
Nejpodivnější mosty světa
02.01.2022Svět je plný architektonických fascinujících skvostů. Ze všech úžasných staveb, které již existují, ...
Datum 01.07.2025
Öresundský most ze švédské strany. Foto: René Pajurek
Před 25 lety byl postaven most, který má být v provozu minimálně dalších sto let. Tak se dá stručně charakterizovat tento architektonický skvost dlouhý 8 kilometrů, díky němuž se pohodlně dostanete autem nebo vlakem z Dánska do Švédska, aniž byste museli použít trajekt. Jedná se o kombinaci čtyřproudé silnice a dvoukolejné železniční trati, kdy konstrukce železnice umožňuje jízdu vlaků rychlostí až 200 km/h.
Samotný most, přes který projede denně deset tisíc automobilů, se začal stavět v srpnu 1995 a už po pěti letech byl slavnostně otevřen. Bylo to 1. července 2000, kdy pásku přestřihli jak dánská královna Markéta, tak i švédský král Karel XVI. Gustav. Stal se třetím nejdelším mostem v Evropě a v jedné konstrukci spojuje jak silniční, tak i vlakovou dopravu. Druhým největším mostem je Vasco da Gama s délkou 12 kilometrů, klenoucí se přes řeku Tejo severovýchodně od portugalské metropole Lisabonu a prvenství si připisuje Kerčský (též Krymský) most s délkou 18 kilometrů.
Díky Öresundskému mostu, jehož polovina délky je ukrytá v tunelu, trvá cesta z Kodaně do Malmö pouhých 35 minut. Poplatek za použití mostu zaplatíte až na švédské straně. Tam vám také dají vybrat, jestli chcete zaplatit v dánských nebo švédských korunách, samozřejmě také platební kartou. V obou případech je poplatek asi 1.500 (českých) korun.
Pylony jsou vysoké 203,5 m a v nejvyšším bodě je most 57 m nad mořem, aby pod ním mohly proplouvat i větší plavidla. Trajekty a zaoceánské výletní lodě ale už musí proplouvat kolem Öresundského mostu v místě nad podmořským tunelem, do kterého se z mostu sjíždí. Na stavbu mostu bylo použito přibližně 82 000 tun konstrukční oceli, 2 300 tun oceli pro závěsná lana, 60 000 tun výztuže a 320 000 m³ betonu.
A kdo z obou zemí má z mostu větší prospěch? Podle deníku Guardian, přes devadesát procent dojíždějících míří za práci ze Švédska do dánské Kodaně, která tak získala příliv potřebné pracovní síly. Na opačnou stranu jede pracovat podstatně méně Dánů. Švédští pracovníci v Kodani tam platí i daně z příjmu, takže se zdá, že Dánsko mostem získalo i vyšší příjmy do státního rozpočtu. Celková cena mostu ve výši 2,5 miliardy euro se tak již zaplatila. Dánsku pravděpodobně ještě dříve než Švédsku.
René Pajurek