Elektřina dokáže třikrát rychleji zahojit i ta nejhorší zranění

Datum 01.05.2023

Hojení kožních ran v přítomnosti elektrického pole. Foto: Science Brush, Hassan A. Tahini

Vědci z Chalmers Insitute of Technology (CTH) a Univerzity ve Freiburgu navrhli zajímavou techniku, která umožňuje hojení chronických ran rychleji než kdykoli předtím. Zdravotní stavy, jako je cukrovka, rakovina, poruchy krevního oběhu a poranění páteře, mohou někdy narušit přirozenou schopnost našeho těla hojit rány. U pacientů, kteří žijí s takovými zdravotními problémy, se často stává, že se jim rány hojí velmi pomalu nebo vůbec. Tyto nehojené rány se stávají zdrojem infekce a někdy vedou i k amputacím. Ve své nejnovější studii vědci tvrdí, že pomocí elektrického proudu se chronické rány hojí třikrát rychleji.

“Chronické rány jsou obrovským společenským problémem, o kterém moc neslyšíme. Náš objev metody, která může hojit rány až třikrát rychleji, může zlepšit život mimo jiné diabetikům i starším lidem, kteří často trpí nehojícími se ranami,” uvedla Maria Asplundová, jedna z autorek studie a docentka bioelektroniky na CTH.

Zpráva z roku 2021, kterou zveřejnila Natural Library of Medicine, ukazuje, že přibližně 2,5 procenta Američanů, tj. více než osm milionů lidí jen v USA, se alespoň jednou setkalo s chronickými ranami. Každá taková rána činí člověka zranitelným vůči infekcím, a pokud je člověk starý, zvyšuje se riziko, že onemocní. Proto je velmi důležité je co nejdříve ošetřit. Zajímavé je, že metoda elektrické stimulace, kterou navrhli vědci, vychází ze známé hypotézy, podle níž je lidská kůže elektrostatická.

To znamená, že buňky naší kůže jsou citlivé na elektrický proud. Pokud se tedy buňky ocitnou v elektrickém poli, je pravděpodobné, že se začnou pohybovat směrem k dané oblasti. Na základě této hypotézy provedli vědci zajímavý experiment. Vytvořili biočip obsahující kultivované kožní buňky s vlastnostmi podobnými lidským kožním buňkám. Poté vybrali dvě buňky a vytvořili na nich rány. Jednu buňku nechali opravit pod elektrickým polem (200 mV/mm), zatímco druhá se hojila bez elektrické stimulace.

Vědci si všimli, že elektřina umožnila první z nich hojit se třikrát rychleji než druhým. Podle autorů studie působí elektrické pole jako vodítko pro kožní buňky. Při absenci proudu se buňky pohybují náhodně, a proto je proces hojení pomalý. Když jsou však buňky elektricky stimulovány, všechny se srovnají do jednoho směru a rychle migrují směrem k poškozenému místu, což nakonec způsobí rychlejší hojení rány.

Kromě toho nebyly na kultivovaných poraněných buňkách zaznamenány žádné vedlejší účinky způsobené elektrickou stimulací. Asplundová a její tým věří, že jejich metoda hojení by mohla být prospěšná zejména pro pacienty s cukrovkou po celém světě, kteří jsou obecně více ohroženi vznikem chronických ran. U mnoha takových pacientů se i drobná poranění mění ve vředy a dlouhotrvající infekce.

Svůj přístup testovali na modelech cukrovky a všimli si, že rychlost hojení v buňkách kultur s cukrovkou se vlivem elektrického pole zvýšila. Asplundová dále vysvětlila: “Pomocí elektrické stimulace můžeme zvýšit rychlost hojení tak, že buňky postižené cukrovkou téměř odpovídají buňkám zdravé kůže.”

Vědci tvrdí, že elektrické hojení ran by mohlo pomoci milionům pacientů na celém světě, kteří trpí bolestí chronických ran. Ve svém výzkumu budou pokračovat, aby metodu dále zdokonalili a prozkoumali do hloubky různé faktory, které umožňují kožním buňkám rychlejší hojení v přítomnosti elektřiny.

Milan Matějíček
zdroj: Chalmers Insitute of Technology

Výstava Volty 700 x 200 px

Napsat komentář