
LED signalizace a osvětlení strojů
24.07.2023Varovná a signální světla jsou již dnes v průmyslu nepostradatelnou součástí každého automatizovanéh...
5. ročník jednodenní kontraktační výstavy Volty EXPO bude 27. května 2026 (středa) na PVA Expo v Praze Letňanech. Zde je přihláška pro vystavovatele a registrace pro návštěvníky.
Datum 14.07.2025
Foto: Pixabay/Pexels
Hudební formát MP3 využívající kompresi dat pro snížení velikosti zvukových souborů dnes slaví třicátiny. První staženou nahrávku v tomto formátu byla písnička Tom’s Diner od Suzanne Vega. A odkud se vzal název MP3? Jedná se o třetí vrstvu zvukového standardu MPEG, který určuje formát a kódování digitálních zvukových souborů.
“Vrstva III” označuje jedno ze tří schémat kódování zvuku v rámci standardu MPEG-1. A proto se 14. července 1995, tým vědců z německého Fraunhoferova institutu pro integrované obvody, který tuto témeř bezztrátovou koncepci vyvinul, rozhodl použít právě takovéto jednoduché označení MP3. Nejdříve ale museli najít německou společnost kvůli spolupráci na vývoji prvního dekódovacího čipu MP3, díky němuž mohli vytvořit první přehrávač tohoto formátu.
Za skutečného otce MP3 můžeme označit Karlheinze Brandenburga (1954). Ten se počátkem 80. let během svého doktorského studia na univerzitě v Erlangenu-Norimberku zaměřil na to, jak lidé vnímají zvuk. Později spolupracoval s výzkumníky z Fraunhofer IIS a AT&T Bell Labs a na základě svého výzkumu vyvinul tento formát komprimující zvukové záznamy.
Devadesátá léta minulého století se těšila popularitě osobních počítačů a právě takovýto nový formát, který desetinásobně dokázal zkomprimovat hudební nahrávky, byl velkým přínosem pro hudební fanoušky. Do formátu MP3 si tak lidé převáděli (ripovali) běžně zakoupené hudební kompaktní disky.
Prvním komerčně prodávaným MP3 přehrávačem s 32 MB paměti se stal v roce 1998 MPMan F10 od společnosti Saehan. Díky malé kapacitě se na něj vešlo pouze 10-12 písniček. Daleko větší pozornost v audio průmyslu postaveného na „empétrojkách“ přinesla až společnost Apple se svým přehrávačem iPod. Na něj se už vešla tisícovka skladeb. Ta však dnes už používá svůj standard AAC (Advanced Audio Coding) a pro své vnitřní použití ALAC (Apple Lossless Audio Codec).
Brandenburgův přínos pro MP3 a další zvukové technologie byl oceněn řadou cen a vyznamenání, včetně uvedení do Internetové síně slávy. Založil také vlastní společnost Brandenburg Labs, kde pokračuje v inovacích v oblasti audio technologií. Vloni jeho společnost představila na veletrhu CES v Las Vegas první ‘skutečně pohlcující zvukový systém sluchátek s rozšířenou realitou’.
René Pajurek