Satelity Starlink provedly za půl roku 50 tisíc manévrů k zabránění kolize. Můžete se podívat na jejich pohyb

Datum 01.09.2024

foto: SpaceX

Na 275 manévrů denně musí podniknout satelity Starlinku od společnosti SpaceX, aby se vyhnuly srážkám s jinými vesmírnými objekty. Za posledních šest měsíců musely družice Starlinku provést téměř 50 000 manévrů k odvrácení kolize, což je přibližně dvojnásobek oproti loňskému roku. Neustále přibývajících manévrů je už tolik, že o vyhýbání se jiným vesmírným objektům ve většině případů autonomně rozhoduje palubní umělá inteligence. Společnost SpaceX o tom pravidelně informuje americkou Federální komisi pro komunikace (FCC).

Podle zprávy každá družice Starlink v období od 1. prosince 2023 do 31. května 2024 v průměru 14krát použila své trysky, aby se vyhnula objektům na oběžné dráze, jako jsou jiné družice Starlink, kosmické lodě jiných provozovatelů a kusy kosmického smetí, jak o tom informuje portál Space.com. Během stejného půlročního období se konstelace Starlink rozrostla z přibližně 5 100 provozních satelitů na 6 200 kosmických lodí.

Tady se můžete podívat,
kde se v daném čase nacházejí všechny satelity Starlink

Od nasazení Starlinku v květnu 2019 je provádění manévrů k zabránění kolizím spíše každodenní nutností, což dříve tak nebylo. Během prvních čtyř let po prvním startu Starlinku se počet úhybných manévrů každých šest měsíců zdvojnásobil a v pololetí před 31. květnem 2023 dosáhl 25 299. Nyní jsme na dvojnásobku a pokud bude tento trend pokračovat, budou muset družice Starlink do roku 2028, podle Hugha Lewise, profesora astronautiky na Southamptonské univerzitě ve Velké Británii, manévrovat téměř milionkrát za půl roku, aby minimalizovaly riziko srážky na oběžné dráze. Tento přední evropský odborník na udržitelný rozvoj vesmíru ale zároveň ‘mírně’ uklidňuje, že “na jedné straně zvětšující se velikost konstelace povede k vyššímu počtu manévrů, ale zároveň může rostoucí sluneční aktivita způsobit také snížení množství úlomků v okolí oběžné dráhy Starlinku a že tyto dva konkurenční efekty můžou vést ke zdánlivé stabilizaci počtu manévrů.”

Kosmické počasí v okolí Země, způsobené výrony koronální hmoty a dalšími slunečními erupcemi, zahušťuje řídký plyn v horních vrstvách atmosféry planety, kde obíhají družice. V důsledku toho se tamní kosmické sondy potýkají s větším odporem, který je stahuje do nižších výšek. Podle nedávné studie například silná sluneční bouře, která zasáhla Zemi letos v květnu a vyvolala velkolepé polární záře po celém světě, snížila výšku družic na nízké oběžné dráze Země téměř o půl kilometru. U nepoužívaných satelitů a vesmírného odpadu by tak mohlo dojít k rychlejšímu návratu do zemské atmosféry.

Lewis dodal, že čím více manévrů družice Starlink provádějí, tím rychleji spotřebovávají pohonné hmoty, což vede ke zkrácení jejich provozní životnosti. Společnost SpaceX se zavázala, že v případě družic Starlink bude dodržovat politiku nulového odpadu, a proto družice na konci jejich životnosti deorbuje. Satelity na nízké oběžné dráze (LEO) musí být deorbitalizovány (jsou na to přísné předpisy týkající se orbitálního odpadu), což se taky trochu morbidně nazývá ‘umístění na hřbitovní oběžnou dráhu’, a to maximálně do 25 let od ukončení své mise.

Za šestiměsíční období, na které se vztahuje poslední zpráva, selhala deorbitalizace pouze jedné družice Starlink.

Petr Dvořák
zdroj: Space.com