
Ceny elektřiny v Evropě. Kdo platí nejvíce?
28.11.2021Náklady na elektřinu mají v téměř celé Evropě již řadu let trvale rostoucí tendenci. U nás vysoký rů...
Datum 11.05.2025
Foto: ČEPS
Zdálo by se logické, že čím méně elektřiny spotřebujeme, tím méně za ní zaplatíme – jenže tam, kde se do věcí míchají státní úředníci, je hledání logiky poněkud marné. A tak ani s cenou elektřiny to není tak jednoduché. Uspořit je možné pouze na neregulované části ceny, zatímco je tu ještě takzvaná regulovaná část ceny, jejíž ovlivnění není v moci spotřebitele. Sem patří i poplatky za přenos elektřiny.
Zdánlivě elektřinu platíte jen jednou svému dodavateli elektřiny. Ten si ale celou tuto částku nenechá, protože část musí odevzdat dalším institucím. Nejen cenu za spotřebovanou elektřinu (přičemž spotřebu ovlivnit můžete), ale i další složky ceny, jejichž výše jde zcela mimo vás, protože jejich výši pro každý rok určuje stát, konkrétně Energetický regulační úřad (ERÚ).
Mezi poplatky, které musíte v ceně elektřiny platit i kdybyste nespotřebovali ani kilowatthodinu (tzv. regulovanou část ceny), patří poplatek za jistič (přesněji řečeno poplatek za rezervovaný příkon), poplatek za podporu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů, poplatek za činnost operátora trhu, daň z elektřiny a další platby. Jednou z nich jsou také paušální poplatky za přenos elektřiny, přesněji řečeno za provoz přenosové soustavy, rozvodných zařízení, transformátorů atd. A ty vůbec nejsou malé.
Výhradním provozovatelem přenosové soustavy na území České republiky je podle energetického zákona akciová společnost ČEPS, jejímž jediným akcionářem je stát, tedy Česká republika. Výkon akcionářských práv vykonává Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Přenosovou soustavu tvoří elektrická vedení 400 kV o délce 3940 kilometrů a 220 kV o délce 1618 kilometrů. Součástí soustavy je také 44 rozvoden s 79 transformátory. Úkolem ČEPS je zajištění provozování této soustavy, její údržba, služby spojené se zajištěním rovnováhy mezi výrobou a spotřebou a zajištění přeshraničních přenosů energie (export, import, tranzit) v rámci propojených energetických soustav.
Provozovatelé distribuční a přenosové soustavy také hradí náklady nákupu elektřiny na krytí ztrát v soustavě. S růstem cen elektřiny se tyto náklady zvedly, proto stát ve snaze udržet regulovanou složku ceny energie na dosavadní úrovni, v roce 2023 poskytl na jejich hrazení dotaci 7,2 miliardy korun a na zajištění systémových služeb 15,5 miliard korun. Pro rok 2023 stanovil ERÚ ceny za systémové služby poskytované provozovatelem přenosové soustavy na 113,53 Kč/MWh. Celkové náklady za tento rok mají být přibližně 20,8 miliard Kč, tržbami z regulované ceny za systémové služby však je pokryto jen 5,3 miliardy Kč. Zbytek tedy uhradil stát formou dotace. (Za rok 2024 zatím nejsou údaje k dispozici, dá se ale předpokládat, že se nebudou příliš lišit, protože ani mezi roky 2022 a 2023 nebyly velké rozdíly).
Náklady na přenos se v poslední době výrazně zvyšují kvůli politicky prosazované ideologii “ochrany” klimatu (tzv. Green Deal). Vynucená likvidace klasických energetických zdrojů a prosazování alternativních zdrojů nutí distributory investovat velké částky do opatření, která se snaží vyrovnávat nepředvídatelnou a nepředvídatelnou nestabilitu produkce s potřebami odběratelů.
Přenosová soustava spravovaná ČEPS nepředstavuje celou cestu od výrobce elektřiny k jejímu spotřebiteli. Na síť ČEPS pak ještě navazují regionální distribuční sítě (RDS) přímo připojené na přenosovou soustavu a lokální distribuční sítě (LDS) připojené buď na RDS nebo na jinou LDS. Regionální distribuční sítě jsou v České republice tři, jejich síť je na jednotlivém území spravována vždy jen jednou RDS. Pro Prahu ji provozuje PRE – distribuce, pro jih Čech a Moravy společnost EG.D a pro zbytek republiky ČEZ – distribuce. Z toho vyplývá, že regionálního distributora si spotřebitel nemůže zvolit, protože je dán lokalitou jeho odběrného místa. Ze strany státu prostřednictvím Energetického regulačního úřadu je činnost RDS podrobně sledována, oprávněnost nákladů je pečlivě analyzována a jejich zisk je omezen. Jejich regulované ceny jsou dané se řídí podle každoročně vydávaného rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Tyto poplatky slouží k údržbě a inovacím distribuční sítě. Z toho plyne, že tuto složku plateb za elektřinu zákazník nemá možnost ovlivnit.
Naproti tomu lokální distribuční sítě jsou komerční subjekty, jejichž snahou je maximalizace zisku.
Jan Novák