Prakab Pražská kabelovna oslavila 100 let působení. Za tuto dobu hostivařská továrna nikdy nezastavila provoz
26.10.2021Společnost Prakab Pražská kabelovna, významný český výrobce kabelů, slaví letos 100. výročí svého vz...
Datum 02.06.2023
Martin Kolben (vlevo) je pravnukem slavného průmyslníka Emila Kolbena. Foto: Prakab
V roce 2021 oslavil PRAKAB již sto let od svého založení. Bylo to právě v roce 1921, kdy firmu získal a pod tímto názvem zaregistroval pokrokový elektrotechnik a průmyslník Emil Kolben. PRAKAB který je špičkou v oblasti požárně bezpečnostních kabelů, je po celou svou více než stoletou historii v nepřetržitém výrobním procesu. Dodnes firma vyrábí kabely v původních prostorách hostivařské továrny. A právě tu navštívil pravnuk Emila Kolbena, Martin Kolben.
Emil Kolben spolupracoval s vynálezci Edisonem i Teslou, v Čechách soupeřil s Křižíkem a vsadil na střídavý proud. Stejně jako Baťa nebo Škoda byl strůjcem velkolepého podnikání, které ovlivnilo hospodářský vývoj v českých zemích na celá desetiletí. Kolbenův životní příběh je fascinující. Po studiích na pražské technice získal stipendium na cestu do zahraničí. V USA pracoval s Edisonem a v pouhých 25 letech se stal šéfinženýrem jeho vývojových laboratoří a nejbližším Edisonovým spolupracovníkem. Po 5 letech strávených v USA se rozhodl vrátit do Evropy. Pod jeho vedením se roku 1891 uskutečnil nejdelší přenos tří fázového proudu s nejmenší ztrátou, z Laufenu do Frankfurtu v délce 175 km, který potvrdil, že může být elektrifikován celý svět.
Do Prahy se definitivně vrátil v roce 1896 a ještě této roku založil ve Vysočanech, tehdy periferii, továrnu na elektrické stroje „Kolben a spol.” Vybavení a stroje od Kolbena používal celý tehdejší vyspělý svět. Jeho přínos pro český průmysl byl ohromný. V roce 1921 pak zaregistroval značku PRAKAB, výrobce kabelů.
O tom, jak vnímá svého pradědečka a co považuje za jeho největší odkaz jsme si povídali s pravnukem slavného průmyslníka, Martinem Kolbenem.
1. Jak vnímáte odkaz vašeho pradědečka? Byl zásadním člověkem pro vybudování českého průmyslu a jednou z nejvýraznějších osob naší novodobé historie.
Vždy jsem byl a do dneska jsem velmi pyšný na mého pradědečka Emila. Jeho angažovanost a odvaha mě vždy velmi imponovala: Jako mladý inženýr použil jemu udělené Gerstnerovo stipendium na cestu do Spojených států, kde pracoval v laboratoři známého vynálezce Thomas Alva Edisona. Na to, že můj pradědeček byl šéfinženýrem v laboratoři vynálezce žárovky jsem byl již jako malý kluk velmi pyšný.
2. Co si myslíte, že je jeho největším odkazem?
V době jeho práce ve Spojených státech se vedla diskuse o elektrifikaci a hlavně o výhodách a nevýhodách různých typů proudu: můj pradědeček se velmi angažoval pro zavedení střídavého proudu a postavil se tím ne jen proti Edisonovi ale i proti známému Nikolovi Teslovi. Dějiny ukázali, kdo měl pravdu …
3. Je to vaše první návštěva v Prakabu? Nejznámnějším podnikem, který váš dědeček založil je samozřejmě ČKD, nicméně tato značka již dnes prakticky nežije. Na druhou stranu Prakab, který před dvěma lety oslavil 100. výročí funguje neustále a daří se mu prosadit se na evropském kabelářském trhu. Jaký z toho máte pocit?
Ano, to je moje první návštěva v Prakabu. I když význam fabriky ČKD byl pro mne samozřejmě mnohem větší, již z toho důvodu, že v mém dětství v Praze byla tato zkratka všudypřítomná, tak se u nás v rodině samozřejmě také mluvilo o “káblovce”, jak jsme jí říkali. Je to velmi smutné, že tak velká a důležitá fabrika jako ČKD po převratu před více než 30 lety byla pomalu tak nehezky rozprodána a zanikla. Že Prakab přežila všechny války a krize posledních 100 let, je opravdu obdivuhodné a myslím, že Prakab měla jednoduše mnohem lepší manažery. A samozřejmě je fakt, že Prakab existuje již více než 100 let, impozantní důkaz, že tato fabrika vyrábí produkty vysoké kvality.
4. V čem si myslíte, že byl váš pradědeček výjimečný?
Emil Kolben byl velmi angažovaný a odvážný podnikatel a pozoruhodné je, že produkty ČKD byly tak kvalitní, že kupříkladu do dnes existují turbíny, které jsou ještě v provozu. Nedávno mě kontaktoval mechanik z Čech, který měl udělat inspekci na turbíně od firmy ČKD a ptal se, jestli existuje ještě nějaký archiv s technickými plány.
Pradědeček Emil byl opravdu pozoruhodný člověk, bohužel udělal ve svém životě jednu velkou chybu: když nacisti obsadili Československo, tak si myslel, že je tak důležitým podnikatelem, že jeho židovský původ pro nacisty nebude hrát roli. Místo aby s celou rodinou včas emigroval, zůstal v Praze a skončil v Terezíně, kde zemřel. Stejný osud potkal i mého dědečka a strýce. To, že se mému tatínkovi podařilo utéct z Osvětimi byl prakticky zázrak.
5. Navštívil jste již znovu otevřenou Kolbenovu vilu? Jaký máte vztah k Praze?
Kolbenovu vilu na Vinohradech jsem znal již jako malý kluk, vila je v Hradešínské ulici a my jsme dříve bydleli ve Slovenské, 5 minut od Kolbenovy vily. Za mého dětství patřila tato vila samozřejmě komunistům a teprve po převratu se mému tatínkovi podařilo třetinu této vily dostat zpět. V podkroví si tam rodiče zařídili malý byt, který jsme pravidelně navštěvovali. Nová funkce této vily jako centrum na různé akce a místo, které připomíná význam Emila Kolbena mě velmi těší.
Vztah k mému rodnému městu Praze je samozřejmě velmi intenzivní: prvních 10 let mého života jsem v Praze žil a jako desetiletý kluk jsem začínal objevovat krásu tohoto města. Kupříkladu jsme pravidelně s kamarádem tramvají z Vinohrad jeli na Václavák a procházeli se ve starém městu. Snažím se, alespoň jednou za rok Prahu navštívit a vždy se cítím jako doma.
Petra Kallista