Německo a Norsko vybudují velký vodíkový plynovod

Datum 06.01.2023

Foto: Frepik

Společnosti RWE a Equinor včera uvedly, že vybudují nové plynové elektrárny připravené na výrobu vodíku a také plynovod, kterým bude ekologické palivo z Norska dodáváno do Německa. Obě strany se rovněž dohodly na hlubší spolupráci v oblasti rozšiřování obnovitelných zdrojů energie a zeleného průmyslu.

Tento krok je součástí snahy Německa snížit emise a zároveň se odklonit od ruského plynu po invazi na Ukrajinu. Politici hledají po celém světě alternativní zdroje, které by zajistily chod podniků a teplo domácností.

Elektrárny společností RWE a Equinor s výkonem 3 gigawatty budou postaveny v Německu a zpočátku budou poháněny plynem, uvedly společnosti. Budou připraveny kolem let 2028 a 2029, uvedl v rozhovoru generální ředitel společnosti Equinor Anders Opedal.

Opedal také řekl agentuře Reuters, že náklady na celý dodavatelský řetězec by mohly dosáhnout “desítek miliard eur”. Pokud by se plynovod realizoval, stál by 3 miliardy eur a byl by první svého druhu na světě, uvedl. Mohl by přepravovat 4 miliony tun vodíku ročně, což by podle něj odpovídalo 135 terawatthodinám energie, tedy podobně jako celková výroba vodní energie v Norsku. “Je to tedy obrovské množství energie, které může procházet tímto potrubím,” řekl.

Elektrárny budou zpočátku používat zemní plyn a palivo změní, až budou k dispozici patřičné objemy výroby vodíku a technologie, což by podle RWE mělo být v polovině 30. let. V té době už ale elektrárny poběží čistě jen na vodík, zpočátku modrý s postupným přechodem na zelený.

“Abychom dosáhli pokroku v přechodu od fosilních paliv k vodíku, je naléhavě nutné rychle nastartovat vodíkové hospodářství,” uvedl generální ředitel RWE Markus Krebber. “Naše plánované investice do plynových elektráren připravených v budoucnu na vodík zajistí bezpečnost dodávek v dekarbonizovaném energetickém sektoru.”

Podle regulátora sítě BNetzA bude Německo v příštím desetiletí potřebovat více plynových elektráren, aby byla zajištěna bezpečnost dodávek elektřiny. To proto, že země chce do roku 2030 snížit emise uhlíku o 65 % oproti úrovni z roku 1990 a do roku 2045 se chce stát uhlíkově neutrální. Norsko si stanovilo podobné klimatické cíle a plánuje výstavbu větrných elektráren na moři a zařízení na zachycování uhlíku.

Podle odhadů německé energetické agentury a společnosti EON může Německo do roku 2030 potřebovat přibližně 66 terawatthodin vodíku. K dosažení tohoto cíle bude vláda pravděpodobně potřebovat velké množství vodíku dovážet.

Podle údajů iniciativy European Hydrogen Backbone má Norsko potenciál vyrobit až 50 terawatthodin zeleného vodíku v roce 2030 a 150 terawatthodin do roku 2040, přičemž jeho vlastní spotřeba zeleného vodíku je poměrně nízká.

Berlín prohlásil, že je připraven vynaložit více než 10 miliard eur v rámci svého dotačního programu na čistou energii, který podporuje využívání vodíkových technologií a technologií zachycování uhlíku.

Země zvažuje možnosti podzemního ukládání uhlíku, které by pomohlo učinit průmysl, jako je ocelářství, hliníkárenství a cementářství, ekologičtějším. Tato technologie je v Německu velmi kontroverzní a dosud bylo její komerční využití zakázáno, zejména kvůli odporu místních obyvatel.

Milan Matějíček
zdroj: Reuters

Výstava Volty 700 x 200 px

Komentáře k článku (1)

Napsat komentář