce, vláda napadané země se však již zaměřuje na poválečnou obnovu. Do té se chce zapojit i Česko, jehož podnikatelům Kyjev slíbil velmi vstřícné podmínky. Podporu budou potřebovat zejména v oblastech dopravy, energetiky, zdravotnictví i průmyslu. Podle společnosti Profika, která se zaměřuje na CNC stroje, jde pro tuzemský průmysl o velkou příležitost. 

Probíhající konflikt poničil celou řadu zařízení, která budou potřebovat částečnou či úplnou podporu. Strojírenský průmysl totiž v zemi platí mezi zásadní obory, které jsou navíc zajímavé i pro zahraniční investory. Například v roce 2013 plynulo podle portálu Ukrinvest.eu až 31 % všech investičních prostředků právě do strojírenského průmyslu. Mezi hlavní obory v segmentu pak patřila i výroba těžkých strojů.

„I z toho důvodu byla na Ukrajině dlouholetá poptávka po technologiích, které tuto produkci umožňují. To se týká především velkých obráběcích strojů či portálů, kde je možné zpracovávat obrobky značných rozměrů, které jsou u těžkých strojů jako základní části, například ramena rypadel. Nedílnou součástí jsou ale i rychlé a velmi přesné CNC soustruhy pro veškeré strojní díly obsažené v tak komplexním výrobku jako je těžká technika,“ uvádí Jakub Kaufman ze společnosti Profika, která se specializuje na obráběcí stroje a automatizaci.

O tom, že země vidí ve strojírenství budoucnost, vypovídá dle Techukraine.org i skutečnost, že každým rokem obor dokončí 10 tisíc absolventů vysokých škol. 

Zvýšit se může i domácí poptávka, export čelí bezpečnostním omezením

Dalším odvětvím, které zřejmě bude evidovat vyšší poptávky, je zbrojní průmysl. Podle Profiky se bude jednat o příležitost jak pro velké firmy, dodávající hotové výrobky, tak pro menší dodavatele, kteří se zbrojovkami kooperují a dodávají jim nepostradatelné strojní součásti. Stále probíhající agrese ze strany Ruska na Ukrajině nemusí nutně a okamžitě zvednout poptávku v tomto sektoru, nicméně se dá očekávat, že ostatní státy budou v dalších letech investovat do vlastního armádního vybavení. Tento nárůst se dá očekávat i v  Česku, vzhledem k našemu závazku vůči NATO, vynaložení dvou procent výdajů HDP na obranu. Reálné plnění dlouhá léta zaostávalo za sliby, aktuální situace, ale i přístup spojenců naznačují, že v tomto ohledu přijde významná změna. Příslib více se soustředit na to, jak Česko plní své závazky, vyslovil i nový americký velvyslanec v Česku Bijan Sabet. Export pro průmysl však čelí řadě omezení.

„My jako prodejci velmi přesných obráběcích strojů Hyundai-Wia a Hanwha jsem nuceni i dokládat, pro jakou výrobu budou stroje používány. Je to tím, že stroje s možností výroby vysoce přesných dílů, což jsou u nás v podstatě všechny stroje, jsou považovány za potenciální výrobní prostředky pro nedovolené zbrojení. Tím pádem máme přísnou povinnost mít pro naše stroje schválení od úřadu pro jadernou bezpečnost,“ vysvětluje Kaufman. 

Tereza Holá

Výstava Volty 700 x 200 px

Komentáře k článku (11)

  1. Ukrajina? Slíbit mohou cokoliv. Stejně bude záležet jen na úplatcích. Tam by byl i doktor Rath za matku Terezu. Vždyť jde o nejúplatnější zemi Evropy.

    Odpovědět

    1. Souhlas. Když ptáčka lapají, pěkně mu …. Hlavně, že jsme nejiniciativnější z EU.

      Odpovědět

      1. Dovolí nám to naší zaměstnavatelé se tam ,,rozmáchnout,, když jsme ta svobodná země, nebo tam budeme za poplatek jen uklízet.

        Odpovědět

  2. Začíná znovu to, co už známe. S velikou slávou a se státními zárukami tam rozjedou spoustu ambiciózních (tj. drahých) projektů. Články jako tento to mají mediálně podpořit. Ukrajinci slíbí kde co, ale přestanou nakonec nezaplatí. Takže to zaplatíme my, jako obvykle. Napakuje se možná několik šikovných podnikatelů. Možná ani to ne.

    Kdo se nenarodil včera, musí vědět, jaký byl osud prakticky všech podobných politických pomocí “spojencům”. Tehdy se různým rozvojovým zemím stavěly velké investiční celky za miliardy. V nejlepším případě byla část splacena zbožím pochybné potřebnosti a kvality. Někdy se změnil režim a nezaplatili nic. Jindy se chudáčkům pomáhalo a dluhy se odpouštěly. Nebo se dluhy prodávaly s velkou ztrátou.

    Kdyby se na politiky vztahoval zákon o porušování povinností při správě cizího majetku, dozajista by se podobných zvěrstev nedopouštěli.

    Odpovědět

    1. Aby se politici nedopouštěli podobných zvěrstev, je potřebné zavést do ústavy ČR zákon o hmotné odpovědnosti všech politických stran,s tím že politici, kteří se dostanou do vedoucích funkcí ponesou hmotnou odpovědnost, která by byla pojištěna veškerým majetkem (současným i budoucím) příslušné politické strany. Přičemž by si příslušní politici museli platit pojištění (ze svých příjmů) Zároveň by musel být ustanoven zákon o bankrotu politických stran, který by měl zajistit, že případný bankrot polit. strany, vzniklý díky “její úspěšné” činnosti by měl finanční dopad i na případně nově vzniklé politické subjekty. Politici, resp. polit. strany by se zodpovídali ze svých hospodářských činů, nejvyššímu soudu ČR.Tento soud by měl přitom jasně definovanou lhůtu a trestní sazebník na vyřešení případů, které by měli dopad na státní pokladnu ČR.

      Odpovědět

  4. Už jsme dostali rozhodnotím EU uzemí Ukrajiny k obnově – “náhodou” je to zrovna to území u kterého nikdo soudný nepočítá, že se někdy reálně vrátí prod správu Ukrajiny. Realně budeme na Ukrajinu posílat peníze, ale nikdy se nedostaneme k tomu, aby se nám jakékoliv finance z obnovy Ukrajiny vrátily…

    Odpovědět

  5. Na Ukrajině by investoval jedině blázen. Díky korupci, která je tam naprosto všude se zaplacení za práci nikdo nedočká a oligarchové si budou mnout ruce.

    Odpovědět

  6. To je slibné, jen nevím, z čeho to zaplatí. Třeba nám budou posílat zadarmo pšenici aj. Nebo tam budeme vyrábět ve vlastních továrnách? Co tam pak bude jejich?

    Odpovědět

  7. Pokud jsou platné poslední veřejné informace, tak obnovu Ukrajiny bude řešit americký BlackRock, se kterou sjednal smlouvu Zelenskij. Takže státy EU utřou a navíc, ta část Ukrajiny, kterou jsme “dostali do péče” podle Bruselu, je právě Doněck a Luhansk, které jsou ale už ruskými. Takže počkejme si , jak to vůbec dopadne, a neporcujme medvěda, který běhá po lese. Stačí, že už jsme si odhlasovali tu skvělou věc, garanci splácení ukrajinského dluhu. Pan Šimek by řekl-“sedím blbě”. Já bych to poopravil, “sedím vedle blbců”.

    Odpovědět

Napsat komentář