Bateriové úložiště za 60 milionů korun na Vranovské přehradě je zprovozněno

Datum 28.05.2024

Pohled na hráz vodní nádrže Vranov s budovou elektrárny (budova vlevo), ve které je nově umístěno bateriové úložiště. Foto: René Pajurek

Vranovská přehrada obsahuje na 150 milionů kubíků vody. Je to obrovská zásoba jak pro místní municipality, tak i jako zdroj závlahové vody pro zemědělské podniky v okolí. Vodní elektrárna Vranov, která byla uvedena do provozu před 90 lety slouží jako obrovský akumulátor elektrické energie. Elektřinu zde vyrábí tři Francisovy turbíny s hltností 15 m3/s, celkový výkon elektrárny je 18,9 MW a průměrná roční výroba elektřiny je 24 000 MWh.

Aby se tato energie ještě lépe a rovnoměrněji využila, rozhodla se elektrárenská společnost E.ON vybudovat záložní Li-ion baterii o kapacitě 2,5 MWh a výkonem 2,5 MW přímo pod majestátní hrází, která uzavírá tuto přehradu rozkládající se na ploše 762 hektarů. Takovýto výkon je vyveden do rozvodny 6 kV v historickém elektrárenském objektu. To vyžadovalo provedení speciálních stavebních úprav v objektu s ohledem na vysokou hmotnost bateriového úložiště, která je celkem 15 tun. Dodavatelem tohoto bateriového systému pro E.ON byla společnost Siemens.

Bateriové bloky dodala pro firmu Siemens jihokorejská firma EVC Group. Foto: René Pajurek

Bateriové úložiště na Vranově bude doplňovat podpůrné služby agregačním blokům společnosti E.ON – ten byl před 3 lety prvním agregátorem, který si nechal svůj agregační blok certifikovat na poskytování podpůrných služeb. Tehdy se skládal tento agregační blok z jejich vlastních kogeneračních jednotek a vodních elektráren, tedy z jejich vlastních zdrojů. Později E.ON přibíral i externí zdroje a v současnosti se pohybuje výkon jejich agregačního bloku 75 MW. Agregace energie slouží k udržení stability sítě pro ČEPS. Konkrétně tato li-ion baterie je schopná dodat (i) plný výkon do sítě během pěti sekund. Současná turbína tak rychle reagovat nedokáže, navíc při častých změnách ve výkonu se rychleji opotřebovává soukolí turbíny.

Zase hořlavé lithium-iontové baterie?

Tak na tohle riziko se v samotném bateriovém úložišti společnost Siemens důkladně zaměřila. Bateriové články a konkrétně samotná místnost, ve které jsou články umístěny, jsou chráněny plynovým hasicím zařízením Siemens Sinorix CDT, které jako hasivo využívá čistý dusík. Tímto dusíkem se “zadusíkuje” celá bateriová místnost do 60 sekund po detekci požáru. Dusíkové láhve (viz foto), které pro tento projekt dodává společnost Linde, jsou hned ve vedlejší místnosti a toto dusíkaté “hasivo”, je v nich uloženo pod tlakem 300 bar. Na základě měření těsnosti místnosti s bateriemi je garantováno udržení koncentrace dusíku po dobu minimálně 30 minut. Tato doba poskytuje hasičům dostatek času na reakci a zároveň zamezuje vznícení baterií.

Princip hašení je založen na vytěsnění kyslíku dusíkem z celého prostoru místnosti s bateriemi. Abych byl zcela přesný, jde o to, aby rychlým napumpováním dusíku do místnosti se snížila úroveň kyslíku na 11,3 % z běžné koncentrace 21 procent. Při tak nízké koncentraci kyslíku se úroveň požáru v místnosti takřka zastaví, alespoň do příjezdu profesionálních hasičů.

To je však ten nejčernější scénář, ke kterému nedojde tak snadno. Přesto, že bateriová úložiště v sobě kombinují velkou hustotu energie uložené v chemických vazbách uvnitř bateriových článků, velký objem proudícího vzduchu, který je potřebný pro chlazení technologie a dublování všech chladicích systémů je více než dostatečnou zárukou bezpečného provozu. Optimální teplota, kterou pro bateriové úložiště zabezpečuje výkonný systém klimatizace, je v rozmezí 22 až 25 st. C.

V rámci dodávky na klíč zajistila společnost Siemens i rozsáhlé stavební úpravy, například zesílení podlah a instalaci příček nebo protipožárních dveří. Celkové náklady na toto bateriové úložistě dosáhly výše 60 milionů korun.

René Pajurek

EPM 700 x 200 px

Komentáře k článku (5)

  1. Proč tam udržujete strašně vysoký stav vody ? Je zatopeno i to co nemá být a ničí se Břeh i ostatní , když vidím vysoký stav vody v duchu vždy nadávám tomu kdo to ta hlídá a proč nevypouští Kdysi za Komunistů to tak nebylo bylo to normální a dnes je to nenormální
    až teď začínám tomu rozumět přehradu řídí Rakousko potřebuje vodu a my klidně můžeme být zaplavení ?!
    Přehradu jsme vybudovali aby nebyly záplavy a ne aby záplavy byly !!
    Děkuji Janek

    Odpovědět

    1. “Přehradu jsme vybudovali aby nebyly záplavy a ne aby záplavy byly !!” – Špatně jste to pochopil, přehrada byla vybudovaná proto, aby omezila záplavy na dolním toku Dyje, nikoli nad přehradní hrází. Vysoký stav vody tam býval i za komunistů.

      Odpovědět

    2. Vážený pane.
      Je potřeba brát na vědomí, že přehrada Vranov slouží (mimo jiné) pro vyrovnání sezónních průtoků. V praxi to znamená, že se nadrží voda ze srážek,protože je průtok dostatečný a z tohoto nadržení se přes léto dotuje odtok z přehrady.
      Nevím jestli to sledujete, ale poslední roky jsou roční srážkové úhrny čím dál slabší.Přes léto dochází k situacím, že zatímco odtok je minimálních cca 3 metry krychlové za sekundu, přítok padá i pod metr krychlový. To znamená, že pokud by se vodohospodáři řídili vaším doporučením, mohlo by se stát, že koncem léta by v přehradě bylo co? No hovno.

      Odpovědět

    3. Vážený pane, kdysi, právě za komunistů, byly nastaveny nesmyslné limity pro funkci přehrad a důsledkem toho byl průšvih roku 2002, když tzv. vodohospodáři udržovali hladiny např. vltavské kaskády na maximu, údajně z energetických důvodů a výsledkem byla tisíciletá povodeň. Přitom bylo možné včasným upouštěním přinejmenším povodňovou vlnu oddálit a možná by nebyla tak devastační. Takže jednoznačně vaše chybná úvaha. Ovšem již klasické české úsloví říká, že po bitvě je každý frajtr nad generála.

      Odpovědět

      1. No to je ale blábol.V roce 2002 tady vládli komunisti?Co celou dobu dělali podle vašeho nesmyslu ti odborní demokraté celou dobu od převratu?

        Odpovědět

Napsat komentář