
Amerika by raději zničila zařízení TSMC na Tchaj-wanu, pokud by jej Čína napadla
18.03.2023Velkou neznámou je pro mnoho vojenských analytiků, zda-li Čína napadne ostrov Tchaj-wan. Pro mnoho z...
Datum 18.04.2025
Ropný vrt v americkém Wyomingu. Foto: René Pajurek
Čína byla v loňském roce třetím největším americkým vývozním trhem a vysoká cla, která tato Říše středu uvalila na americký dovoz, zasáhnou řadu zboží jako třeba sójové boby, jejichž vývoz měl v loňském roce hodnotu 15,2 miliardy dolarů, dále pak letadla, farmaceutické výrobky a osobní a nákladní automobily… a také ropu a plyn.
Už loni v květnu, kdy Kanada dokončila rozšíření svého ropovodu na západě země a poskytla tak větší přístup k rozsáhlým zásobám ropy v oblasti ropných písků v Albertě, vzbudila velkou pozornost Číny a dalších potenciálních klientů z východní Asie. Tyto ropné písky, podle agentury Bloomberg, poskytují jeden z mála zdrojů relativně levné, husté ropy s vysokým obsahem síry, na jejíž zpracování jsou mnohé z nejmodernějších čínských rafinérií vybaveny. Teď se zdá, že právě tato ropa z Kanady jsou ty pověstné Trumpovy karty v ruce, které ale bohužel pro Ameriku, drží Číňané.
2024: Měsíční export ropy z USA do Číny – 29 milionů barelů
2025: Měsíční export ropy z USA do Číny – 3 miliony barelů
2024: Měsíční export ropy z Kanady do Číny – 3,5 milionu barelů
2025: Měsíční export ropy z Kanady do Číny – 7 milionů barelů
„Vzhledem k obchodní válce je nepravděpodobné, že by Čína dovážela více americké ropy. Nebude se spoléhat pouze na Rusko nebo na Střední východ. Cokoliv z Kanady bude vítanou zprávou,“ řekl Bloombergu Wenran Jiang, prezident Kanadsko-čínského fóra pro energetiku a životní prostředí.
Největší import ropy do Číny je ze Středního východu a z Ruska. USA tvořily v prvních měsících letošního roku zhruba jen jedno procento celkového dovozu, což představuje pouhé tři miliony barelů měsíčně. Naopak dovoz ropy z kanadského přístavu poblíž Vancouveru v březnu přesáhnul sedm milionu barelů měsíčně, což je dvojnásobná hodnota ve srovnání s minulým rokem. Z USA to bylo vloni rekordních 29 milionů barelů ropy za měsíc (údaj: červen 2024). Letošní pokles na 3 miliony za měsíc tak činí skoro 90 procent.
Denní spotřeba ropy v Číně je 11,1 milionu barelů ropy, přičemž jen z Ruska to bylo 2,2 milionu barelů denně, jak vychází z dat Mezinárodní agentury pro energii (EIA). Dalším velkým hráčem v dodávkách ropy je Malajsie. V roce 2023 dovezla Čína z této země o 54 % více ropy (1,1 mil. b/d) než v roce 2022. Více než třetina (34,8 %) čínského dovozu ropy pochází ze zemí Blízkého východu, především ze Saúdské Arábie a Kuvajtu. Domácí produkce ropy v Číně v roce 2024 činila v průměru 4,3 mil. barelů denně, soběstačná je tak ze 40 procent.
Celkově Spojené státy ročně vyvezou do Číny zboží za 154 miliard dolarů. Import z Číny do Ameriky je však třikrát vyšší, a to 436 miliard dolarů. V lednu 2025 Spojené státy vyvezly do Číny zboží za 9,9 miliardy dolarů. Čínský export do Ameriky byl čtyřikrát vyšší – za 41,6 miliardy dolarů.
Čínské ministerstvo obchodu navíc letos 4. dubna, v reakci na zvýšení cel na čínské výrobky, zavedlo vývozní omezení na sedm prvků vzácných zemin – samarium, gadolinium, terbium, dysprosium, lutecium, skandium a yttrium – a na magnety používané v obranném, energetickém a automobilovém průmyslu. Kromě toho začala zavádět omezení vývozu strategických materiálů do Spojených států, včetně galia, germania, antimonu, grafitu a wolframu.
René Pajurek
zdroj: EIA, CSIS, OEC