
Evropský a americký akt o čipech. Proč jej potřebujeme
29.03.2024Nedostatek polovodičových čipů, který v posledních letech zasáhl globální trh, odhalil závislost mno...
Datum 19.01.2025
Chicago. Foto: René Pajurek
Spojené státy jsou z hlediska hrubého domácího produktu nejen největší ekonomikou světa, ale i největším technologickým trhem s dlouhodobě zaběhnutými a poměrně jednoduchými pravidly. To z nich dělá lákavý cíl pro české firmy zabývající se elektronikou a elektrotechnikou, z nichž mnohé se v USA již úspěšně uchytily, zatímco další k tomu mají nakročeno. Úspěch Donalda Trumpa v prezidentských volbách a jeho zítřejší inaugurace však u některých jejich zástupců vzbuzuje obavy hned z několika důvodů.
Ve Spojených státech působí nebo se k tomu chystá řada zavedených českých firem i start-upů orientovaných na elektroniku, od IT, přes zdravotnickou elektroniku, energetiku, zábavní průmysl, dopravní řešení, virtuální technologie a řadu dalších oblastí až po tak náročné obory, jakými je letecká a kosmická technika nebo robotika.
Český stát tyto snahy cíleně podporuje, například v březnu 2023 Hospodářská komora ČR vypravila do USA na podnikatelskou misi početnou delegaci zástupců podniků s tímto zaměřením, jejímž cílem bylo rozšíření obchodních kontaktů a zajištění investic. O rok později byly české investice v USA i součástí agendy premiéra Fialy na jeho cestě k americkému prezidentovi, jímž tehdy byl Joe Biden.
Podle údajů amerického ministerstva obchodu se objem přímých českých investic do USA zvýšil z 266 milionů USD v roce 2018 na 986 milionů v roce 2023, tedy téměř na trojnásobek. Je to větší nárůst, než může vykázat většina Evropských zemí. Důvodů tohoto nárůstu je několik: především lepší podmínky, politická podpora a jednodušší legislativa pro podnikání v USA než v ČR, levnější energie a ztráta dosavadních českých odbytišť v Rusku a dalších oblastech Východu. Týká se to i elektronického průmyslu. Česká elektronika a robotika si navíc udělala reklamu předními umístěními strojů z ČVUT v několika ročnících prestižní a odborníky velmi sledované soutěže autonomních robotů pořádané vládní agenturou pro obranných výzkum DARPA (DARPA Challenge).
Objem přímých českých investic do USA se zvýšil z 266 milionů USD v roce 2018 na 986 milionů dolarů v roce 2023.
Zítra nastupuje na post prezidenta Donald Trump, který má pověst neřízené střely. Za normálních okolností by střídání v Bílém domě nemělo mít na působení českých firem v USA významnější vliv – jenže okolnosti být normální nemusejí. Mnozí věří, že s novým prezidentem přijdou dramatické změny a nechybí ani obavy, že mohou zasáhnout také oblast podnikání v elektrotechnických a elektronických oborech..
Ve skutečnosti není Trump tak nevypočitatelný a nepředvídatelný, za jakého bývá často vydáván; přinejmenším proto, že už jednou v letech 2017 až 2021 prezidentem byl. Přitom jeho působení v oblasti ekonomiky během prvního volebního období nebylo tak špatné, vzhledem k tomu, že došlo k pandemii Covid 19. Ve firmách ze zahraničí pokukující po americkém trhu budily obavy jeho protekcionistické tendence, ty se však týkaly hlavně obchodu s Čínou. Především však to byl o to větší stimul přenést investice a podnikání do USA.
V této politice má Trump v úmyslu pokračovat i ve svém druhém prezidentském období. Konkrétně chce všeobecně zvýšit dovozní cla na 10 až 20 procent (pro čínské zboží až na 60 procent). Účelem má být přenesení výrob do USA a vytvoření pracovních míst pro Američany. Firmy vyrábějící v USA se naopak mohou těšit na snížení daní. Na podzim loňského roku dokonce Trump označil svůj záměr snížit daně těmto právnickým osobám na 15 procent za “středobod” své politiky. A doslova řekl, že jeho daňová politika “bude motivovat zahraniční společnosti k výstavbě nových závodů v zemi, což by znamenalo nárůst přímých zahraničních investic.”
S cílem oživit americkou výrobu také má nový prezident v úmyslu snížit daně a zlepšit podmínky odpisů investic do výrobních prostředků a výzkumu. To všechno dohromady znamená ještě větší motivaci pro zahraniční investory a pro firmy toužící přenést své podnikání přímo do USA.
Alicia Garcia-Herero, ekonomka z bankovní skupiny BPCE oznámila, že prezident Biden sice přilákal do USA velké množství investic, za Trumpa to ale bude ještě víc v důsledku korporátního snížení daní. Podobného názoru je i viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar: “České firmy tam investovaly už během volebního období Joe Bidena a myslím, že tento trend bude pokračovat i za Donalda Trumpa,” uvedl pro Seznam. “Budou je k tomu motivovat jednak legislativní opatření, ale i ceny energií, které jsou ve Spojených státech několikanásobně nižší než v Evropě.”
Jak ale bude politika Trumpovy legislativy vůči zahraničním investorům vypadat konkrétně a jaké bude mít dopady, ukáže až čas. Mnohé ovlivní i lidé, kterými se nový prezident obklopí. Z hlediska pronikání elektronických a elektrotechnických firem do USA rozhodně stojí za pozornost osobnost Elona Muska, který se začal v blízkosti Trumpa pohybovat, zřejmě na něj má vliv a dokonce získal vládní funkci s blíže nespecifikovanými pravomocemi v nově vzniklém úřadu DOGE (úřad pro efektivitu vlády).
Co konkrétně má za lubem nevypočitatelný majitel několika firem zabývajících se elektromobilitou, vesmírem, alternativními energiemi a umělou inteligencí a co z toho plyne pro zahraniční investory v příbuzných oborech, zatím není jasné. Nechybí ani názory, že má být jakýmsi vyslancem Silicon Valley v Bílém domě.
Jan Antonín Novák