Američané tvrdí, že čínský balón umožňuje shromažďování elektronické komunikace
14.02.2023Velice obsáhlý popis špionážního balónu, který byl součástí globální sledovací flotily řízené čínsko...
Datum 21.05.2023
Turingovo elektromechanické zařízení, které během druhé světové války pomohlo britským kryptologům dešifrovat tajné německé zprávy, zakódované pomocí přístroje Enigma. Foto: René Pajurek
Ve vrcholícím období 2. světové války v tomto tajném zařízení pracovalo zhruba 10 tisíc lidí. Jejich práce byla různorodá od pozorování, dešifrování, analýzy dat až po výzvědnou činnost, kterou prováděli skrze rádiové signály nepřítele… a to vše bylo zahaleno tím nejvyšším stupněm utajení.
Řeč je o britském Bletchley Parku, který se nachází zhruba 80 kilometrů severně od Londýna. Toto přísně tajné místo, kde sídlila britská MI6 a také především Vládní komunikační ústředí navázalo během 2. světové válkyvazby s ostatními zpravodajskými službami ve Francii, Polsku a Spojených státech. Technika a postupy, které se zde vyvinuly, hrály zásadní roli také v době studené války. A právě zde v období válečné vřavy Alan Turing a jeho tým odhalil tajemství šifrovacího stroje Enigma.
Před 85 lety, v roce 1938, koupila britská vláda poklidnou venkovskou usedlost Bletchley Park poblíž města Milton Keynes, aby tam o rok později umístila školu pro dešifrování (GC&CS – Government Code and Cypher School), z níž se později stala nejtajnější dešifrovací základna. Vláda totiž očekávala, že v případě války bude Londýn s největší pravděpodobností bombardován. Za několik měsíců, když byla válka na obzoru, nechala zde vystavět první haly a začala budovat komunikační kanály.
Na počátku 2. světové války se však úsilí šifrantů z Bletchley Parku setkalo pouze s velmi omezeným úspěchem. Méně důležité kódy se dařilo prolamovat matematicky, což byl ovšem velmi obtížný úkol, který trval velmi dlouho. Rozšifrované zprávy v některých případech již tak nebyly potřebné.
Později se ale podařilo ukořistit šifrovací stroj Enigma z německé ponorky. Oním hrdinou byl kapitán Baker-Cresswell z lodi HMS Bulldog. Bylo to dne 9. května 1941.
Šifrovací stroj Enigma, vynalezený v roce 1919 holandským vynálezcem Hugem Kochem (1870-1928), vypadal jako psací stroj a původně byl vyvinut pro obchodní účely zejména v bankovnictví. Enigma používala rotory k zakódování zpráv do nesrozumitelného šifrového textu. Německá armáda přizpůsobila tuto dřívější komerční verzi a věřila, že kódování je díky několika miliardám možných kombinací zcela neprolomitelné. Ještě před druhou světovou válkou se snažilo několik zemí Enigmu prolomit. V červenci 1939, kdy už Poláci věděli, že budou brzy napadeni, rozhodli se podělit se s Brity o práci polských matematiků, kteří spolu s vědci z Francie na prolomení Enigmy už pracovali. V tomto období však už měnili Němci nastavení Enigmy každý den.
Alan Turing již od samého počátku tvrdil, že takto složitý šifrovací stroj může prolomit jen jiný stroj a tak spolu s Gordonem Welchmanem postavili protivníka Enigmy „Bombe Machine”. Inspirovali se polskou „Bombou” – dřívějším strojem polského šifrovacího úřadu.
Ještě komplexnější šifrovací stroj než známá Enigma, byl Lorenz. Byl používán přímo Adolfem Hitlerem při komunikaci s nejvyšším velením a polními maršály. Lorenz byl daleko větší a těžší než Enigma a měl dvanáct rotorů. Britští matematici jej nazývali tuňákem a kódovaným zprávám říkali ryby. Prolomení Lorenze bylo, stejně jako v případě Enigmy, na základě určení počáteční polohy koleček.
Lorenz používal mezinárodní dálnopisný kód, ve kterém každé písmeno abecedy bylo reprezentováno sérií pěti elektrických impulsů. Další písmena byla generována koly a přidána do původního textu. Pět z dvanácti koleček mělo pravidelný vzor pohybu a dvě kola diktovala pohyb ostatních pěti. Šifra byla založena na Vernamově principu, tedy sčítání otevřeného textu s pseudonáhodným klíčem. Šifrovaná zpráva byla vysílána rádiovým vysílačem, který ji přenášel do vzdálené přijímací stanice vybavené šifrovacím strojem Lorenz. Oba stroje – jak vysílající šifrovanou zprávu, tak přijímající tuto zprávu – musely být nastaveny přesně stejně.
Němci začali používat Lorenze, vyráběného společností C. Lorenz AG, ve druhé polovině roku 1940. Britští kryptoanalytici tento systém rozluštili již během jeho zkušebního provozu. Díky chybě německého radisty získali necelých 4000 znaků pseudonáhodného klíče, z něhož pak odvodili konstrukci šifrovacího stroje.
Šifrovací stroj Lorenz SZ je ve všech verzích přídavným modulem bezdrátového dálnopisu (písmena SZ jsou zkratkou německého slova Schlüsselzusatzgerät, šifrovací přídavné zařízení). Dálnopis je telekomunikační zařízení, velmi rozšířené po většinu 20. století, které vzhledem i konstrukcí připomíná elektromechanický psací stroj. Umožňuje elektronicky přenášet psaný text bezdrátově nebo po lince a tisknout zprávy vysílané jinými dálnopisy.
Bletchley Park byl pro Brity a spojence velmi důležité místo, kde docházelo k pokrokům ve výpočetní technice od samotného jejího počátku. Nyní tento areál slouží jako muzeum. Pokud nepojedete autem, dá se do Milton Keynes, kde se Bletchley Park nachází, dostat také vlakem z Londýna. Pěšky z nádraží Milton Keynes je to něco přes hodinu cesty.
René Pajurek
zdroj: Wikipedie a informační materiály Bletchley Parku