Ukrajina vyvinula "neviditelný plášť" ke skrytí svých vojáků před útoky ruských dronů
08.10.2023Válka je často akcelerátorem různých vynálezů či převratných objevů ve snaze minimalizovat ztráty sv...
Datum 30.06.2024
Foto: cottonbro studio / Pexels
Biokompozit s jeho hlavními složkami amylózou a celulózou. To je nový biologicky rozložitelný plast, který vědci z Kodaňské univerzity vyvinuli z nové odrůdy ječmene, který ve svých zrnech produkuje čistou amylózu. U ní je pozoruhodné, že se při interakci s vodou mnohem méně mění v pastu než běžný škrob.
Druhá složka celulóza je sacharid, který se vyskytuje v rostlinách i dřevu. Celulóza, kterou výzkumníci použili, je takzvaná nanocelulóza a je vyrobená z odpadu místního cukrovarnického průmyslu. Obě tyto složky jsou základem nového biologicky šetrného materiálu, který se v případě, že skončí v přírodě, změní na kompost. Výzkumníci, podle vyjádření v tiskové zprávě University of Copenhagen doufají, že jejich vynález může v dlouhodobém horizontu pomoci zastavit znečištění plastem a zároveň snížit klimatickou stopu výroby plastů. Plast, který vyvinuli se v přírodě rozloží za dva měsíce.
“Máme obrovský problém s plastovým odpadem, který recyklace zřejmě nedokáže vyřešit. Proto jsme vyvinuli nový typ bioplastu, který je pevnější a lépe odolává vodě než současné bioplasty. Zároveň je náš materiál stoprocentně biologicky rozložitelný a pokud skončí někde jinde než v popelnici, může být pomocí mikroorganismů přeměněn na kompost,” říká profesor Andreas Blennow z katedry věd o rostlinách a životním prostředí.
Podle univerzity se na celém světě recykluje pouze devět procent plastů, zbytek se buď spálí, nebo skončí v přírodě či na obrovských skládkách plastů. Bioplasty již existují, ale jejich název je zavádějící, říká profesor Blennow. Dnešní bioplasty se sice vyrábějí z materiálů biologického původu, ale jen omezená část z nich je skutečně rozložitelná, a to pouze za zvláštních podmínek v průmyslových kompostárnách.
Tento nový biomateriál se vyrábí buď rozpuštěním surovin ve vodě a jejich smícháním, nebo zahřátím pod tlakem. Tímto způsobem vznikají malé “pelety” nebo třísky, které lze následně zpracovat a stlačit do požadované formy. Výzkumníci zatím vyrobili pouze prototypy v laboratoři. Podle profesora Blennowa by však bylo relativně snadné zahájit výrobu v Dánsku a na mnoha dalších místech světa. Se dvěma dánskými obalovými společnostmi, které vyvíjejí prototypy mimo jiné pro obaly na potraviny už dokonce spolupracuje.
René Pajurek
zdroj: University of Copenhagen