Google si "předobjednal" 200 MW fúzní energie na rok 2030

Google si “předobjednal” 200 MW fúzní energie na rok 2030

Datum 06.07.2025

Vizualizace tokamakového reaktoru ARC společnosti CFS, který by měl vyrábět 400 MW elektřiny. Foto: Commonwealth Fusion Systems

Zatímco největší hráči v oblasti fúzní energie ještě zdaleka nevědí, za kolik let budou jejich technologie plně funkční, zástupci společností Google už podepsaly dohodu o dodávkách elektřiny z fúzního reaktoru od společnosti Commonwealth Fusion Systems (CFS) pro rok 2030.

Obě společnosti očekávají uvedení do provozu někdy na začátku roku 2030. Se svým reaktorem SPARC, který se staví v Devensu v americkém státě Massachusetts, zkoumá společnost CFS využití vlastních supravodivých magnetů k udržení plazmy o teplotě přes 100 milionů stupňů Celsia v jeho tokamaku.

Datová centra Googlu spotřebovala za loňský rok 30,8 milionu megawatthodin elektřiny (30 TWh), což dvojnásobek oproti roku 2020, proto má Alphabet (mateřská firma Googlu) snahu si co možná nejvíce energie vyrobit sám v rámci svého holdingu a co nejblíže ke svým datovým centrům. V Americe se totiž také platí poplatky za přenos elektřiny, stejně jako u nás. Cena za přenos elektřiny se tam pohybuje mezi 5 až 9 centy za kWh (podle regionů), což by v případě přímých dodávek elektřiny do těchto datových center nemusely společnosti platit.

Jen pro srovnání spotřeby elektřiny tohoto technologického giganta s námi: roční spotřeba elektřiny České republiky je 60 TWh, což je pouze dvojnásobek toho, kolik elektřiny spotřebuje tento největší vyhledávač. Přibližně 1/3 celkové roční spotřeby elektřiny u nás spotřebuje průmysl.

Optimistické na celé věci je, že Commonwealth Fusion Systems je teprve startupová společnost do které Google investuje od roku 2021 nemalé prostředky. Velcí hráči v oboru fúzní energie jsou francouzský ITER (International Thermonuclear Experimental Reactor), britský JET (Joint European Torus), americký NIF (National Ignition Facility) nebo čínský EAST (Experimental Advanced Superconducting Tokamak). Výzkum fúzní reakce těchto společnosti je podporován významným státním kapitálem. Za zmínku také stojí ryze soukromá americká společnost Helion Energy, která má smlouvu na dodávku elektřiny společnosti Microsoft a má ambici svou fúzní elektrárnu postavit ještě o dva roky dříve než CFC.

V plánu CFC je zpočátku prokázat, že zařízení SPARC dokáže vyprodukovat více energie, než je potřeba k pohonu reakce – tomu se říká čistý zisk energie neboli Q>1. Pokud bude SPARC úspěšný, využije následně získané poznatky k vytvoření reaktoru ARC, který by měl v Chesterfield County v americké Virginii vyrábět až 400 MW elektrické energie. V případě úspěchu tak odebere Google celou polovinu výkonu této revoluční elektrárny.

Technologie, která dokonale funguje u našeho Slunce – a to tak, že zachycuje energii uvolňovanou při slučování menších atomů, jako je vodík – pomůže pokrýt nebývalý růst poptávky po elektřině právě u takových technologických společností jako je Google, Microsoft nebo také OpenAI, které jsou po elektřině extrémně hladové.